Gustav Machatý
Gustav Machatý (9. května 1901 v Praze-Holešovicích[1] – 14. prosince 1963 v Mnichově, Bavorsko, SRN) byl český filmový herec, scenárista, režisér a filmový pedagog.
Gustav Machatý | |
---|---|
Gustav Machatý | |
Narození | 9. května 1901 Praha-Holešovice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 14. prosince 1963 (ve věku 62 let) Mnichov Západní Německo |
Povolání | filmový režisér, scenárista, filmový herec, filmový producent a střihač |
Manžel(ka) | Maria Ray |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stručný životopis
Narodil se v rodině obchodního cestujícího Ottokara Machatého (* 1872) a jeho manželky Johany, rozené Gutmanové (* 1875).[1] Podle dochovaných policejních přihlášek byl jejich jediné dítě.[2]
U filmu začínal už v době konce první světové války. Přerušil studia na střední škole a pracoval jako filmový rekvizitář.[3] V roce 1918 působil ve vlastní filmové společnosti jako herec, asistent režie, výtvarník a scenárista. Z té doby také pochází jím režírovaný první film Teddy by kouřil, který se do dnešních dob nedochoval. V letech 1920 až 1924 pobýval v USA na studijním pobytu u amerických filmařů. Po návratu do vlasti opakovaně debutoval němým filmem Kreutzerova sonáta z roku 1926, v roce 1928 následoval legendární snímek Erotikon, který se jako vůbec první snímek v našich filmových dějinách systematicky zaměřil na erotiku a lidský sexuální pud. V roce 1931 natočil svůj první zvukový film Ze soboty na neděli, což bylo dílo inspirované literární předlohou od Vítězslava Nezvala. V roce 1932 natočil další film Načeradec král kibiců, který ale nebyl příliš úspěšný. Následoval druhý legendární film Extase, jenž tematicky vycházel z prvního filmu Erotikon. Právě tento film způsobil světovou senzaci a na II. filmovém festivalu v Benátkách sklidil úspěch. Tento film byl na tehdejší společenské poměry značně odvážný a svým způsobem i pobuřující, neboť rakouská herečka Hedy Kieslerová (pozdější americká filmová hvězda Hedy Lamarr) v některých scénách tohoto filmu vystupovala nahá. Sám režisér filmu byl považován za rozporuplnou bytost se značně nestálou a dosti nevyrovnanou povahou, která se promítala jak do jeho režijní práce tak i do jeho osobního života. V roce 1936 odešel do ciziny a střídavě pobýval v Americe, v Itálii v Rakousku, v Československu přestal natáčet zcela. V zahraničí dál natáčel filmy, z nichž patrně nejlepší a nejznámější je film Žárlivost z roku 1945.
Po druhé světové válce se natrvalo usídlil ve Spolkové republice Německo, kde působil jako učitel na filmové škole. Přes všechny umělecké kontroverze a faktické rozpory, které se projevily v jeho filmové tvorbě i v osobním životě, se jedná o průkopnickou osobnost v dějinách nejen českého ale i světového filmu.
Rodinný život
Byl dvakrát ženat, jeho manželkami byly herečky Maria Ray (1904–1951) a Elga Machaty (Helga Marlo).[3]
Filmografie
- 1919 – Teddy by kouřil
- 1926 – Kreutzerova sonáta
- 1927 – Švejk v civilu
- 1929 – Erotikon
- 1931 – Ze soboty na neděli
- 1932 – Extase
- 1932 – Načeradec král kibiců
- 1934 – Nocturno
- 1936 – Baletky
- 1937 – Born Reckless
- 1937 – Dobrá země
- 1937 – Hraběnka Walewská
- 1937 – Madame X
- 1938 – Nesprávná cesta
- 1939 – Mimo zákon
- 1945 – Žárlivost
- 1955 – Hledané dítě 312
Odkazy
Literatura
- Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 63, ISBN 80-7023-118-1
- Jiří Horníček: Gustav Machatý. Touha dělat film. Osobnost režiséra na pozadí dějin kinematografie, Host, Brno, 2011, str. 280, ISBN 978-80-7294-366-1
Reference
- Matriční záznam o narození a křtu farnosti Holešovice (kostel sv.Antonína)
- Policejní přihlášky, Praha, Machatý Ottokar
- FIKEJZ, Miloš. Český film, Herci a herečky, II. díl L-Ř. Praha: Libri, 2007. ISBN 978-80-7277-334-3. Kapitola Machatý Gustav, s. 108–109.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav Machatý na Wikimedia Commons
- Osoba Gustav Machatý ve Wikicitátech
- Gustav Machatý v Česko-Slovenské filmové databázi
- Gustav Machatý na Kinoboxu.cz
- Kdo byl kdo v našich dějinách