Vichistická Francie

Vichistická Francie neboli Vichistický režim (francouzsky Régime de Vichy) jsou označení užívané pro stát v jižní části Francie v období druhé světové války od roku 1940 do roku 1944, jehož oficiální název byl Francouzský stát (francouzsky État Français).[1] Pojmy se užívají jednak v širším smyslu s Německem spolupracující vláda maršála Philippe Pétaina (1856–1951), v užším smyslu území, které tato vláda fakticky ovládala.

Francouzský stát
État Français
←  1940–1944  →
 →

vlajka
znak
Hymna: La Marseillaise (oficiální),
Maréchal, nous voilà! (neoficiální)
Motto: Travail, famille, patrie (práce, rodina, vlast)
geografie

Pozice Francouzského státu v Evropě, tmavě zelená část byla ovládána Vichistickým režimem

Kolonie pod kontrolou Vichistické vlády do roku 1942 (modrá)
obyvatelstvo
státní útvar
Německá říše – ve vztahu:
hlava státu:
vznik:
11. června 1940
zánik:
státní útvary a území
předcházející:
Třetí Francouzská republika
 následující:
Prozatímní vláda Francouzské republiky
Okupovaná Francie za druhé světové války

Historie

Vznik

V průběhu závěrečné fáze bitvy o Francii přesídlila vláda do lázeňského města Vichy ve střední Francii a 22. června 1940 podepsala kapitulaci. 10. července pak parlament schválil změnu ústavy, kterou dostala vláda v čele s Pétainem absolutní moc. Pétainův zátupce Pierre Laval mu údajně měl říci: „Jestli pak, maršále, znáte rozsah svých pravomocí? Jsou o dost větší, než měl král Ludvík XIV., protože Ludvík XIV. musel svoje rozhodnutí předkládat parlamentu, zatímco vy nemusíte – žádný parlament nemáme.“[2] Následující den, 11. července 1940, je dnem zániku Francouzské třetí republiky a vzniku Francouzského státu.[3]

Francouzští židé

V roce 1940 žilo na území Francie cca 300 000 Židů. Až do tzv. „konečného řešení židovské otázky“ v roce 1942 se Židé zdáli být ve Francii v bezpečí. V roce 1942 však vichistická vláda uznala židovský národ za nepotřebný, aby tak vyhověla Němcům. Celkově bylo od jara 1942 až do osvobození v červnu 1944 deportováno 76 000 Židů v 79 konvojích. Z nich se z koncentračních táborů vrátilo 2 500 osob. Další cca 4 000 Židů zahynulo ve francouzských táborech nebo byli popraveni ve Francii. Oběti byly nejprve odváženy do internačního tábora Drancy severně od Paříže, a poté pokračovaly do Osvětimi. Poslední transport tam odjel 17. srpna 1944, 8 dní před osvobozením Paříže.[2]

Zánik

Konec Vichistického režimu je datován na 25. srpna 1944, kdy byla osvobozena Paříž. Krátce ještě působila Vichistická vláda jako vláda v exilu v německém městě Sigmaringen.[4] Za kolaboraci s Němci bylo před soud postaveno asi 120 tisíc úředníků a funkcionářů vichistického režimu. Z nich bylo 1500 odsouzeno k trestu smrti včetně Pétaina, jemuž však byl později rozsudek zmírněn na doživotní.[1]

Působnost

Země byla podle smlouvy o příměří rozdělena na dvě základní zóny. Formálně vláda ve Vichy vládla celé Francii, severní Francie včetně Paříže (cca 60% území[1][4]) však byla pod přímou okupační správou Wehrmachtu. Jižní část Francie, ač kolaborantský a totalitní stát, byla víceméně suverénní.[3] Vláda ve Vichy směla dokonce udržovat vlastní vojsko i loďstvo, ač značně omezené. 10. listopadu 1942, v reakci na spojenecké vylodění v severní Africe, německé jednotky obsadily i tuto část území a Vichistická vláda se stala jen skutečnou německou loutkou.[4] Vichistickému režimu však byla loajální také většina kolonií, které pak sloužily nacistům. Roku 1941 podepsal Vichistický premiér François Darlan s německým vyslancem v Paříži Otto Abetzem tzv. Pařížský protokol, který mimo jiné umožňoval Luftwaffe využívat letiště v Sýrii pro podporu povstání Rašída Alího v Iráku, přístavu Bizerta pro zásobování Afrikakorpsu a Dakaru jako základny Kriegsmarine.[5]

Státní symbolika
  • Vlajka:
  • Státní vlajka
  • Osobní vlajka maršála Pétaina, hlavy státu

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vichy France na anglické Wikipedii.

  1. ŠIŠKA, Miroslav. Podvody a lži, které tvořily světovou historii. Vichistický režim neexistoval, tvrdil de Gaulle. Novinky.cz [online]. Seznam, 2019-06-09 [cit. 2022-04-28]. Dostupné online.
  2. KOVÁŘOVÁ, Eva. Politický režim Vichy (1940 – 1944). Brno, 2012 [cit. 2022-05-03]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně - Pedagogická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Jiří Nolč. Dostupné online.
  3. PINK, Michal. Vichy – podoba francouzského autoritativního režimu v letech 1940 – 1944. Středoevropské politické studie [online]. Masarykova univerzita [cit. 2022-04-28]. Dostupné online.
  4. LUKŠ, Michael. Hranice Vichistické Francie a setkání Pétaina s Göringem [online]. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy [cit. 2022-04-28]. Dostupné online.
  5. KEEGAN, John. Oxford Companion to World War II. [s.l.]: Oxford university press, 2005. 1064 s. ISBN 978-0-19-280670-3. (anglicky)

Literatura
  • JACKSON, Julian. Francie v temných letech 1940-1944. Praha: BB/art, 2006. 735 s. ISBN 80-7341-912-2.
  • LAINOVÁ, Radka. Mezi "národní revolucí" a kolaborací: režim ve Vichy (1940-1944). Historický obzor, 2000, 11 (7/8), s. 169-176. ISSN 1210-6097.
  • LAINOVÁ, Radka. Mezi "národní revolucí" a kolaborací: režim ve Vichy (1940-1944): (dokončení). Historický obzor, 2000, 11 (9/10), s. 169-176. ISSN 1210-6097.

Související články

Externí odkazy
Dějiny Francie
Předchůdce:
Třetí republika		 1940–1944
Vichistická Francie		 Nástupce:
Čtvrtá republika
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.