Boris Fjodorovič Godunov

Boris Fjodorovič Godunov (12. srpna[1][2] 155223. dubna 1605)[pozn. 4] byl od roku 1598 ruský car.

Boris Godunov
Ruský car
Boris Fjodorovič Godunov
Doba vlády 21. února 1598[zdroj?]23. dubna 1605[pozn. 1]
Narození 12. srpna 1552[pozn. 2]
Úmrtí 23. dubna 1605[pozn. 3] (54 let)
Moskva
Předchůdce Fjodor I. Ivanovič
Nástupce Fjodor II. Borisovič
Královna Marie Skuratovová-Bělská
Potomci Fjodor II. Borisovič, Xenie Godunovová
Otec Fjodor Ivanovič Godunov
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cesta vzhůru

Boris Godunov pocházel z ruského šlechtického rodu Godunovových. Jeho předkové byli bojary z Kostromy, později Godunovové zchudli a upadli na statkáře hospodařící ve vjazemské oblasti.[3][pozn. 5] Po smrti otce v roce 1569 se Borise ujal jeho strýc Dmitrij Godunov. Po zavedení opričniny se Moskevská Rus rozdělila na dvě části, a to na Opričninu a na Zemštinu. Borisův strýc byl přijat na moskevský dvůr a dostal vedoucí post na ministerstvu.

V 70. letech 16. století stoupá hvězda Borise Godunova. V roce 1571 byl svědkem svatby cara Ivana Hrozného s Martou Sobakinovou. V témže roce se Boris oženil s Marjou, dcerou Maljata Skuratova. Godunovovi si pomalu, ale jistě podmanili hierarchické dělení na konci 70. let 16. století až do začátku 80. let 16. století.

Borisova sestra Irina Godunovová se roku 1580 provdala za careviče Fjodora, syna Ivana IV. Hrozného. Po Ivanově smrti se stal carem jeho syn Fjodor I. Ivanovič a jeho švagr Boris Godunov se postupně prosadil jako jediný jeho regent a faktický vykonavatel panovnické moci.

Regentem a carem

V té době ještě žil další Ivanův syn, carevič Dimitrij (nar. 1582). Po smrti Ivana IV. byl Dimitrij se svou matkou poslán na do Ugliče, kde zůstal sedm let, načež zde v roce 1591 zahynul za dosud nevyjasněných okolností ranou nožem do hrdla. Podezření, že si vraždu objednal Boris Godunov, trvá dodnes. Oficiální vyšetřování provedl bojar Vasilij Šujskij. Podle tohoto vyšetřování si carevič způsobil smrtelné zranění sám nešťastnou náhodou, když při hře s nožem dostal epileptický záchvat. Pokud měl Boris Godunov skutečně tento zločin na svědomí, vracel se mu jako bumerang: postupně několik osob se za Dimitrije vydávalo a již první z nich, Lžidimitrij I., přispěl k tomu, že pracně vybudované Godunovovo dílo se po jeho smrti ocitlo v troskách.

Fjodor I. zemřel v roce 1598 a jeho švagr se pak na příštích sedm let stal carem. Za jeho vlády se zlepšilo mezinárodní postavení Ruska. Dobyl nazpět území ztracená v Livonské válce, získal část Sibiře a Kavkazu.

Po Borisově smrti

Po smrti Borise v roce 1605 se carem stal jeho syn Fjodor Borisovič. Jinoch velmi vzdělaný, inteligentní a rozumný. Zanedlouho v Moskvě vypukla vzpoura, kterou vedl Lžidimitrij. Cara Fjodora i jeho matku zavraždili. Jejich těla byla vystavena na ukázku. Zatím vynesli Borisův hrob z Archangelského chrámu a byl pohřben v Varsofjevském chrámu. Zde pochovali i jeho rodinu. V roce 1606 podle nařízení nového cara Vasilije Šujského byly ostatky rodiny Godunovových slavnostně přeneseny do Svatotrojického kláštera, kde spočívají dodnes.

Odkazy

Poznámky

  1. data podle současného, gregoriánského kalendáře; podle tehdy platného juliánského kalendáře to bylo 13. 4. 1605
  2. data podle současného, gregoriánského kalendáře; podle tehdy platného juliánského kalendáře to bylo 2. 8. 1952
  3. data podle současného, gregoriánského kalendáře; podle tehdy platného juliánského kalendáře to bylo 13. 4. 1605
  4. data podle současného, gregoriánského kalendáře; podle tehdy platného juliánského kalendáře to bylo 2. 8. 1952 – 13. 4. 1605
  5. Existuje legenda o původu Godunovovů od tatarského knížete Četa. Legenda pochází od jediného pozdního zdroje a nezasluhuje důvěry.[3]

Reference

  1. SOBOLEVSKAYA, Olga. Scholars determine Tsar Boris Godunov's exact date of birth. Phys.Org [online]. 2021-08-30 [cit. 2021-09-15]. Dostupné online. (anglicky)
  2. USPENSKIJ, Fyodor Borisovich; LITVINA, Anna Felikovna. The Birthday of Boris Godunov. S. 9–18. Studi Slavistici [online]. Firenze University Press, 2021-07-20 [cit. 2021-09-15]. Roč. XVIII (2021), čís. 1, s. 9–18. Dostupné online. ISSN 1824-760. DOI 10.36253/Studi_Slavis-10605. (anglicky (abstrakt)/ rusky (PDF fulltext))
  3. СКРЫННИКОВ, Руслан Григорьевич. Борис Годунов. Москва: Наука, 1979. Kapitola Глава 1 Начало пути, s. 3–4. (rusky)

Literatura

  • VAIGENDOVÁ, Dana, Boris Godunov a situace v ruském státě na přelomu 16. a 17. století, in: Společenské vědy ve škole 40, 1983-84, č.5, s.143-148
  • СКРЫННИКОВ, Руслан Григорьевич. Борис Годунов. Москва: Наука, 1979. (rusky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.