Daviscupový tým Francie

V roce 2008, po vítězství nad Rumunskem, hrála Francie své sedmé čtvrtfinále v řadě, což byla nejdelší série ze všech zúčastněných týmů.

V roce 2009 prohrála Francie v 1. kole s týmem České republiky; to se jí naposledy stalo v roce 2000. Výhrou v baráži nad týmem Nizozemska se ve Světové skupině pro rok 2010 udržela. V daném ročníku pak prohrála až ve finále s družstvem Srbska.

V roce 2011 postoupili do semifinále, kde prohráli se Španělskem v čele s Rafaelem Nadalem a Davidem Ferrerem.

V roce 2012 a 2013 vypadli ve čtvrtfinále. V roce 2014 prohráli ve finále se Švýcarskem, v roce 2015 podlehli ve čtvrtfinále Velké Británii, v roce 2016 v semifinále Chorvatsku.

Jubilejní desátou trofej Francie vybojovala v Davis Cupu 2017, když do finále prošla přes Japonsko, Velkou Británii a Srbsko. V lillském finále pak přehrála Belgii 3:2 na zápasy. Duel rozhodla až závěrečná dvouhra, v níž Lucas Pouille hladce přehrál belgického hráče Steva Darcise, jenž ve třech setech získal jen čtyři gamy. Po šestnácti letech se tak na triumfu podíleli Jo-Wilfried Tsonga, Lucas Pouille, Richard Gasquet a Pierre-Hugues Herbert pod vedením nehrajícího kapitána Yannicka Noaha, který Francouze dovedl k zisku salátové mísy již v letech 1991 a 1996.[1]

V roce 2018 postoupilo družstvo opět do finále, v němž podlehlo Chorvatsku 1:3 na zápasy. Finálový duel se druhý rok v řadě odehrál v Lille, tentokrát na halové antuce. Francouzi prohráli všechny tři dvouhry. V pátek nestačil Jérémy Chardy na chorvatskou dvojku Bornu Ćoriće ani Jo-Wilfried Tsonga na Marina Čiliće. Deblisté Pierre-Hugues Herbert a Nicolas Mahut pak snížili v sobotní čtyřhře stav na 1:2. V neděli však rozhodující třetí bod vybojoval Čilić proti Lucasi Pouillemu. Zástupci „země galského kohouta“ nevyhráli v singlech ani jeden set proti žebříčkově favorizovaným soupeřům. Čilić byl součástí první světové desítky a Ćorić figuroval na dvanácté příčce. Podeváté v historii tak francouzští hráči skončili jako poražení finalisté.[2]

V Davis Cupu 2019 se tým účastnil nově vytvořeného finálového turnaje v Madridu, kde po výhře nad Japonskem a prohře se Srbskem nepostoupil ze základní skupiny.

Žebříček ATP je uveden k datu konání listopadového finálového turnaje 2019.

Plastika Davisova poháru na Stade Roland-Garros v Paříži

• Max Decugis (1905; 1 rok)
• Allan Muhr (1912; 1 rok)
• Jean Porée (1919; 1 rok)
• Max Decugis (2. období) (1920–1921; 2 roky)
• Allan Muhr (2. období) (1922–1923; 2 roky)
• Max Decugis (3. období) (1924–1925; 2 roky) : 1 finálová prohra
• Pierre Gillou (1926–1930; 5 roků) : 4 tituly, 1 finálová prohra
• René Lacoste (1931–1933; 3 roky) : 2 tituly, 1 finálová prohra
• Jacques Brugnon (1934–1939; 6 roků)
• Christian Boussus (1946–1953; 8 roků)
• Bernard Destremau (1953–1955; 3 roky)
• Benny Berthet (1955–1965; 11 roků)
• Gérard Pilet (1966; 1 rok)
• Marcel Bernard (1967; 1 rok)
• Robert Salvet (1968; 1 rok)

Slavnostní nástup finalistů Světové skupiny Davis Cupu 2018 Francie a Chorvatska v lillské aréně Stade Pierre-Mauroy. Francouzi prohráli 1:3 na zápasy.

• Philippe Chatrier (1969–1972; 4 roky)
• Jean-Paul Loth (1973; 1 rok)
• Pierre Darmon (1974–1979; 6 roků)
• Jean-Paul Loth (2. období) (1980–1987; 8 roků) : 1 finálová prohra
• Éric Deblicker (1988–1989; 2 roků)
• Patrice Dominguez (1990; 1 rok)
• Yannick Noah (1991–1992; 2 roky) : 1 titul
• Georges Goven (1993–1994; 2 roky)
• Yannick Noah (2. období) (1995-1998; 4 roky) : 1 titul
• Guy Forget (1999–2012; 14 roků) : 1 titul, 3 finálové prohry
• Arnaud Clément (2013–2015; 3 roky) : 1 finálová prohra
• Yannick Noah (3. období) (2016–2019) : 1 titul, 1 finálová prohra
• Sébastien Grosjean (2019–)