Seznam hlav ruského státu
Toto je seznam hlav ruského státu.
Dynastie Rurikovců – knížata Kyjevské Rusi
Související informace naleznete také v článku Seznam vládců Kyjevské Rusi.
- Rurik (862–879) – pololegendární vládce
- Oleg (882–912)
- Igor (912–945)
- Olga (945–962) – manželka Igora
- Svjatoslav I. Igorevič (962–972)
- Jaropolk I. (972–978)
- Vladimír I. Svatý (978–1015)
- Svjatopolk I. Okajannyj (1015–1019)
- Jaroslav I. Moudrý (1019–1054)
- Izjaslav Jaroslavič (1054–1068)
- Vseslav Polocký (1068–1069)
- Izjaslav Jaroslavič (1069–1073)
- Svjatoslav II. Jaroslavič (1073–1076)
- Vsevolod I. Jaroslavič (1076–1077)
- Izjaslav Jaroslavič (1077–1078)
- Vsevolod I. Jaroslavič (1078–1093)
- Svjatopolk II. Izjaslavič (1093–1113)
- Vladimír II. Monomach (1113–1125)
- Mstislav Vladimírovič (1125–1132)
- Jaropolk II. (1132–1139)
- Vjačeslav I. Kyjevský (1139)
- Vsevolod II. (1139–1146)
- Igor II. Olegovič (1146)
- Izjaslav II. Mstislavič (1146–1154)
- Izjaslav III. (1154–1155)
- Jurij I. Dolgorukij (1155–1157)
Po roce 1157 došlo k rozpadu Kyjevské Rusi na menší samostatná knížectví, mezi nimiž přední postavení zaujímalo Knížectví suzdalské (později rostovsko-suzdalské a vladimirsko-suzdalské), kam přenesl své sídlo kníže Jurij Dolgorukij. Kníže Andrej Bogoljubskij následně přesídlil do Vladimiru.
Veliká knížata vladimirská (dříve rostovsko-suzdalská nebo vladimirsko-suzdalská)
- Jurij I. Dolgorukij (1125–1157), též kníže kyjevský
- Andrej Bogoljubskij (1157–1174)
- Michail Vsevolodovič (1174–1176)
- Vsevolod III. Velké hnízdo (1176–1212)
- Jurij II. Vsevolodovič (1212–1216)
- Konstantin Vsevolodovič (1216–1218)
- Jurij II. Vsevolodovič (1218–1238)
- Jaroslav Vsevolodovič (1238–1246), též perejaslavsko-zalesský, novgorodský a kyjevský kníže
- Svjatoslav Vsevolodovič (1246–1248)
- Michail Jaroslavič zvaný Chorobrit (1248)
- Andrej Jaroslavič (1249–1252)
- Alexandr Něvský (1252–1263), též novgorodský kníže
- Jaroslav III. Jaroslavič (1263–1272), též tverský kníže
- Vasilij Jaroslavič (1272–1276), též kostromský kníže
- Dmitrij Alexandrovič (1276/77–1281), též perejaslavsko-zalesský kníže
- Andrej Alexandrovič (1281–1283), též goroděcký kníže
- Dmitrij Alexandrovič (1283–1294), též perejaslavsko-zalesský kníže
- Andrej Alexandrovič (1283–1304), též goroděcký kníže
- Michail Jaroslavič (1304–1318), též tverský kníže
- Jurij III. Daniilovič (1318–1322, též moskevský kníže
- Dmitrij Michajlovič (1322–1326), též tverský kníže
- Alexandr Michajlovič (1326–1327), též tverský kníže
- Ivan I. Kalita (1328–1341), též moskevský kníže
- Alexandr Vasiljevič (1328–1331), též suzdalský kníže
- Semjon Hrdý (1341–1353), též moskevský kníže
- Ivan II. Ivanovič (1353–1359), též moskevský kníže
- Dmitrij Donský (1359–1389), též (veliký) moskevský kníže
Knížata moskevská
- Daniil Alexandrovič (1276–1303)
- Jurij III. Daniilovič (1303–1325)
- Ivan I. Kalita (1325–1341)
- Semjon Hrdý (1341–1353)
- Ivan II. Ivanovič (1353–1359)
- Dimitrij Ivanovič Donský (1359–1389)
- Vasilij I. Dmitrijevič (1389–1425)
- Vasilij II. Vasiljevič Temný (1425–1462)
- Ivan III. Vasiljevič Veliký (1462–1505)
- Vasilij III. Ivanovič (1505–1533)
- Jelena Glinská (1533–1538), kněžna regentka
- Ivan IV. Hrozný (1533–1547) v roce 1547 se prohlásil carem
Ruští carové
Ivan IV. začal namísto původního označení veliký kníže moskevský a vší Rusi užívat od roku 1547 titulu car.
Rurikovci (1547–1598) | |||||
Jméno | Obrázek | Období vlády | Život | Rodiče | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Ivan IV. Hrozný | 1547–1584 | 1533–1584 | Vasilij III. Jelena Glinská |
v roce 1547 se prohlásil carem | |
Fjodor I. | 1584–1598 | 1557–1598 | Ivan IV. Hrozný Anastázie Romanovna |
||
Godunovci (1598–1605) | |||||
Boris Godunov | 1598–1605 | 1552–1605 | Fjodor Ivanovič Godunov ? |
||
Fjodor II. | 1605 | 1589–1605 | Boris Godunov Marie Skuratovová |
svržen Lžidmitrijem | |
uzurpátor | |||||
Lžidimitrij I. (Jurij Bogdanovič Otrepjev) |
1605–1606 | 1580–1606 | Bogdan Otrepjev ? |
falešný car Dimitrij I. | |
Šujští Rurikovci (1606–1610) | |||||
Vasilij IV. | 1606–1610 | 1552–1612 | Ivan Andrejevič Šujskij Anna Fjodorovna |
||
InterregnumInterregnum v letech 1610 až 1612. Trůn si nárokoval polský král Vladislav IV. | |||||
Romanovci (1613–1721) | |||||
jméno | obrázek | období vlády | život | rodiče | poznámky |
Michail I. Fjodorovič | 1613–1645 | 1596–1645 | Fjodor Nikitič Romanov Xenie Ivanovna Šestovová |
||
Alexej I. Michajlovič | 1645–1676 | 1629–1676 | Michail I. Fjodorovič Jevdokija Strešněvová |
||
Fjodor III. Alexejevič | 1676–1682 | 1661–1682 | Alexej I. Michajlovič Marie Iljinična Miloslavská |
||
Ivan V. | 1682–1696 | 1666–1696 | Alexej I. Michajlovič Marie Iljinična Miloslavská |
vládl (nominálně) společně s bratrem Petrem, de fakto až od r. 1689 | |
Petr I. Veliký | 1682–1721 | 1672–1725 | Alexej I. Michajlovič Natálie Naryškinová |
vládl společně s bratrem Ivanem (vlastně místo něj), de fakto až od r. 1689; od r. 1721 imperátor | |
Imperátoři
Tituly carské rodiny
Podrobnější informace naleznete v článku Ruský car.
Rodokmen
Předsedové Prozatímní vlády Ruska
Sovětské Rusko a Sovětský svaz
Představitelé sovětského Ruska a Sovětského svazu viz Seznam představitelů Sovětského svazu.
Prezidenti Ruské federace
- Boris Nikolajevič Jelcin (1991–1999)
- Vladimir Vladimirovič Putin (2000–2008), do května 2000 úřadující prezident
- Dmitrij Anatoljevič Medvěděv (2008–2012)
- Vladimir Vladimirovič Putin – od r. 2012
Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.