Seznam vítězů mužské dvouhry na French Open

Seznam vítězů mužské dvouhry na French Open uvádí přehled šampionů mužské singlové soutěže French Open, turnaje známého také pod názvem Roland Garros, oficiálně francouzsky Les Internationaux de France de Roland Garros.

Vítězové mužské dvouhry French Open
www.rolandgarros.com
Grand SlamFrench Open
MístoPaříž, Francie Francie
AreálStade Roland-Garros
OrganizátorFrancouzská tenisová federace
První ročník1891
Povrchštěrk či antuka / venku (1891–1907)
antuka / venku (od 1908)
Odměna1 400 000 (2021)
TrofejPohár mušketýrů
(Coupe des Mousquetaires)
Nejvyšší počet titulů
amatérské éry8Max Decugis
       (jen pro členy francouzských klubů)
4Henri Cochet
       (bez omezení členství)
otevřené éry13Rafael Nadal
otevřené éry v řadě5 – Rafael Nadal
Současný vítěz
 Djoković, NovakNovak Djoković (SRB)
(druhý titul)
předávající trofeje: Björn Borg

French Open představuje tenisový Grand Slam, každoročně hraný na přelomu května a června. Premiérový ročník mužů se odehrál v roce 1891. Ženská dvouhra se na něm poprvé konala roku 1897.[1] V pořadí je druhým majorem sezóny zařazeným mezi Australian Open a Wimbledon. Od roku 1928 probíhá na otevřených antukových dvorcích areálu Stade Roland-Garros v Paříži.[2] V roce 1968 se jako první z grandslamů otevřel profesionálům.

Kvalifikace mužské dvouhry se účastní sto dvacet osm tenistů. Šestnáct z nich řádně postupuje do hlavní soutěže, která se hraje vyřazovacím systémem na tři vítězné sety. V pavouku je sto dvacet osm hráček s třiceti dvěma nasazenými. Roku 1973 byl zaveden tiebreak, jenž se nekoná v rozhodující páté sadě.[3]

Vítěz získává zdobný stříbrný Pohár mušketýrů, v roce 1927 pojmenovaný na počest čtyř mušketýrů: Jeana Borotry, Jacquese Brugnona, Henriho Cocheta a René Lacosta.[4] Nejmladším šampionem se v roce 1989 stal Američan Michael Chang, který triumfoval v 17 letech, 3 měsících a 20 dnech. Naopak jako nejstarší si trofej odvezl 40letý Francouz André Vacherot v roce 1901. V otevřené éře tento věkový primát patří Španělu Andrési Gimenovi, jenž roku 1972 zvítězil ve věku 34 let a 9 měsíců.[5]

Titulem na French Open 2020 se Španěl Rafael Nadal stal prvním tenistou historie s třinácti singlovými trofejemi z jediného grandslamu i v profesionálním tenisu. Ve finále dosáhl jako první hráč 100. vítězného zápasu na Roland Garros a jako první muž otevřené éry počtvrté vyhrál grandslam bez ztráty setu.

Historie

French Open organizované Francouzskou tenisovou federací je druhým ze čtyř Grand Slamů sezóny. Probíhá na přelomu května a června. Turnaj byl založen v roce 1891. Do počátku open éry v roce 1968 se konal pod názvem French Championships. Před rokem 1925 na něm mohli startovat pouze tenisté registrovaní ve francouzských klubech.[6] Prvním vítězem se stal Brit H. Briggs, člen francouzského Clubu Stade Français.[7] V úvodní dekádě se utkání hrála na dva vítězné sety. V roce 1902 či 1903 došlo ke změně na tři vítězné sady. Rané fázi turnaje dominovali do rozhoření prvního světového konfliktu francouzští hráči, včetně osminásobného vítěze Maxe Decugise.[8] Mezi roky 1915–1919 se šampionát v důsledku války nekonal. V období 1924 až 1932 získali singlové trofeje čtyři mušketýři. Zvýšení atraktivity přinesl turnaji roku 1925 mezinárodní charakter, když se otevřel mimofrancouzským tenistům. V daném ročníku triumfoval René Lacoste. Zájem také zvýšila výhra Francouzů v Davis Cupu 1927 a zbudování nového areálu Rolanda-Garrose v roce 1928, kdy soutěž ovládl Henri Cochet.[9] Do té doby se hrálo v Racing Clubu či na dvorcích La Faisanderie.[10]

Titul Američana Jacka Crawforda z roku 1933 znamenal první vítězství pro nefrancouzského tenistu od úvodního ročníku. Francouzi pak trofej nevyhráli až do druhého přerušení v roce 1940 kvůli druhé světové válce. Brit Fred Perry zkompletoval v Paříži jako první singlista historie kariérní grandslam roku 1935. Američanovi Donu Budgeovi se v sezóně 1938 podařilo jako prvnímu tenistovi získat čistý grandslam, k čemuž přispěl pařížský triumf po finálové výhře nad Čechoslovákem Roderichem Menzelem.[11] V období 1941–1945 byl ve vichistickém režimu pořádán Tournoi de France.[12] Jeho výsledky nebyly francouzským svazem započítány do oficiálních statistik ani do historie grandslamu.[12] Na obnovené události v roce 1946 pak vyhrál Marcel Bernard, jakožto poslední Francouz před otevřenou érou datovanou od roku 1968.[8]

Titulem z roku 2016 zkompletoval Novak Djoković kariérní grandslam

Během poválečného období dvouhře nedominoval žádný tenista. Pouze pět šampionů, Frank Parker, Jaroslav Drobný, Tony Trabert, Nicola Pietrangeli a Roy Emerson, vyhrálo vícekrát. Drobný si tituly z let 1951 a 1952 připsal jako první africký vítěz, když reprezentoval Egypt.[8] Úvodním grandslamem otevřené éry se stalo French Open 1968, na němž vedle amatérů mohli startovat i profesionálové. Pohár mušketýrů si z něho odvezl Ken Rosewall. Australané si tak připsali sedmou trofej v osmi letech.[13][14]

Od roku 1974 vybojoval šest titulů Švéd Björn Borg, z toho čtyři v řadě, což znamenalo rekord open éry do nástupu Nadala.[15] Prvním francouzským šampionem od roku 1946 se stal v sezóně 1983 Yannick Noah[16] a prvním jihoamerickým vítězem vůbec pak Argentinec Guillermo Vilas na French Open 1977. Čechoslovák Ivan Lendl pak poprvé triumfoval v roce 1984. Další sezónu ve finále podlehl Švédu Matsi Wilanderovi a následně přidal trofeje v letech 1986 a 1987.[15] Nejmladším šampionem se v roce 1989 stal sedmnáctiletý Američan Michael Chang po závěrečném vítězství nad švédským hráčem Stefanem Edbergem.[17]

V letech 1991 a 1992 si pohár odvezl Američan Jim Courier. Rovněž tak Španel Sergi Bruguera ovládl dva ročníky za sebou v sezónách 1993 a 1994.[18][19] Brazilec Gustavo Kuerten vybojoval tři poháry v ročnících 1997, 2000 a 2001.[15] Španěl Rafael Nadal na pařížské antuce debutoval v sezóně 2005, kdy si odvezl trofej. Další přidal v následujících třech ročnících.[20] Úvodní porážku mu v osmifinále French Open 2009 přivodil Švéd Robin Söderling, jehož finálová prohra s Rogerem Federerem umožnila Švýcarovi zkompletovat kariérní grandslam.[21] Nadal pak mezi lety 2010 až 2014 ovládl pět ročníků v řadě, což představovalo rekordní šňůru turnaje. Druhou a třetí prohru utržil od Srba Novaka Djokoviće, nejdříve ve čtvrtfinále French Open 2015 a poté v semifinále French Open 2021. Ve finále ročníku 2015 však Djoković nestačil na Švýcara Stana Wawrinku[22] a první ze dvou trofejí odvezl až v roce 2016. Další tři ročníky 2017–2020 patřili opět Nadalovi, který na posledním z nich získal třináctý triumf. Vytvořil tak historický grandslamový rekord v počtu singlových titulů z jediného majoru. Desátým obhájeným titulem na French Open se stal nejúspěšnějším hráčem v počtu obhájených trofejí z jediného grandslamu.[23][24][25]

Grandslamoví vítězové dokázali v otevřené éře otočit finále ze stavu 0–2 na sety pouze šestkrát. Pětkrát se tak stalo na Roland Garros, a to v letech 1974, 1984, 1999, 2004 a 2021.[26]

Přehled finále

French Championships

Rok vítěz poražený finalista výsledek
Championnat de France amateurs international (1891–1924)[p 1]
1891 Briggs, H.H. Briggs (BRI) Baigneres, P.P. Baigneres (FRA)6–3, 6–4
1892 Schopfer, JeanJean Schopfer (FRA) Fassitt, Francis L.Francis L. Fassitt (USA)6–2, 1–6, 6–2
1893 Riboulet, LaurentLaurent Riboulet (FRA) Schopfer, JeanJean Schopfer (FRA)6–3, 6–3
1894 Vacherot, AndréAndré Vacherot (FRA) Brosselin, GérardGérard Brosselin (FRA)1–6, 6–3, 6–3
1895 Vacherot, AndréAndré Vacherot (FRA) Riboulet, LaurentLaurent Riboulet (FRA)9–7, 6–2
1896 Vacherot, AndréAndré Vacherot (FRA) Brosselin, GérardGérard Brosselin (FRA)6–1, 7–5
1897 Aymé, PaulPaul Aymé (FRA) Wardan, FranckyFrancky Wardan (USA)4–6, 6–4, 6–2
1898 Aymé, PaulPaul Aymé (FRA) Lebreton, PaulPaul Lebreton (FRA)5–7, 6–1, 6–2
1899 Aymé, PaulPaul Aymé (FRA) Lebreton, PaulPaul Lebreton (FRA)9–7, 3–6, 6–3
1900 Aymé, PaulPaul Aymé (FRA) Prévost, AndréAndré Prévost (FRA)6–3, 6–0
1901 Vacherot, AndréAndré Vacherot (FRA) Lebreton, PaulPaul Lebreton (FRA)výsledek neznámý
1902 Vacherot, MarcelMarcel Vacherot (FRA) Decugis, MaxMax Decugis (FRA)6–4, 6–2
1903 Decugis, MaxMax Decugis (FRA) Vacherot, AndréAndré Vacherot (FRA)6–3, 6–2
1904 Decugis, MaxMax Decugis (FRA) Vacherot, AndréAndré Vacherot (FRA)6–1, 9–7, 6–8, 6–1
1905 Germot, MauriceMaurice Germot (FRA) Vacherot, AndréAndré Vacherot (FRA)výsledek neznámý
1906 Germot, MauriceMaurice Germot (FRA) Decugis, MaxMax Decugis (FRA)5–7, 6–3, 6–4, 1–6, 6–3
1907 Decugis, MaxMax Decugis (FRA) Wallet, RobertRobert Wallet (FRA)výsledek neznámý
1908 Decugis, MaxMax Decugis (FRA) Germot, MauriceMaurice Germot (FRA)6–2, 6–1, 3–6, 10–8
1909 Decugis, MaxMax Decugis (FRA) Germot, MauriceMaurice Germot (FRA)3–6, 2–6, 6–4, 6–4, 6–4
1910 Germot, MauriceMaurice Germot (FRA) Blanchy, FrançoisFrançois Blanchy (FRA)6–1, 6–3, 4–6, 6–3
1911 Gobert, AndréAndré Gobert (FRA) Germot, MauriceMaurice Germot (FRA)6–1, 8–6, 7–5
1912 Decugis, MaxMax Decugis (FRA) Gobert, AndréAndré Gobert (FRA)výsledek neznámý
1913 Decugis, MaxMax Decugis (FRA) Gault, GeorgesGeorges Gault (FRA)výsledek neznámý
1914 Decugis, MaxMax Decugis (FRA) Samazeuilh, JeanJean Samazeuilh (FRA)3–6, 6–1, 6–4, 6–4
1915nehráno[p 2]
1916
1917
1918
1919
1920 Gobert, AndréAndré Gobert (FRA) Decugis, MaxMax Decugis (FRA)6–3, 3–6, 1–6, 6–2, 6–3
1921 Samazeuilh, JeanJean Samazeuilh (FRA) Gobert, AndréAndré Gobert (FRA)6–3, 6–3, 2–6, 7–5
1922 Cochet, HenriHenri Cochet (FRA) Samazeuilh, JeanJean Samazeuilh (FRA)8–6, 6–3, 7–5
1923 Blanchy, FrançoisFrançois Blanchy (FRA) Decugis, MaxMax Decugis (FRA)1–6, 6–2, 6–0, 6–2
1924 Borotra, JeanJean Borotra (FRA) Lacoste, RenéRené Lacoste (FRA)7–5, 6–4, 0–6, 5–7, 6–2
Internationaux de France amateurs (1925–1967)[p 3]
1925 Lacoste, RenéRené Lacoste (FRA) Borotra, JeanJean Borotra (FRA)7–5, 6–1, 6–4
1926 Cochet, HenriHenri Cochet (FRA) Lacoste, RenéRené Lacoste (FRA)6–2, 6–4, 6–3
1927 Lacoste, RenéRené Lacoste (FRA) Tilden, WilliamWilliam Tilden (USA)6–4, 4–6, 5–7, 6–3, 11–9
1928 Cochet, HenriHenri Cochet (FRA) Lacoste, RenéRené Lacoste (FRA)5–7, 6–3, 6–1, 6–3
1929 Lacoste, RenéRené Lacoste (FRA) Borotra, JeanJean Borotra (FRA)6–3, 2–6, 6–0, 2–6, 8–6
1930 Cochet, HenriHenri Cochet (FRA) Tilden, WilliamWilliam Tilden (USA)3–6, 8–6, 6–3, 6–1
1931 Borotra, JeanJean Borotra (FRA) Boussus, ChristianChristian Boussus (FRA)2–6, 6–4, 7–5, 6–4
1932 Cochet, HenriHenri Cochet (FRA) Stefani, Giorgio deGiorgio de Stefani (ITA)6–0, 6–4, 4–6, 6–3
1933 Crawford, JackJack Crawford (USA) Cochet, HenriHenri Cochet (FRA)8–6, 6–1, 6–3
1934 Cramm, Gottfried vonGottfried von Cramm (GER) Crawford, JackJack Crawford (USA)6–4, 7–9, 3–6, 7–5, 6–3
1935 Perry, FredFred Perry (GBR) Cramm, Gottfried vonGottfried von Cramm (GER)6–3, 3–6, 6–1, 6–3
1936 Cramm, Gottfried vonGottfried von Cramm (GER) Perry, FredFred Perry (GBR)6–0, 2–6, 6–2, 2–6, 6–0
1937 Henkel, HennerHenner Henkel (GER) Austin, BunnyBunny Austin (GBR)6–1, 6–4, 6–3
1938 Budge, DonaldDonald Budge (USA) Menzel, RoderichRoderich Menzel (TCH)6–3, 6–2, 6–4
1939 McNeill, DonaldDonald McNeill (USA) Riggs, BobbyBobby Riggs (USA)7–5, 6–0, 6–3
1940nehráno[p 4]
1941 Destremau, BernardBernard Destremau (FRA)[p 5] Ramillon, RobertRobert Ramillon (FRA)6–4, 2–6, 6–3, 6–4
1942 Destremau, BernardBernard Destremau (FRA)[p 5] Boussus, ChristianChristian Boussus (FRA)5–7, 6–4, 6–4, 6–1[27]
1943 Petra, YvonYvon Petra (FRA)[p 5] Cochet, HenriHenri Cochet (FRA)6–3, 6–3, 6–8, 2–6, 6–4[28]
1944 Petra, YvonYvon Petra (FRA)[p 5] Bernard, MarcelMarcel Bernard (FRA)6–1, 4–6, 4–6, 7–5, 6–2[29]
1945 Petra, YvonYvon Petra (FRA)[p 5] Destremau, BernardBernard Destremau (FRA)7–5, 6–4, 6–2
1946 Bernard, MarcelMarcel Bernard (FRA) Drobný, JaroslavJaroslav Drobný (TCH)3–6, 2–6, 6–1, 6–4, 6–3
1947 Asbóth, JózsefJózsef Asbóth (HUN) Sturgess, EricEric Sturgess (JAU)8–6, 7–5, 6–4
1948 Parker, FrankFrank Parker (USA) Drobný, JaroslavJaroslav Drobný (TCH)6–4, 7–5, 5–7, 8–6
1949 Parker, FrankFrank Parker (USA) Patty, BudgeBudge Patty (USA)6–3, 1–6, 6–1, 6–4
1950 Patty, BudgeBudge Patty (USA) Drobný, JaroslavJaroslav Drobný (EGY)6–1, 6–2, 3–6, 5–7, 7–5
1951 Drobný, JaroslavJaroslav Drobný (EGY) Sturgess, EricEric Sturgess (JAU)6–3, 6–3, 6–3
1952 Drobný, JaroslavJaroslav Drobný (EGY) Sedgman, FrankFrank Sedgman (AUS)6–2, 6–0, 3–6, 6–4
1953 Rosewall, KenKen Rosewall (AUS) Seixas, VicVic Seixas (USA)6–3, 6–4, 1–6, 6–2
1954 Trabert, TonyTony Trabert (USA) Larsen, ArthurArthur Larsen (USA)6–4, 7–5, 6–1
1955 Trabert, TonyTony Trabert (USA) Davidson, SvenSven Davidson (SWE)2–6, 6–1, 6–4, 6–2
1956 Hoad, LewLew Hoad (AUS) Davidson, SvenSven Davidson (SWE)6–4, 8–6, 6–3
1957 Davidson, SvenSven Davidson (SWE) Flam, HerbertHerbert Flam (USA)6–3, 6–4, 6–4
1958 Rose, MervynMervyn Rose (AUS) Ayala, LuisLuis Ayala (CHI)6–3, 6–4, 6–4
1959 Pietrangeli, NicolaNicola Pietrangeli (ITA) Vermaak, IanIan Vermaak (JAU)3–6, 6–3, 6–4, 6–1
1960 Pietrangeli, NicolaNicola Pietrangeli (ITA) Ayala, LuisLuis Ayala (CHI)3–6, 6–3, 6–4, 4–6, 6–3
1961 Santana, ManuelManuel Santana (ESP) Pietrangeli, NicolaNicola Pietrangeli (ITA)4–6, 6–1, 3–6, 6–0, 6–2
1962 Laver, RodRod Laver (AUS) Emerson, RoyRoy Emerson (AUS)3–6, 2–6, 6–3, 9–7, 6–2
1963 Emerson, RoyRoy Emerson (AUS) Darmon, PierrePierre Darmon (FRA)3–6, 6–1, 6–4, 6–4
1964 Santana, ManuelManuel Santana (ESP) Pietrangeli, NicolaNicola Pietrangeli (ITA)6–3, 6–1, 4–6, 7–5
1965 Stolle, FredFred Stolle (AUS) Roche, TonyTony Roche (AUS)3–6, 6–0, 6–2, 6–3
1966 Roche, TonyTony Roche (AUS) Gulyás, IstvánIstván Gulyás (HUN)6–1, 6–4, 7–5
1967 Emerson, RoyRoy Emerson (AUS) Roche, TonyTony Roche (AUS)6–1, 6–4, 2–6, 6–2

French Open

Rok vítěz poražený finalista výsledek
Internationaux de France – Ère Open (od 1968)[p 6]
1968 Rosewall, KenKen Rosewall (AUS) Laver, RodRod Laver (AUS)6–3, 6–1, 2–6, 6–2
1969 Laver, RodRod Laver (AUS) Rosewall, KenKen Rosewall (AUS)6–4, 6–3, 6–4
1970 Kodeš, JanJan Kodeš (TCH) Franulović, ŽeljkoŽeljko Franulović (YUG)6–2, 6–4, 6–0
1971 Kodeš, JanJan Kodeš (TCH) NastaseIlie Năstase (ROU)8–6, 6–2, 2–6, 7–5
1972 Gimeno, AndrésAndrés Gimeno (ESP) Proisy, PatrickPatrick Proisy (FRA)4–6, 6–3, 6–1, 6–1
1973 NastaseIlie Năstase (ROU) Pilić, NikolaNikola Pilić (YUG)6–3, 6–3, 6–0
1974 Borg, BjörnBjörn Borg (SWE) Orantes, ManuelManuel Orantes (ESP)2–6, 6–7(4–7), 6–0, 6–1, 6–1
1975 Borg, BjörnBjörn Borg (SWE) Vilas, GuillermoGuillermo Vilas (ARG)6–2, 6–3, 6–4
1976 Panatta, AdrianoAdriano Panatta (ITA) Solomon, HaroldHarold Solomon (USA)6–1, 6–4, 4–6, 7–6(7–3)
1977 Vilas, GuillermoGuillermo Vilas (ARG) Gottfried, BrianBrian Gottfried (USA)6–0, 6–3, 6–0
1978 Borg, BjörnBjörn Borg (SWE) Vilas, GuillermoGuillermo Vilas (ARG)6–1, 6–1, 6–3
1979 Borg, BjörnBjörn Borg (SWE) Pecci, VíctorVíctor Pecci (PAR)6–3, 6–1, 6–7(6–8), 6–4
1980 Borg, BjörnBjörn Borg (SWE) Gerulaitis, VitasVitas Gerulaitis (USA)6–4, 6–1, 6–2
1981 Borg, BjörnBjörn Borg (SWE) Lendl, IvanIvan Lendl (TCH)6–1, 4–6, 6–2, 3–6, 6–1
1982 Wilander, MatsMats Wilander (SWE) Vilas, GuillermoGuillermo Vilas (ARG)1–6, 7–6(8–6), 6–0, 6–4
1983 Noah, YannickYannick Noah (FRA) Wilander, MatsMats Wilander (SWE)6–2, 7–5, 7–6(7–3)
1984 Lendl, IvanIvan Lendl (TCH) McEnroe, JohnJohn McEnroe (USA)3–6, 2–6, 6–4, 7–5, 7–5
1985 Wilander, MatsMats Wilander (SWE) Lendl, IvanIvan Lendl (TCH)3–6, 6–4, 6–2, 6–2
1986 Lendl, IvanIvan Lendl (TCH) Pernfors, MikaelMikael Pernfors (SWE)6–3, 6–2, 6–4
1987 Lendl, IvanIvan Lendl (TCH) Wilander, MatsMats Wilander (SWE)7–5, 6–2, 3–6, 7–6(7–3)
1988 Wilander, MatsMats Wilander (SWE) Leconte, HenriHenri Leconte (FRA)7–5, 6–2, 6–1
1989 Chang, MichaelMichael Chang (USA) Edberg, StefanStefan Edberg (SWE)6–1, 3–6, 4–6, 6–4, 6–2
1990 Gómez, AndrésAndrés Gómez (ECU) Agassi, AndreAndre Agassi (USA)6–3, 2–6, 6–4, 6–4
1991 Courier, JimJim Courier (USA) Agassi, AndreAndre Agassi (USA)3–6, 6–4, 2–6, 6–1, 6–4
1992 Courier, JimJim Courier (USA) Korda, PetrPetr Korda (TCH)7–5, 6–2, 6–1
1993 Bruguera, SergiSergi Bruguera (ESP) Courier, JimJim Courier (USA)6–4, 2–6, 6–2, 3–6, 6–3
1994 Bruguera, SergiSergi Bruguera (ESP) Berasategui, AlbertoAlberto Berasategui (ESP)6–3, 7–5, 2–6, 6–1
1995 Muster, ThomasThomas Muster (AUT) Chang, MichaelMichael Chang (USA)7–5, 6–2, 6–4
1996 Kafelnikov, JevgenijJevgenij Kafelnikov (RUS) Stich, MichaelMichael Stich (GER)7–6(7–4), 7–5, 7–6(7–4)
1997 Kuerten, GustavoGustavo Kuerten (BRA) Bruguera, SergiSergi Bruguera (ESP)6–3, 6–4, 6–2
1998 Moyà, CarlosCarlos Moyà (ESP) Corretja, ÀlexÀlex Corretja (ESP)6–3, 7–5, 6–3
1999 Agassi, AndreAndre Agassi (USA) Medveděv, AndrejAndrej Medveděv (UKR)1–6, 2–6, 6–4, 6–3, 6–4
2000 Kuerten, GustavoGustavo Kuerten (BRA) Norman, MagnusMagnus Norman (SWE)6–2, 6–3, 2–6, 7–6(8–6)
2001 Kuerten, GustavoGustavo Kuerten (BRA) Corretja, ÀlexÀlex Corretja (ESP)6–7(3–7), 7–5, 6–2, 6–0
2002 Costa, AlbertAlbert Costa (ESP) Ferrero, Juan CarlosJuan Carlos Ferrero (ESP)6–1, 6–0, 4–6, 6–3
2003 Ferrero, Juan CarlosJuan Carlos Ferrero (ESP) Verkerk, MartinMartin Verkerk (NED)6–1, 6–3, 6–2
2004 Gaudio, GastónGastón Gaudio (ARG) Coria, GuillermoGuillermo Coria (ARG)0–6, 3–6, 6–4, 6–1, 8–6
2005 Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP) Puerta, MarianoMariano Puerta (ARG)6–7(6–8), 6–3, 6–1, 7–5
2006 Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP) Federer, RogerRoger Federer (SWI)1–6, 6–1, 6–4, 7–6(7–4)
2007 Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP) Federer, RogerRoger Federer (SWI)6–3, 4–6, 6–3, 6–4
2008 Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP) Federer, RogerRoger Federer (SWI)6–1, 6–3, 6–0
2009 Federer, RogerRoger Federer (SWI) Söderling, RobinRobin Söderling (SWE)6–1, 7–6(7–1), 6–4
2010 Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP) Söderling, RobinRobin Söderling (SWE)6–4, 6–2, 6–4
2011 Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP) Federer, RogerRoger Federer (SWI)7–5, 7–6(7–3), 5–7, 6–1
2012 Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP) Djoković, NovakNovak Djoković (SRB)6–4, 6–3, 2–6, 7–5
2013 Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP) Ferrer, DavidDavid Ferrer (ESP)6–3, 6–2, 6–3
2014 Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP) Djoković, NovakNovak Djoković (SRB)3–6, 7–5, 6–2, 6–4
2015 Wawrinka, StanStan Wawrinka (SWI) Djoković, NovakNovak Djoković (SRB)4–6, 6–4, 6–3, 6–4
2016 Djoković, NovakNovak Djoković (SRB) Murray, AndyAndy Murray (GBR)3–6, 6–1, 6–2, 6–4
2017 Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP) Wawrinka, StanStan Wawrinka (SWI)6–2, 6–3, 6–1
2018 Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP) Thiem, DominicDominic Thiem (AUT)6–4, 6–3, 6–2
2019 Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP) Thiem, DominicDominic Thiem (AUT)6–3, 5–7, 6–1, 6–1
2020 Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP) Djoković, NovakNovak Djoković (SRB)6–0, 6–2, 7–5
2021 Djoković, NovakNovak Djoković (SRB) Tsitsipas, StefanosStefanos Tsitsipas (GRE)6–7, 2–6, 6–3, 6–2, 6–4

Statistiky

Vícenásobní vítězové

Tenista éra roky vítězství
amatérská open celkově
 Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP)013132005, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2017, 2018, 2019, 2020
 Decugis, MaxMax Decugis (FRA)8081903, 1904, 1907, 1908, 1909, 1912, 1913, 1914
 Borg, BjörnBjörn Borg (SWE)0661974, 1975, 1978, 1979, 1980, 1981
 Cochet, HenriHenri Cochet (FRA)5051922, 1926, 1928, 1930, 1932
 Vacherot, AndréAndré Vacherot (FRA)4041894, 1895, 1896, 1901
 Aymé, PaulPaul Aymé (FRA)4041897, 1898, 1899, 1900
 Germot, MauriceMaurice Germot (FRA)3031905, 1906, 1910
 Lacoste, RenéRené Lacoste (FRA)3031925, 1927, 1929
 Wilander, MatsMats Wilander (SWE)0331982, 1985, 1988
 Lendl, IvanIvan Lendl (TCH)0331984, 1986, 1987
 Kuerten, GustavoGustavo Kuerten (BRA)0331997, 2000, 2001
 Djoković , NovakNovak Djoković  (SRB)0222016, 2021
 Gobert, AndréAndré Gobert (FRA)2021911, 1920
 Borotra, JeanJean Borotra (FRA)2021924, 1931
Cramm, Gottfried vonGottfried von Cramm (GER)2021934, 1936
 Parker, FrankFrank Parker (USA)2021948, 1949
Drobný, JaroslavJaroslav Drobný (EGY)2021951, 1952
 Rosewall, KenKen Rosewall (AUS)1121953, 1968
 Trabert, TonyTony Trabert (USA)2021954, 1955
 Pietrangeli, NicolaNicola Pietrangeli (ITA)2021959, 1960
 Santana, ManuelManuel Santana (ESP)2021961, 1964
 Laver, RodRod Laver (AUS)1121962, 1969
 Emerson, RoyRoy Emerson (AUS)2021963, 1967
 Kodeš, JanJan Kodeš (TCH)0221970, 1971
 Courier, JimJim Courier (USA)0221991, 1992
 Bruguera, SergiSergi Bruguera (ESP)0221993, 1994
kurziva – vítězové před rokem 1925, kdy na turnaji startovali jen hráči z francouzských klubů

Vítězové podle státu

Stát éra titul
amatérská open celkově první poslední
Francie Francie 37 1 38 1892 1983
Španělsko Španělsko 2 19 21 1961 2020
Austrálie Austrálie 9 2 11 1933 1969
USA USA 7 4 11 1938 1999
Švédsko Švédsko 1 9 10 1957 1988
Československo Československo[p 7] 0 5 5 1970 1987
Německo Německo 3 0 3 1934 1937
Itálie Itálie 2 1 3 1959 1976
Brazílie Brazílie 0 3 3 1997 2001
Spojené království Spojené království 2 0 2 1891 1935
Egypt Egypt 2 0 2 1951 1952
Argentina Argentina 0 2 2 1977 2004
Švýcarsko Švýcarsko 0 2 2 2009 2015
Srbsko Srbsko 0 2 2 2016 2021
Maďarsko Maďarsko 1 0 1 1947 1947
Rumunsko Rumunsko 0 1 1 1973 1973
Ekvádor Ekvádor 0 1 1 1990 1990
Rakousko Rakousko 0 1 1 1995 1995
Rusko Rusko 0 1 1 1996 1996

Odkazy

Poznámky

  1. Turnaj uzavřen pouze pro tenisty registrované ve francouzských tenisových klubech.[6]
  2. Nehráno pro první světovou válku.
  3. Turnaj zpřístupněn tenistům, kteří nebyli členy francouzských klubů. Až do roku 1967 na něm hráli pouze amatérští hráči.
  4. Nehráno pro druhou světovou válku.
  5. šedě zvýrazněno období let 1940–1945, kdy se oficiální grandslam nekonal. Mezi roky 1941–1945 byl ve vichistickém režimu pořádán Tournoi de France. Výsledky nebyly započítány do oficiálních statistik grandslamu ani uznány Francouzskou tenisovou federací.[12]
  6. Turnaj otevřen profesionálním tenistům.
  7. šedě zvýrazněn zaniklý stát.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of French Open men's singles champions na anglické Wikipedii.

  1. Past Winners and Draws [online]. Fédération Française de tennis [cit. 2009-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-08-08. (anglicky)
  2. Tournament profile – Roland Garros [online]. ATP Tour [cit. 2009-07-02]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Event Guide / History / Record Breakers [online]. IBM, Fédération Française de tennis [cit. 2009-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-16. (anglicky)
  4. BOWERS, Chris. The New Musketeers [online]. Davis Cup, 27-02-2009 [cit. 2015-07-16]. Dostupné online. (anglicky)
  5. LYNCH, Steven. Rafael Nadal the youngest French Open winner?. www.espn.co.uk. ESPN, 29-05-2015. Dostupné online [cit. 15-07-2015]. (anglicky)
  6. LEWIS, Gabrielle. French Open history. BBC Sport. 2002-05-23. Dostupné online [cit. 2009-07-01]. (anglicky)
  7. Gillmeister 1998, s. 225.
  8. Roland Garros past single winners. edition.cnn.com. CNN, 23-05-2008. Dostupné online [cit. 19-07-2015]. (anglicky)
  9. Henri Cochet is dead; French Tennis Leader. The New York Times. 03-04-1987. Dostupné online [cit. 26-07-2015]. (anglicky)
  10. LEWIS, Gabrielle. French Open History. BBC. 23-05-2002. Dostupné online [cit. 21-07-2015]. (anglicky)
  11. GRAY, Michael. Donald Budge. The Guardian. 28-01-2000. Dostupné online [cit. 26-07-2015]. (anglicky)
  12. Event Guide / History / Past Winners 1891 – 2011 [online]. IBM, Fédération Française de Tennis [cit. 2012-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-20. (anglicky)
  13. FORD, Bonnie D. Reform to an Open status altered the course of tennis history. sports.espn.go.com. ESPN, 12-10-2008. Dostupné online [cit. 27-07-2015]. (anglicky)
  14. HENDERSON, Jon. Now I'd choose tennis. The Observer. 15-06-2008. Dostupné online [cit. 25-07-2015]. (anglicky)
  15. Rafael Nadal, Bjorn Borg, Ivan Lendl and the seven kings of clay [online]. Sky Sports, 22-05-2015 [cit. 2015-07-25]. Dostupné online. (anglicky)
  16. GROSS, Jane. Noah captures French crown. The New York Times. 06-06-1983. Dostupné online [cit. 05-08-2015]. (anglicky)
  17. GITTINGS, Paul. Chang's 'underhand' tactics stunned Lendl and made Tennis history. edition.cnn.com. CNN, 08-06-2012. Dostupné online [cit. 25-07-2015]. (anglicky)
  18. Topics of The Times – An American in Paris. The New York Times. 10-06-1992. Dostupné online [cit. 25-07-2015]. (anglicky)
  19. ROBERTS, John. Bruguera towers above tired Berasategui. The Independent. 06-06-1994. Dostupné online [cit. 25-07-2015]. (anglicky)
  20. NEWBERRY, Piers. Nadal storms to fourth French win. news.bbc.co.uk. BBC Sport, 08-06-2008. Dostupné online [cit. 25-07-2015]. (anglicky)
  21. ORNSTEIN, David. Federer claims historic Paris win. news.bbc.co.uk. BBC Sport, 07-06-2009. Dostupné online [cit. 25-07-2015]. (anglicky)
  22. Novak Djokovic beats Andy Murray to win first French Open title. www.bbc.com. BBC Sport, 05-06-2016. Dostupné online [cit. 05-06-2016]. (anglicky)
  23. SEMINARA, Dave. Rafa's 'Moon Landing' Among Sports' Greatest All-Time Records [online]. ATP Tennis, Inc., 2020-10-11 [cit. 2020-10-12]. Dostupné online. (anglicky)
  24. Rafa Relishes Records, But Puts 20th Slam In Perspective In Face Of Pandemic [online]. ATP Tour, Inc., 2020-10-11 [cit. 2020-10-12]. Dostupné online. (anglicky)
  25. ODDO, Chris. 100 for the King: Numbers behind Rafa's latest Paris success - Roland-Garros - The 2020 Roland-Garros Tournament official site [online]. Roland Garros, 2020-10-11 [cit. 2020-10-13]. Dostupné online. (anglicky)
  26. Dominic Thiem Outlasts Alexander Zverev In Historic US Open Final [online]. ATP Tour, Inc., 2020-09-13 [cit. 2020-09-14]. Dostupné online. (anglicky)
  27. Le Matin : derniers télégrammes de la nuit du 3 août 1942 (Numéro 21244) [online]. BnF [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. (anglicky)
  28. Le Matin : derniers télégrammes de la nuit du 2 août 1943 (Numéro 21551) [online]. BnF [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. (anglicky)
  29. Le Matin : derniers télégrammes de la nuit du 7 août 1944 (Numéro 21862) [online]. BnF [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

  • GILLMEISTER, Heiner, 1998. Tennis: A Cultural History (Repr. ed.). London: Leicester University Press.. ISBN 978-0718501952. (anglicky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.