Anna Leopoldovna
Anna Leopoldovna, rozená jako Elisabeth Katharina Christine, princezna von Mecklenburg-Schwerin (18. prosince 1718, Rostock – 19. března 1746, Cholmogory), byla dcera meklenburského knížete Karla Leopolda a Kateřiny Ivanovny (neteře ruského cara Petra Velikého). V letech 1740–1741 byla regentkou za svého nedospělého syna, cara Ivana VI.
Anna Leopoldovna | |
---|---|
ruská velkokněžna a regentka | |
Anna Leopoldovna kolem roku 1733 autor Louis Caravaque | |
Doba vlády | 1740 – 1741 jako regentka |
Manžel | Antonín Oldřich Brunšvicko-Wolfenbüttelský |
Úplné jméno | Elisabeth Katharina Christine, Prinzessin von Mecklenburg-Schwerin |
Narození | 18. prosince 1718 Rostock |
Úmrtí | 19. března 1746 (ve věku 27 let) Cholmogory |
Dynastie | Meklenburští Welfové |
Otec | Karel Leopold Meklenbursko-Zvěřínský |
Matka | Kateřina Ivanovna |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Původ a jméno regentky
Původní jméno Anny Leopoldovny bylo Alžběta. Po přestoupení k pravoslaví přijala jméno na počest své tety, carevny Anny Ivanovny. V Rusku byla nazývána též Annou Meklenburskou. Jejím dědem z otcovy strany byl kníže Friedrich I. von Mecklenburg-Grabow a babičkou lankraběnka Christine Wilhelmine von Hessen-Homburg. Dědem Anny Leopoldovny z matčiny strany byl ruský car Ivan V. a babičkou Praskovja Fjodorovna Saltykovová.
Nastoupení na ruský trůn
Po smrti Petra Velikého se Rusko zmítalo ve sporech o nástupnictví na carský trůn. Potomky Petra Velikého vyřadily ze hry intriky a odpor knížat Dolgorukých, kteří na trůn prosadili neteř Petra Velikého, dceru jeho nevlastního bratra Ivana V. Annu Ivanovnu.
Bezdětná carevna Anna Ivanovna dlouho řešila problém s následnictvím trůnu a nakonec se rozhodla povolat do Ruska svou teprve třináctiletou neteř Alžbětu Meklenburskou, dceru své sestry Kateřiny, a za dědice vyhlásit jejího tehdy ještě nenarozeného syna. Alžběta přijala pravoslaví, nové jméno Anna Leopoldovna a ve svých jednadvaceti letech se v roce 1739 provdala za Antonína Ulricha z rodu brunšvických vévodů. 12. srpna 1740 se vytoužený následník skutečně narodil. O dva měsíce později – 17. října 1740 – carevna Anna Ivanovna umírá a na trůn je dosazeno dvouměsíční dítě jako car Ivan VI., za něhož ovšem zpočátku vládl oblíbenec zemřelé carevny, kuronský vévoda Bűhren (Biron). S podporou armády provedla Anna Leopoldovna 8. listopadu 1740 převrat a Biron byl poslán do vyhnanství. Za Ivana VI. od této chvíle vládla jeho matka. Vládu nikdy nepřevzal, neboť již v prosinci následujícího roku nový palácový převrat otevřel cestu k ruskému trůnu druhorozené dceři Petra Velikého Alžbětě. Malý car s regentkou Annou Leopoldovnou byli odstaveni od vlády a posláni do městečka Cholmogory na dalekém severu země.
Rodina
Provdala se za brunšvického knížete Antona Ulricha Brauschweig-Wolfenbüttel. Ten byl synem knížete Ferdinanda Albrechta II. Braunschweig-Wolfenbüttel a Antonie Amálie Braunschweig-Blankenburg. Antonie Amálie (1696–1762), tchyně Anny Leopoldovny, byla sestrou Charlotty Kristýny Brunšvicko-Wolfenbüttelské (v mládí zemřelé manželky careviče Alexeje, syna Petra Velikého), a současně sestrou císařovny Alžběty, ženy Karla VI. Habsburského; Anton Ulrich byl tedy přes svou matku bratrancem budoucího cara Petra II. a bratrancem římskoněmecké císařovny Marie Terezie.
Z manželství vzešlo pět dětí:
- Ivan VI. (1740–1764); po smrti carevny Anny Ivanovny se stal ruským carem a Anna Leopoldovna vládla jako regentka jeho jménem;
- Kateřina (1741–1807)
- Alžběta (1743–1782)
- Petr (1745–1798)
- Alexej (1746–1787)
Zemřela 19. března 1746 při porodu svého posledního dítěte.
Vývod z předků
Jam VII. Meklenburský | ||||||||||||
Adolf Fridrich I. Meklenburský | ||||||||||||
Žofie Holštýnsko-Gottorpská | ||||||||||||
Fridrich Meklenburský | ||||||||||||
Julius Arnošt Brunšvicko-Dannenberský | ||||||||||||
Marie Kateřina Brunšvicko-Dannenberská | ||||||||||||
Marie Východofríská | ||||||||||||
Karel Leopold Meklenbursko-Zvěřínský | ||||||||||||
Fridrich I. Hesensko-Homburský | ||||||||||||
Vilém Kryštof Hesensko-Homburský | ||||||||||||
Markéta Alžběta Leiningensko-Westerburská | ||||||||||||
Kristýna Vilemína Hesensko-Homburská | ||||||||||||
Jiří II. Hesensko-Darmstadtský | ||||||||||||
Žofie Eleonora Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
Žofie Eleonora Saská | ||||||||||||
Anna Leopoldovna | ||||||||||||
Michail I. Ruský | ||||||||||||
Alexej I. Ruský | ||||||||||||
Jevdokija Lukjanovna Strešněvová | ||||||||||||
Ivan V. Ruský | ||||||||||||
Ilja Danilovič Miloslavskij | ||||||||||||
Marie Iljinična Miloslavská | ||||||||||||
Jekatěrina Fjodorovna Narbekovová | ||||||||||||
Kateřina Ivanovna Ruská | ||||||||||||
Pjotr Michajlovič Saltykov | ||||||||||||
Fjodor Petrovič Saltykov | ||||||||||||
Praskovja Fjodorovna Saltykovová | ||||||||||||
Karel Leopold Meklenbursko-Zvěřínský | ||||||||||||
Kateřina Ivanovna Ruská | ||||||||||||
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anna Leopoldowna na polské Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Leopoldovna na Wikimedia Commons