Lžidimitrij I.

Lžidimitrij I. (asi po 1575 – 17. května 1606), známý také pod mnišským jménem Grigorij, vládl jako ruský car v letech 16051606. Některé zdroje jej ztotožňují s chudým venkovským šlechticem Jurijem Bogdanovičem Otrepjevem.

Lžidimitrij I.
Ruský car
Doba vlády 16051606
Úplné jméno Jurij Boganovič Otrepjev (?)
Narození 16. století
Moskva
Úmrtí 17. května 1606
Moskva
Předchůdce Fjodor II. Borisovič
Nástupce Vasilij IV. Ivanovič Šujskij
Manželka Marina Mniszková
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zikmund III. Vasa smeká před Lžidimitrijem I.; obraz Nikolaje Něvreva z roku 1874
Lžidimitrij I. několik minut před svou smrtí; obraz Carla Weniga z roku 1879

Udává se, že v mládí sloužil bojarskému rodu Romanovců. Pak vstoupil do kláštera. V roce 1603 nebo 1604 odešel z kláštera do Polska, kde před tamním králem Zikmundem III. Vasou prohlásil, že je carevič Dimitrij, syn někdejšího cara Ivana Hrozného. Řekl také, že se mu podařilo přežít a žít pod cizí identitou. (Skutečný carevič si za nevyjasněných okolností podřízl hrdlo. Údajně se tak stalo při epileptickém záchvatu.)

Zikmund III. Vasa uznal jeho nároky výměnou za slib předání některých ruských území (zvláště Smolenska).[1] Vojensky pak Lžidimitrije vedle polského krále podpořil především sandoměřský vévoda Jerzy Mnišek (Mniszech). Lžidimitrijovi velmi pomohlo, že car Boris Godunov náhle zemřel 13. dubna 1605. Godunovova syna Fjodora Lžidimitrijovi přívrženci záhy zavraždili a 30. června 1605 korunovali Lžidimitrije ruským carem jako Dmitrije II. (v dějinách je znám jako Lžidimitrij I.)

Lžidimitrij I. učinil za svého vládnutí několik problematických rozhodnutí. Především nechal jmenoval ruskými ministry polské šlechtice. Nakonec bojarům došla trpělivost po Lžidimitrijově sňatku s Marinou Mniszkovou, kterou Rusové nesnášeli. Proti Lžidimitrijovi vzniklo spiknutí, v jehož čele stál budoucí car Vasilij Šujskij. Dne 17. května 1606 přišli spiklenci do Kremlu s cílem Lžidimitrije zabít. Lžidimitrij se snažil utéct, při útěku si však zlomil nohu. Spiklenci ho dohnali a zavraždili.

Odkazy

Reference

  1. VYDRA, Zbyněk; A KOL. Dějiny Ruska. Vydání první. vyd. Praha: [s.n.], 2017. 499 s. ISBN 9788074223242. OCLC 1000501215 S. 88.

Literatura

  • Andrej Tereščuk: Panovníci Ruska (český překlad: Jana Eislerová) ISBN 978-80-253-0469-3

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.