Tony Roche

Tony Roche
Tony Roche
	Tony Roche v lednu 1969
Stát	Austrálie
Datum narození	17. května 1945 (76 let)
Místo narození	Wagga Wagga, NSW, Austrálie
Bydliště	Turramurra, NSW, Austrálie
Výška	177 cm
Hmotnost	79 kg
Profesionál od	1968 (amatér od 1963)
Ukončení kariéry	1979
Držení rakety	levou rukou;bekhend jednoruč
Výdělek	529 199 USD
Síň slávy	1986 (odkaz)
Dvouhra
Poměr zápasů	328–143
Tituly	26 (9 Open éra)
Nejvyšší umístění	8. místo (16. listopadu 1975); 2. místo (1969, Lance Tingay)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	semifinále (1965, 1967, 1969, 1975)
French Open	vítěz (1966)
Wimbledon	finále (1968)
US Open	finále (1969, 1970)
Čtyřhra
Poměr zápasů	213–96
Tituly	27 (18 Open éra)
Nejvyšší umístění	12. místo (30. srpna 1977); 1. místo (1965)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	vítěz (1965, 1967, 1971, 1976, 1977)
French Open	vítěz (1967, 1969)
Wimbledon	vítěz (1965, 1968, 1969, 1970, 1974)
US Open	vítěz (1967)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	vítěz (1966)
Wimbledon	vítěz (1966)
Týmové soutěže
Davis Cup	vítěz (1965, 1966, 1967, 1977)
	Údaje v infoboxu aktualizovány dne září 2013; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anthony „Tony“ Dalton Roche (* 17. května 1945 Wagga Wagga, Nový Jižní Wales) je australský tenisový trenér a bývalý profesionální tenista, který aktivní sportovní dráhu ukončil v roce 1979. Ve své kariéře vyhrál dvacet šest turnajů ve dvouhře, z toho devět v rámci otevřené éry, během níž také získal osmnáct titulů ve čtyřhře.

Představuje nejmladšího člena z generace „velkých“ Australanů, který vynikal útočným stylem hry s kvalitním bekhendovým volejem.[1]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 1975 na 8. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 1977 na 12. místě. Před zavedením světové klasifikace byl jako amatér ve dvouhře hodnocen nejlépe v sezóně 1969, kdy mu patřila 2. příčka (Lance Tingay) a roku 1965 figuroval ve čtyřhře na 1. příčce.

Na nejvyšší grandslamové úrovni vyhrál dvouhru antukového Roland Garros 1966 a po boku Newcomba získal jedenáct z dvanácti titulů v mužském deblu. Navíc dosáhl na dvě trofeje ve smíšené čtyřhře, a to na Australian Championships 1966 a ve Wimbledonu 1976.

V australském daviscupovém týmu debutoval v roce 1964 montréalským čtvrtfinále Americké zóny proti Kanadě, v němž dopomohl k výsledku 5:0 výhrami ve čtvrté dvouhře a spolu s Emersonem i ve čtyřhře. V soutěži nastoupil ke dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 7–3 ve dvouhře a 7–2 ve čtyřhře. S australským družstvem získal Davis Cup v letech 1965, 1966, 1967 a 1977, když vždy nastoupil do světového finále. V závěru září 1975 odehrál na Štvanici mezipásmové semifinále proti Československu. V páteční dvouhře nestačil na Hřebce po pětisetovém průběhu 6–3, 6–4, 1–6, 3–6, 3–6 a v neděli podlehl Kodešovi 3–6, 1–6 a 4–6. Australané tak vypadli 1:3 na zápasy a Československo poprvé v historii postoupilo do světového finále.

V roce 1986 byl se svým deblovým spoluhráčem Johnem Newcombem přijat do Mezinárodní tenisové síně slávy.[2]

Tenisová kariéra

Tenis začal hrát ve škole v devíti letech. Otec byl řezník. Matka provozovala tenis rekreačně a podporovala syna v jeho zájmu.[3] Roche později trénoval pod vedením daviscupového kapitána Harryho Hopmana, který také připravoval další krajany Roda Lavera a Kena Rosewalla.

Levoruký Australan dosáhl na jediný grandslamový titul z dvouhry, když vyhrál French Championships 1966 na antukových dvorcích Roland Garros. Ve finále si poradil s Maďarem Istvánem Gulyásim. Z dalších pěti přímých bojů o titul odešel jako poražený finalista. Jednalo se o French Championships 1965 a 1967, kde prohrál s Fredem Stollem, respektive s Royem Emersonem. Ve Wimbledonu 1968 nestačil na dalšího krajana Roda Lavera a konečně na US Open 1969 a 1970, jej v prvním případě zdolal Rod Laver a ve druhém pak Ken Rosewall.

Spolu s australským hráčem Johnem Newcombem nastupovali jako stabilní spoluhráči do soutěží čtyřher. Na Grand Slamu dokázali vybojovat jedenáct titulů, z čtyřikrát triumfovali na Australian Open a pětkrát ve Wimbledonu. Poslední dvanáctou trofej vyhrál s Arthurem Ashem na travnatém Australian Open 1977 hraném v lednu.

Mezi lety 1966–1970 patřil do první světové pětky. Následné poranění lokte a opakované operace významně utlumily další tři roky jeho kariéru.[1] V lednu 1968 se stal profesionálem, když podepsal smlouvu na účast v okruhu World Championship Tennis. Společně s dalšími hráči, jakými byli Cliff Drysdale, Nikola Pilić a Roger Taylor, vytvořili skupinu přezdívanou „Handsome Eight“.[4][5][6]

Ve finále Davis Cupu 1977 proti Itálii nastoupil vedle čtyřhry poprvé i do dvouhry, když ve třech předcházejících finále Australanů, odehrál pouze sobotní debl. V nedělním singlu porazil Adriana Panattu 6–3, 6–4, 6–4 a pro tým získal rozhodující třetí bod. Po výsledku 3–1 na zápasy tak slavil čtvrtou daviscupovou trofej.

Dlouhodobé zdravotní problémy s ramenem a loktem ukončili jeho aktivní kariéru poté, co šest let za sebou patřil v konečném žebříčku do první desítky.

Trenérská kariéra

Stále v průběhu aktivní kariéry koučoval družstvo Denver Racquets, které vyhrálo inaugurační ročník americké tenisové ligy World Team Tennis 1974.[7]

Po skončení aktivní dráhy spolupracoval s Čechoameričanem Ivanem Lendlem. Pomáhal mu především s volejovou technikou. Lendl chtěl zkompletovat kariérní grandslam a vyhrát Wimbledon. Roche byl znám jako kvalitní hráč na trávě s výbornými voleji.[1] Mezi lety 1997–2002 vedl Australana Patricka Raftera, jenž se pod jeho vedením v roce 1999 stal světovou jedničkou, vyhrál US Open 1997 a 1998, stejně tak si dvakrát zahrál finále Wimbledonu.

Na začátku sezóny 2005 navázal spolupráci na částečný úvazek se světovou jedničkou Rogerem Federerem ze Švýcarska.[8] Jednalo se o vzájemnou gentlemanskou dohodu podáním ruky. Roche byl vyplácen v týdenních intervalech. Švýcar jej najal z opačných důvodů než Lendl, aby zdokonalil svou hru na antuce. Spolupráci ukončili k 12. květnu 2007. Poté se snažil nastartovat „zašlou“ kariéru bývalé světové jedničky Lleytona Hewitta.[9]

Naturalizovaná Australanka Jelena Dokićová si v den utkání prvního kola na Australian Open 2010 proti Alise Klejbanovové vyžádala od Roche předzápasový hodinový trénink. Duel poté prohrála ve dvou setech.

Mimo jiné také připravoval na sydneyských dvorcích Olympijského parku australské juniory na jejich profesionální kariéru.

Finálové účasti na Grand Slamu

Mužská dvouhra: 6 (1–5)

Stav	Rok	Turnaj	Povrch	Soupeř ve finále	Výsledek
Finalista	1965	French Championships	antuka	Fred Stolle	6–3, 0–6, 2–6, 3–6
Vítěz	1966	French Championships	antuka	István Gulyás	6–1, 6–4, 7–5
Finalista	1967	French Championships	antuka	Roy Emerson	1–6, 4–6, 6–2, 2–6
Finalista	1968	Wimbledon	tráva	Rod Laver	3–6, 4–6, 2–6
Finalista	1969	US Open	tráva	Rod Laver	9–7, 1–6, 2–6, 2–6
Finalista	1970	US Open	tráva	Ken Rosewall	6–2, 4–6, 6–7, 3–6

Mužská čtyřhra: 15 (13–2)

Stav	Rok	Turnaj	Povrch	Spoluhráč	Soupeři ve finále	Výsledek
Finalista	1964	French Championships	antuka	John Newcombe	Roy Emerson Ken Fletcher	5–7, 3–6, 6–3, 5–7
Vítěz	1965	Australian Championships	tráva	John Newcombe	Roy Emerson Fred Stolle	3–6, 4–6, 13–11, 6–3, 6–4
Vítěz	1965	Wimbledon	tráva	John Newcombe	Ken Fletcher Bob Hewitt	7–5, 6–3, 6–4
Finalista	1966	Australian Championships (2)	tráva	John Newcombe	Roy Emerson Fred Stolle	9–7, 3–6, 8–6, 12–14, 10–12
Vítěz	1967	Australian Championships (2)	tráva	John Newcombe	Bill Bowrey Owen Davidson	3–6, 6–3, 7–5, 6–8, 8–6
Vítěz	1967	French Championships	antuka	John Newcombe	Roy Emerson Ken Fletcher	6–3, 9–7, 12–10
Vítěz	1967	US Championships	tráva	John Newcombe	Bill Bowrey Owen Davidson	6–8, 9–7, 6–3, 6–3
Vítěz	1968	Wimbledon (2)	tráva	John Newcombe	Ken Fletcher Ken Rosewall	3–6, 8–6, 5–7, 14–12, 6–3
Vítěz	1969	French Open (2)	antuka	John Newcombe	Roy Emerson Rod Laver	4–6, 6–1, 3–6, 6–4, 6–4
Vítěz	1969	Wimbledon (3)	tráva	John Newcombe	Tom Okker Marty Riessen	7–5, 11–9, 6–3
Vítěz	1970	Wimbledon (4)	tráva	John Newcombe	Ken Rosewall Fred Stolle	10–8, 6–3, 6–1
Vítěz	1971	Australian Open (3)	tráva	John Newcombe	Tom Okker Marty Riessen	6–2, 7–6
Vítěz	1974	Wimbledon (5)	tráva	John Newcombe	Robert Lutz Stan Smith	8–6, 6–4, 6–4
Vítěz	1976	Australian Open (4)	tráva	John Newcombe	Ross Case Geoff Masters	7–6, 6–4
Vítěz	1977	Australian Open (leden) (5)	tráva	Arthur Ashe	Charlie Pasarell Erik Van Dillen	6–4, 6–4

Smíšená čtyřhra: 5 (2–3)

Stav	Rok	Turnaj	Povrch	Spoluhráčka	Soupeři ve finále	Výsledek
Finalista	1965	Wimbledon	tráva	Judy Tegartová	Margaret Smithová Ken Fletcher	10–12, 3–6
Vítěz	1966	Australian Championships	tráva	Judy Tegartová	Robyn Ebbernová William Bowrey	6–1, 6–3
Finalista	1967	Australian Championships	tráva	Judy Tegartová	Lesley Turnerová Owen Davidson	7–9, 4–6
Finalista	1969	Wimbledon (2)	tráva	Judy Tegartová	Ann Haydonová Fred Stolle	2–6, 3–6
Vítěz	1976	Wimbledon	tráva	Françoise Dürrová	Rosemary Casalsová Dick Stockton	6–3, 2–6, 7–5

Finálové účasti na turnajích otevřené éry

Dvouhra: 20 (9–11)

Stav	Č.	Rok	Turnaj	Povrch	Soupeř ve finále	Výsledek
Finalista	1.	1968	Wimbledon, Londýn, V. Británie	tráva	Rod Laver	3–6, 4–6, 2–6
Finalista	2.	1969	Hobart, Austrálie	tráva	Fred Stolle	3–6, 6–0, 4–6, 1–6
Vítěz	1.	1969	Sydney, Austrálie	tráva	Rod Laver	6–4, 4–6, 9–7, 12–10
Vítěz	2.	1969	Auckland, Nový Zéland	tráva	Rod Laver	6–1, 6–4, 4–6, 6–3
Finalista	3.	1969	Philadelphia WCT, USA	koberec	Rod Laver	5–7, 4–6, 4–6
Finalista	4.	1969	Řím, Itálie	antuka	John Newcombe	3–6, 6–4, 2–6, 7–5, 3–6
Vítěz	3.	1969	Hamburk, Německo	antuka	Tom Okker	6–1, 5–7, 8–6, 7–5
Finalista	5.	1969	US Open, New York, USA	tráva	Rod Laver	9–7, 1–6, 2–6, 2–6
Finalista	6.	1969	Wembley, Londýn, V. Británie	???	Rod Laver	4–6, 1–6, 3–6
Finalista	7.	1970	Filadelfie, WCT, USA	koberec	Rod Laver	3–6, 6–8, 2–6
Vítěz	4.	1970	Gstaad, Švýcarsko	antuka	Tom Okker	7–5, 7–5, 6–3
Vítěz	5.	1970	Boston, USA	tvrdý	Rod Laver	3–6, 6–4, 1–6, 6–2, 6–2
Finalista	8.	1970	US Open, New York, USA	tráva	Ken Rosewall	6–2, 4–6, 6–7, 3–6
Vítěz	6.	1972	Washington, D.C., WCT, USA	antuka	Marty Riessen	3–6, 7–6, 6–4
Finalista	9.	1974	Bombaj, Indie	antuka	Onny Parun	3–6, 3–6, 6–7
Finalista	10.	1975	Nottingham, V. Británie	tráva	Tom Okker	1–6, 6–3, 3–6
Vítěz	7.	1976	Charlotte, WCT, USA	koberec	Vitas Gerulaitis	6–3, 3–6, 6–1
Vítěz	8.	1976	Sydney, Austrálie	tráva	Dick Stockton	6–3, 3–6, 6–3, 6–4
Finalista	11.	1977	Brisbane, Austrálie	tráva	Vitas Gerulaitis	7–6, 1–6, 1–6, 5–7
Vítěz	9.	1978	Queen's Club, Londýn, V. Británie	tráva	John McEnroe	8–6, 9–7

Čtyřhra: 31 (18–13)

Stav	Č.	Rok	Turnaj	Povrch	Spoluhráč	Soupeři ve finále	Výsledek
Vítěz	1.	1968	Wimbledon, Londýn, V. Británie	tráva	John Newcombe	Ken Rosewall Fred Stolle	3–6, 8–6, 5–7, 14–12, 6–3
Finalista	1.	1968	Hamburk, Německo	antuka	John Newcombe	Tom Okker Marty Riessen	4–6, 4–6, 5–7
Finalista	2.	1968	Hobart, Austrálie	tráva	Fred Stolle	Mal Anderson Roger Taylor	5–7, 3–6, 6–4, 6–1, 4–6
Finalista	3.	1969	Filadelfie, WCT, USA	koberec	John Newcombe	Tom Okker Marty Riessen	6–8, 4–6
Vítěz	2.	1969	French Open, Paříž, Francie	anruka	John Newcombe	Roy Emerson Rod Laver	4–6, 6–1, 3–6, 6–4, 6–4
Vítěz	3.	1969	Wimbledon, Londýn, V. Británie	tráva	John Newcombe	Tom Okker Marty Riessen	7–5, 11–9, 6–3
Vítěz	4.	1970	Wimbledon, London	tráva	John Newcombe	Ken Rosewall Fred Stolle	10–8, 6–3, 6–1
Vítěz	5.	1970	Louisville, USA	tvrdý	John Newcombe	Roy Emerson Rod Laver	8–6, 5–7, 6–4
Vítěz	6.	1971	Australian Open, Melbourne, Austrálie	tráva	John Newcombe	Tom Okker Marty Riessen	6–2, 7–6
Vítěz	7.	1971	Miami, WCT, USA	tvrdý	John Newcombe	Roy Emerson Rod Laver	7–6, 7–6
Finalista	4.	1971	Chicago, WCT, USA	koberec	John Newcombe	Tom Okker Marty Riessen	6–7, 6–4, 6–7
Vítěz	8.	1971	Řím, Itálie	antuka	John Newcombe	Andrés Gimeno Roger Taylor	6–4, 6–4
Vítěz	9.	1971	Teherán, WCT, Írán	antuka	John Newcombe	Bob Carmichael Ray Ruffels	6–4, 6–7, 6–1
Finalista	5.	1972	Richmond, WCT, USA	koberec	John Newcombe	Tom Okker Marty Riessen	6–7, 6–7
Finalista	6.	1972	Filadelfie, WCT, USA	koberec	John Newcombe	Arthur Ashe Robert Lutz	3–6, 7–6, 3–6
Finalista	7.	1972	Charlotte, WCT, USA	antuka	John Newcombe	Tom Okker Marty Riessen	4–6, 6–4, 6–7
Finalista	8.	1972	Las Vegas, WCT, USA	tvrdý	John Newcombe	Roy Emerson Rod Laver	diskvalifikace
Vítěz	10.	1972	St. Louis, WCT, USA	koberec	John Newcombe	John Alexander Phil Dent	7–6, 6–2
Finalista	9.	1972	Washington, D.C., WCT, USA	antuka	John Newcombe	Tom Okker Marty Riessen	6–3, 3–6, 2–6
Vítěz	11.	1972	Boston, WCT, USA	tvrdý	John Newcombe	Arthur Ashe Robert Lutz	6–3, 1–6, 7–6
Vítěz	12.	1974	Toronto, WCT, Kanada	koberec	Raúl Ramírez	Tom Okker Marty Riessen	6–3, 2–6, 6–4
Finalista	10.	1974	Monte Carlo, WCT, Monako	antuka	Manuel Orantes	John Alexander Phil Dent	6–7, 6–4, 6–7, 3–6
Vítěz	13.	1974	Wimbledon, Londýn, V. Británie	tráva	John Newcombe	Robert Lutz Stan Smith	8–6, 6–4, 6–4
Finalista	11.	1974	Sydney, Austrálie	tvrdý (h)	John Newcombe	Ross Case Geoff Masters	4–6, 4–6
Vítěz	14.	1976	Australian Open, Melbourne, Austrálie	tráva	John Newcombe	Ross Case Geoff Masters	7–6, 6–4
Vítěz	15.	1976	Charlotte, WCT, USA	koberec	John Newcombe	Vitas Gerulaitis Gene Mayer	6–3, 7–5
Vítěz	16.	1977	Australian Open, Melbourne, Austrálie	tráva	Arthur Ashe	Charlie Pasarell Erik Van Dillen	6–4, 6–4
Finalista	12.	1977	Richmond, WCT, USA	koberec	Ross Case	Wojtek Fibak Tom Okker	4–6, 4–6
Finalista	13.	1977	Toronto, WCT, Kanada	koberec	Ross Case	Wojtek Fibak Tom Okker	4–6, 1–6
Vítěz	17.	1977	Sydney, Austrálie	tvrdý (h)	John Newcombe	Ross Case Geoff Masters	6–7, 6–3, 6–1
Vítěz	18.	1978	Sydney, Austrálie	tvrdý (h)	John Newcombe	Mark Edmondson John Marks	6–4, 6–3

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tony Roche na anglické Wikipedii.

LICHNER, Ivan. Malá encyklopedie tenisu. vydání první. vyd. Praha: Olympia, 1985. 27-029-85. S. 266. (česky)
Hall of Famers – Tony Roche [online]. International Tennis Hall of Fame [cit. 2013-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-13. (anglicky)
Big break for leading junior.. Australian Women's Weekly. National Library of Australia, 8 May 1963, s. 54 Supplement: Teenagers' Weekly. Dostupné online [cit. 30 October 2012]. (anglicky)
Newcombe: One Of 'Biggest Pacts'. St. Petersburg Times. Jan 3, 1968. Dostupné online. (anglicky)
Tennis Stars Sign. The Age. Jan 5, 1968. Dostupné online. (anglicky)
WIND, Herbert Warren. Game, Set, and Match : The Tennis Boom of the 1960s and 70s. 1. ed.. vyd. New York: Dutton, 1979. ISBN 0525111409. S. 65–70. (anglicky)
World Tennis title is better thrill than expected. The Prescott Courier. Aug 27, 1974. Dostupné online. (anglicky)
Roche previously coached Lendl, Rafter. sports.espn.go.com. Reuters, 2005-01-04. Dostupné online [cit. 2007-03-28]. (anglicky)
Lleyton Hewitt hires celebrated tennis coach Tony Roche [online]. 18 July 2007 [cit. 2007-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-01-25. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Tony Roche na Wikimedia Commons
Tony Roche na stránkách ATP Tour (anglicky)
Tony Roche na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
Tony Roche na stránkách Davis Cupu (anglicky)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[lichner-1] LICHNER, Ivan. Malá encyklopedie tenisu. vydání první. vyd. Praha: Olympia, 1985. 27-029-85. S. 266. (česky)

[2] Hall of Famers – Tony Roche [online]. International Tennis Hall of Fame [cit. 2013-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-13. (anglicky)

[3] Big break for leading junior.. Australian Women's Weekly. National Library of Australia, 8 May 1963, s. 54 Supplement: Teenagers' Weekly. Dostupné online [cit. 30 October 2012]. (anglicky)

[4] Newcombe: One Of 'Biggest Pacts'. St. Petersburg Times. Jan 3, 1968. Dostupné online. (anglicky)

[5] Tennis Stars Sign. The Age. Jan 5, 1968. Dostupné online. (anglicky)

[6] WIND, Herbert Warren. Game, Set, and Match : The Tennis Boom of the 1960s and 70s. 1. ed.. vyd. New York: Dutton, 1979. ISBN 0525111409. S. 65–70. (anglicky)

[7] World Tennis title is better thrill than expected. The Prescott Courier. Aug 27, 1974. Dostupné online. (anglicky)

[8] Roche previously coached Lendl, Rafter. sports.espn.go.com. Reuters, 2005-01-04. Dostupné online [cit. 2007-03-28]. (anglicky)

[9] Lleyton Hewitt hires celebrated tennis coach Tony Roche [online]. 18 July 2007 [cit. 2007-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-01-25. (anglicky)