Bill Tilden

William Tatem Tilden (10. února 1893, Filadelfie, USA5. června 1953, Los Angeles, tamtéž), přezdívaný „Big Bill“ (Velký Bill), je považován za jednoho z největších tenistů všech dob, a to nejen pro dosažené výsledky, ale také díky dokonale zvládnuté úderové technice a zápasové taktice. Mezinárodnímu tenisu dominoval ve 20. letech 20. století, kdy byl tento americký hráč sedm let na pozici světové jedničky. Je po něm nazván sedmý game setu. Ve dvouhře zvítězil třikrát ve Wimbledonu (jedenkrát ve čtyřhře) a sedmkrát na US Open (pět titulů ze čtyřhry).

Bill Tilden
Narození10. února 1893
Germantown
Úmrtí5. června 1953 (ve věku 60 let)
Los Angeles
Příčina úmrtíinfarkt myokardu, cévní mozková příhoda a koronární trombóza
Místo pohřbeníIvy Hill Cemetery
Alma materPensylvánská univerzita
Povolánítenista a tenisový trenér
OceněníMezinárodní tenisová síň slávy (1959)
RodičeWilliam Tatem Tilden a Selina Hey
PříbuzníHerbert Marmaduke Tilden (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osobní život a kariéra

Přezdívku „Velký Bill“ získal pro jeho velkou postavu a tenisové výkony, na rozdíl od partnera v družstvu Davisova poháru „Malého Bila“ Billa Johnstona. V období 19201926 se spolupodílel na zisku po sobě jdoucích sedmi triumfů Spojených států v Davisové poháru, kdy vyhrál třináct finálových zápasů v řadě. Na tenisových turnajích v této periodě neprohrál důležitý zápas. V roce 1931 přešel od amatérů k profesionálům. Je autorem knihy o tenisové teorii techniky a taktiky zápasu. Podal ucelený rozbor úderů s rotací, stejně jako návod na obranu před nimi. Je považován za zakladatele koncepce celodvorcového stylu. Do mezinárodní tenisové síně slávy byl uveden v roce 1959 v Newportu na Rhode Islandu.

Tildenův game

Tilden teoreticky rozebral důležitost sedmé hry (7. game) v posledním setu pro důležitost zápasu. Tvrdil, že při zápasech přibližně rovnocenných soupeřů bývá pro vítězství v zápase rozhodující sedmý game posledního setu. Důležitost se navíc zvyšuje při vyhraném podání soupeře za stavu 3:3. V moderní době, kdy je praktikován v daleko větší míře útočný tenis, je tato klasická poučka méně platná. Rozhodující bývá vyhrané soupeřovo podání nezávisle na pořadí hry v setu.

Statistika turnajů

Grand Slam

Společně se Suzanne Lenglenovou.
French Championships
  • Finalista ve dvouhře: 1927, 1930
  • Vítěz ve smíšené čtyřhře: 1930
Wimbledon
  • Vítěz ve dvouhře: 1920, 1921, 1930
  • Vítěz ve čtyřhře: 1927
US Championships
  • Vítěz ve dvouhře: 1920, 1921, 1922, 1923, 1924, 1925, 1929
  • Finalista ve dvouhře: 1918, 1919, 1927
  • Vítěz ve čtyřhře: 1918, 1921, 1922, 1923, 1927
  • Finalista ve čtyřhře: 1919, 1926
  • Vítěz ve smíšené čtyřhře: 1913, 1914, 1922, 1923
  • Finalista ve smíšené čtyřhře: 1916, 1917, 1919, 1921, 1924

Finálová utkání na velkých profesionálních turnajích

Wembley, Anglie
  • Finalista ve dvouhře: 1935, 1936, 1937, 1938
Profesionální mistrovství USA
  • Vítěz ve dvouhře: 1931, 1935
Profesionální mistrovství Francie
  • Vítěz ve dvouhře: 1934

Další úspěchy

Tenisové mistrovství USA mužů na antuce
  • Vítěz ve dvouhře: 1918, 1922, 1923, 1924, 1925, 1926, 1927
Cincinnati
  • Vítěz ve dvouhře: 1926
Los Angeles
  • Vítěz ve dvouhře: 1927
  • Vítěz ve čtyřhře: 1927
World Hard Court Championships (WHCC)
  • Vítěz ve dvouhře: 1921
Monte Carlo
  • Vítěz ve dvouhře: 1930
Řím
  • Vítěz ve dvouhře: 1930
Seabright Invitational (Rumson, New Jersey)
  • Vítěz ve dvouhře: 1919, 1927
Queen's Club
  • Vítěz ve dvouhře: 1928, 1929

Literatura

  • Lichner, I. et al.(1985): Malá encyklopedie tenisu. Olympia, Praha

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.