Seznam představitelů Sovětského svazu

Po bolševické revoluci (1917) a ruské občanské válce (1917–1922/1925) vznikl v roce 1922 Sovětský svaz. Nejvýznamnější politické pozice zaujímali nejvyšší představitelé vlády a komunistické strany, později také předsedové Prezídia Nejvyššího sovětu SSSR, od roku 1990 namísto toho prezident SSSR.

Tituly ale byly spíše podružnější, sovětská moc vycházela z méně formálních struktur.

Představitelé Sovětského svazu

Představitelé Svazu sovětských socialistických republik (SSSR)

       předseda rady lidových komisařů (Sovnarkom)
a neformálně vůdce bolševiků od samého počátku
26. 10. 1917 – 21. 1. 1924
       generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu
předseda rady ministrů SSSR
3. 4. 1922 – 16. 10. 1952
6. 5. 1941 – 5. 3. 1953
       první tajemník Komunistické strany Sovětského svazu
předseda rady ministrů SSSR
7. 9. 1953 – 14. 10. 1964
27. 3. 1958 – 14. 10. 1964
       první tajemník Komunistické strany Sovětského svazu
generální tajemník
předseda prezídia Nejvyššího sovětu SSSR
14. 10. 1964 – 8. 4. 1966
8. 4. 1966 – 10. 11. 1982
květen 1960 – 14. 10. 1964 a 16. 6. 1977 – 10. 11. 1982
       generální tajemník
předseda prezídia Nejvyššího sovětu SSSR
12. 11. 1982 – 9. 2. 1984
16. 6. 1983 – 9. 2. 1984
       generální tajemník
předseda prezídia Nejvyššího sovětu SSSR
13. 2. 1984 – 10. 3. 1985
11. 4. 1984 – 10. 3. 1985
       generální tajemník
předseda prezídia Nejvyššího sovětu SSSR
prezident Sovětského svazu
11. 3. 1985 – 24. 8. 1991 (mezi 24. a 29. 8 vládl Vladimir Ivaško)
25. 5. 1989 – 15. 3. 1990
14. 3. 1990 – 25. 12. 1991

Nejvyšší představitelé Sovětského svazu

Nejvyšší představitelé státu a představitelé zákonodárných orgánů

Nejvyšším orgánem státní moci byl všesvazový sjezd sovětů, mezi sjezdy pak Ústřední výkonný výbor SSSR (CIK; rusky Центральный исполнительный комитет СССР, ЦИК). V čele CIKu stálo společně několik předsedů:[1]

  • Michail Ivanovič Kalinin, 30. prosince 1922 – 12. ledna 1938 (za RSFSR)
  • Grigorij Ivanovič Petrovskij, 30. prosince 1922 – 12. ledna 1938 (za Ukrajinskou SSR)
  • Alexandr Grigorjevič Červjakov, 30. prosince 1922 – 16. června 1937 (za Běloruskou SSR)
  • Nariman Kerbalaj Nadžaf ogly Narimanov, 30. prosince 1922 – 19. března 1925 (za ZSFSR)
  • Gazandaf Machmud ogly Musabekov, 21. května 1925 – červen 1937 (za ZSFSR)
  • Nedirbaj Ajtakov, 21. května 1925 – 21. července 1937 (za Turkmenskou SSR)
  • Fajzulla Gubajdullajevič Chodžajev, 21. května 1925 – 17. června 1937 (za Uzbeckou SSR)
  • Maksum Nusratullo, 18. března 1931 – 4. ledna 1934 (za Tádžickou SSR)
  • Abdullo Rachimbajevič Rachimbajev, 4. ledna 1934 – září 1937 (za Tádžickou SSR)

Podle ústavy z roku 1936 funkce hlavy státu plnilo prezídium Nejvyššího sovětu SSSR. V čele prezídia stál předseda prezídia Nejvyššího sovětu SSSR:[1]

Po reorganizaci ústavních orgánů roku 1989 se stal nejvyšším představitelem státu předseda Nejvyššího sovětu, po zavedení funkce prezidenta SSSR v březnu 1990 se pravomoci předsedy Nejvyššího sovětu snížily, když zůstal pouze hlavou zákonodárného sboru:

Od roku 1990 se hlavou státu stal prezident SSSR:

Předsedové vlády

Vláda Sovětského svazu se do roku 1946 nazývala Rada lidových komisařů SSSR, poté Rada ministrů SSSR, od ledna 1991 Kabinet ministrů SSSR. V jejím čele stál předseda rady lidových komisařů, resp. předseda Rady ministrů, od ledna 1991 premiér-ministr (премьер-министр СССР).

Předsedové Rady lidových komisařů:

Předsedové Rady ministrů SSSR:

Premiér-ministr SSSR:

  • Valentin Sergejevič Pavlov, 19. ledna 1991 – 22. srpna 1991

Od 6. září 1991 funkce předsedy vlády plnil předseda Výboru pro operativní řízení národního hospodářství SSSR, od 20. září předseda Mezirepublikového ekonomického výboru SSSR, od 14. listopadu 1991 předseda Mezistátního ekonomického výboru SSSR:

  • Ivan Stěpanovič Silajev, 6. září 1991 – 26. prosince 1991

Nejvyšší představitelé komunistické strany

V letech 1922–1952 funkce generálního tajemníka komunistické strany (nezaujímal ji V. I. Lenin, ale od počátku J. V. Stalin). V letech 1953–1966 funkce prvního tajemníka. Od roku 1966 znovu funkce generálního tajemníka.

Reference

  1. HIRSCHKOWITZ, Nafthali, a kol. Справочник по истории Коммунистической партии и Советского Союза 1898 - 1991 [online]. knowbysight.info [cit. 2011-03-22]. Kapitola Высшие органы государственной власти СССР. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-21. (rusky)

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.