Jurij II.

Jurij II. (26. listopadu 1188, Suzdal – 4. března 1238), byl čtvrtým velkoknížetem Vladimírsko-suzdalského knížectví (1212–1216, 1218–1238), v době mongolské invaze na Rus .

Jurij II. Vladimirský
Narození	26. listopadu 1188
	Suzdal
Úmrtí	4. března 1238 (ve věku 49 let)
	Jaroslavská oblast
Pohřben	Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice
Potomci	Vsevolod Yuryevich, Mstislav Yuryevich, Vladimir Yuryevich, Dobrava Yuryevna a Feodora Yuryevna
Otec	Vsevolod III. Velké hnízdo
Matka	Maria Švarnovna
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl třetím a nejoblíbenějším synem Vsevoloda III. a Marie Shvarnovny .

Poprvé se vyznamenal v bitvách proti Rjazani v roce 1208. Jeho otec chtěl, aby Jurij zdědil Rostov a jeho starší bratr Konstantin, který by vládl ve Vladimiru. Ten však prohlásil, že bude vládnout oběma městům, nebo vůbec nic. Poté Vsevolod vydědil Konstantina a předal trůn Juriji.

Po Vsevolodově smrti se Konstantin spojil s Mstislavem Boldem a porazil Jurije a jeho další bratry na řece Lipici. Poté, co získal Vladimír, Konstantin řekl Juriji, aby vládl Rostovu a Jaroslavli . O dva roky později Konstantin zemřel a Jurijovi bylo dovoleno vrátit se k Vladimiru.

Během jeho vlády ve Vladimíru Jurij vedl několik válek proti Volze v Bulharsku a založil pevnost Nižnij Novgorod na řece Volze, aby zajistil oblast před bulharskými útoky. Instaloval svého mladšího bratra Jaroslava v Novgorodu . Když Mongolové poprvé oslovili Rusko v roce 1223, vyslal proti nim malou jednotku, která však dorazila příliš pozdě na to, aby se zúčastnila katastrofální bitvy o řeku Kalku .

Když se Mongolové v roce 1237 vrátili, Jurij se svými vyslanci pohrdal. Stejně tak nepomohl Ryazanu, když Batu Khan oblehl toto město. Jeho vlastní kapitál však byl další v řadě. Jurijovi synové byli poblíž Kolomny poraženi a sám Jurij sotva mohl uniknout do Jaroslavi. Jeho manželka Agatha ( sestra Michaila z Kyjeva ) a celá jeho rodina zemřeli ve Vladimíru, když se zhroutil kostel, kde hledali útočiště před požárem.

Sám Jurij byl zabit 4. března 1238 v bitvě u řeky Sit, kdy obrovské mongolské hordy porazily armádu Vladimírsko-Suzdalského knížectví. Pozůstatky knížete jsou v Vladimíru .

Ruskou pravoslavnou církví je uctíván jako světec.