Jaroslav Hilbert
Jaroslav Hilbert (19. ledna 1871 Louny[1] – 10. května 1936 Praha) byl technik, český dramatik a spisovatel. Bývá pokládán za zakladatele českého psychologického dramatu.[2]
Jaroslav Hilbert | |
---|---|
Narození | 19. ledna 1871 Louny Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 10. května 1936 (ve věku 65 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
Povolání | spisovatel, dramatik, kritik, novinář a dramaturg |
Rodiče |
|
Příbuzní |
|
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Pocházel ze vzdělané a zámožné měšťanské rodiny v Lounech. Otec JUDr. Petr Pavel Hilbert byl advokát a starosta města. Bratr Kamil byl významný český architekt (autor dostavby Svatovítské katedrály a návrhů historizujících staveb v rodných Lounech).
V Praze vystudoval nižší reálku, pak německou Vyšší průmyslovou školu v Plzni, kde roku 1889 odmaturoval a pak pokračoval ve studiu na strojní fakultě ČVUT v Praze. Po studiích nastoupil jako inženýr asistent v Českomoravské továrně na stroje v Praze-Libni. Jenže když uspěla jeho první divadelní hra Vina na prknech Národního divadla, zanechal po dvou letech práce v továrně a věnoval se pouze umění. Umožnila mu to finanční podpora rodiny. Od roku 1906 byl divadelním referentem, fejetonistou a redaktorem [3], psal kritiky do různých časopisů, zejména 30 let do Venkova, také do Zlaté Prahy a Moderní revue [4] a od roku 1906 byl v divadle denně. V roce 1902 se stal spoluzakladatelem Kruhu českých spisovatelů a v roce 1919 společně s Hilarem Dramatického svazu. Jeho byl předsedou až do své smrti. Během svých zahraničních cest po Evropě i za československými legiemi napsal mnoho zasvěcených fejetonů a pokračoval v tvorbě pro divadlo a později přidal i několik nepříliš významných románů i povídek, odborných děl. Napsal celkem 22 divadelních her a řada z nich byla ovlivněna tvorbou norského dramatika Henrika Ibsena.
Zemřel roku 1936 a byl pohřben v hrobce Slavín na Vyšehradském hřbitově, spolu se svým bratrem Kamilem.
Dramatická tvorba
- Vina (1896)
- O boha (1898), přezvaná později na Pěst, náboženská tragédie
- Psanci (1899), polosymbolická
- Falkenštejn (1903) hrdinská historická hra
- Česká komedie (1907), historická hra
- Patria (1911)
- Kolumbus (1915)
- Jejich štěstí (1916)
- Hnízdo v bouři (1917)
- Podzim doktora Marka (1922)
- Domů (1923)
- Druhý břeh (1924)
- Prapor lidstva (1926)
- Job (1928)
- Irena (veselohra 1929)
- Třídič štěrku (1930)
- Blíženci (1931)
- Let královny (1932)
- Sestra (veselohra 1933)[5].
Literární tvorba
Odkazy
Reference
- Matriční záznam o narození a křtu
- Literatura na severu - Jaroslav Hilbert
- GÖTZ, František, TETAUER, Frank. České umění dramatické, Část I. – činohra, Praha: Šolc a Šimáček, 1941, str. 199
- CHALOUPKA, Otakar. Příruční slovník české literatury. Praha 7: Adonai s.r.o, 2001. ISBN 80-86500-21-7. Kapitola Jaroslav Hilbert, s. 146.
- VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý. Díl 2. Praha: Prometheus, 1938. Kapitola Jaroslav Hilbert, s. 180.
Literatura
- BUCHNER, Alexander. Opera v Praze. Praha: Panton, 1985, str. 218
- ČERNÝ, František. Hana Kvapilová. Praha: Orbis, 1960, str. 155, 176–181, 185, 193, 195, 197, 204, 208, 212, 217–222, 224, 229, 250, 252, 286, 311, 313, 318–9, 321, 333, 335, 354
- ČERNÝ, František. Hraje František Smolík, Praha: Melantrich, 1983, str. 84, 103, 164, 169, 197, 237, 255
- Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. S. 97–99.
- Dějiny české literatury. IV. Literatura od konce 19. století do roku 1945 / hlavní redaktor Jan Mukařovský. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. 714 s. ISBN 80-85865-48-3. S. 622.
- FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H-J. Praha: Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8. S. 177–180.
- GÖTZ, František, TETAUER, Frank. České umění dramatické, Část I. – činohra, Praha: Šolc a Šimáček, 1941, str. 199–212
- POLÁK, Josef. Česká literatura 19. století. Praha : SPN, 1990. 308 s. ISBN 80-04-23906-4
- ŠTECH, V. V. V zamlženém zrcadle. Praha : Československý spisovatel, 1969, str. 162, 185, 217
- TUNYS, Ladislav. Otomar Korbelář. Praha: nakl. XYZ, 2011, str. 59–62, ISBN 978-80-7388-552-6
- VALTROVÁ, Marie – ORNEST, Ota. Hraje váš tatínek ještě na housle?. Praha: Primus, 1993, str. 138, ISBN 80-85625-19-9
Díla online
- HILBERT, Jaroslav. Falkenštejn. Praha: Bursík & Kohout, 1903. Dostupné online. Knižní vydání Hilbertova historického dramatu o Záviši z Falkenštejna..
- HILBERT, Jaroslav. Vina. Praha: Bursík & Kohout, 1920. Dostupné online. Páté vydání Hilbertova dramatu Vina s úvodní poznámkou autora..
- HILBERT, Jaroslav. Prapor lidstva: hra o 3 dějstvích.. Praha: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, 1926. Dostupné online.
- HILBERT, Jaroslav. Druhý břeh: hra o 3 dějstvích.. Praha: Českomoravská podnikatelská tiskárna a nakladatelství, 1925. Dostupné online. 2. vyd.
- HILBERT, Jaroslav. O dramatu : přednáška laikům. Praha: Bursík & Kohout, 1914. Dostupné online. Text, zabývající se stavbou dramatu, přednesl Jaroslav Hilbert v cyklu přednášek Divadla Umění v zimě 1914.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Hilbert na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Hilbert v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Hilbert
- Jaroslav Hilbert v databázi Archivu Národního divadla
- http://encyklopedie.idu.cz/index.php/Hilbert,_Jaroslav
- http://www.mlp.cz/cz/offline/perlie/H/112188.htm
- http://www.cesky-jazyk.cz/zivotopisy/jaroslav-hilbert.html