Seznam hlav ruského státu
Toto je seznam hlav ruského státu.
.svg.png.webp)
Erb ruských knížat (15. století)
.svg.png.webp)
Znak Ruského carství (17. století)

Malý znak Ruského carství

Malý znak Ruského impéria

Velký znak Ruského impéria
.svg.png.webp)
Znak Svazu sovětských socialistických republik

Znak Ruské federace
Dynastie Rurikovců – knížata Kyjevské Rusi
Související informace naleznete také v článku Seznam vládců Kyjevské Rusi.
- Rurik (862–879) – pololegendární vládce
- Oleg (882–912)
- Igor (912–945)
- Olga (945–962) – manželka Igora
- Svjatoslav I. Igorevič (962–972)
- Jaropolk I. (972–978)
- Vladimír I. Svatý (978–1015)
- Svjatopolk I. Okajannyj (1015–1019)
- Jaroslav I. Moudrý (1019–1054)
- Izjaslav Jaroslavič (1054–1068)
- Vseslav Polocký (1068–1069)
- Izjaslav Jaroslavič (1069–1073)
- Svjatoslav II. Jaroslavič (1073–1076)
- Vsevolod I. Jaroslavič (1076–1077)
- Izjaslav Jaroslavič (1077–1078)
- Vsevolod I. Jaroslavič (1078–1093)
- Svjatopolk II. Izjaslavič (1093–1113)
- Vladimír II. Monomach (1113–1125)
- Mstislav Vladimírovič (1125–1132)
- Jaropolk II. (1132–1139)
- Vjačeslav I. Kyjevský (1139)
- Vsevolod II. (1139–1146)
- Igor II. Olegovič (1146)
- Izjaslav II. Mstislavič (1146–1154)
- Izjaslav III. (1154–1155)
- Jurij I. Dolgorukij (1155–1157)
Po roce 1157 došlo k rozpadu Kyjevské Rusi na menší samostatná knížectví, mezi nimiž přední postavení zaujímalo Knížectví suzdalské (později rostovsko-suzdalské a vladimirsko-suzdalské), kam přenesl své sídlo kníže Jurij Dolgorukij. Kníže Andrej Bogoljubskij následně přesídlil do Vladimiru.
Veliká knížata vladimirská (dříve rostovsko-suzdalská nebo vladimirsko-suzdalská)
- Jurij I. Dolgorukij (1125–1157), též kníže kyjevský
- Andrej Bogoljubskij (1157–1174)
- Michail Vsevolodovič (1174–1176)
- Vsevolod III. Velké hnízdo (1176–1212)
- Jurij II. Vsevolodovič (1212–1216)
- Konstantin Vsevolodovič (1216–1218)
- Jurij II. Vsevolodovič (1218–1238)
- Jaroslav Vsevolodovič (1238–1246), též perejaslavsko-zalesský, novgorodský a kyjevský kníže
- Svjatoslav Vsevolodovič (1246–1248)
- Michail Jaroslavič zvaný Chorobrit (1248)
- Andrej Jaroslavič (1249–1252)
- Alexandr Něvský (1252–1263), též novgorodský kníže
- Jaroslav III. Jaroslavič (1263–1272), též tverský kníže
- Vasilij Jaroslavič (1272–1276), též kostromský kníže
- Dmitrij Alexandrovič (1276/77–1281), též perejaslavsko-zalesský kníže
- Andrej Alexandrovič (1281–1283), též goroděcký kníže
- Dmitrij Alexandrovič (1283–1294), též perejaslavsko-zalesský kníže
- Andrej Alexandrovič (1283–1304), též goroděcký kníže
- Michail Jaroslavič (1304–1318), též tverský kníže
- Jurij III. Daniilovič (1318–1322, též moskevský kníže
- Dmitrij Michajlovič (1322–1326), též tverský kníže
- Alexandr Michajlovič (1326–1327), též tverský kníže
- Ivan I. Kalita (1328–1341), též moskevský kníže
- Alexandr Vasiljevič (1328–1331), též suzdalský kníže
- Semjon Hrdý (1341–1353), též moskevský kníže
- Ivan II. Ivanovič (1353–1359), též moskevský kníže
- Dmitrij Donský (1359–1389), též (veliký) moskevský kníže
Knížata moskevská
- Daniil Alexandrovič (1276–1303)
- Jurij III. Daniilovič (1303–1325)
- Ivan I. Kalita (1325–1341)
- Semjon Hrdý (1341–1353)
- Ivan II. Ivanovič (1353–1359)
- Dimitrij Ivanovič Donský (1359–1389)
- Vasilij I. Dmitrijevič (1389–1425)
- Vasilij II. Vasiljevič Temný (1425–1462)
- Ivan III. Vasiljevič Veliký (1462–1505)
- Vasilij III. Ivanovič (1505–1533)
- Jelena Glinská (1533–1538), kněžna regentka
- Ivan IV. Hrozný (1533–1547) v roce 1547 se prohlásil carem
Ruští carové
Ivan IV. začal namísto původního označení veliký kníže moskevský a vší Rusi užívat od roku 1547 titulu car.
Rurikovci (1547–1598) | |||||
Jméno | Obrázek | Období vlády | Život | Rodiče | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Ivan IV. Hrozný | ![]() |
1547–1584 | 1533–1584 | Vasilij III. Jelena Glinská |
v roce 1547 se prohlásil carem |
Fjodor I. | ![]() |
1584–1598 | 1557–1598 | Ivan IV. Hrozný Anastázie Romanovna |
|
Godunovci (1598–1605) | |||||
Boris Godunov | ![]() |
1598–1605 | 1552–1605 | Fjodor Ivanovič Godunov ? |
|
Fjodor II. | 1605 | 1589–1605 | Boris Godunov Marie Skuratovová |
svržen Lžidmitrijem | |
uzurpátor | |||||
Lžidimitrij I. (Jurij Bogdanovič Otrepjev) |
![]() |
1605–1606 | 1580–1606 | Bogdan Otrepjev ? |
falešný car Dimitrij I. |
Šujští Rurikovci (1606–1610) | |||||
Vasilij IV. | ![]() |
1606–1610 | 1552–1612 | Ivan Andrejevič Šujskij Anna Fjodorovna |
|
InterregnumInterregnum v letech 1610 až 1612. Trůn si nárokoval polský král Vladislav IV. | |||||
Romanovci (1613–1721) | |||||
jméno | obrázek | období vlády | život | rodiče | poznámky |
Michail I. Fjodorovič | ![]() |
1613–1645 | 1596–1645 | Fjodor Nikitič Romanov Xenie Ivanovna Šestovová |
|
Alexej I. Michajlovič | ![]() |
1645–1676 | 1629–1676 | Michail I. Fjodorovič Jevdokija Strešněvová |
|
Fjodor III. Alexejevič | ![]() |
1676–1682 | 1661–1682 | Alexej I. Michajlovič Marie Iljinična Miloslavská |
|
Ivan V. | ![]() |
1682–1696 | 1666–1696 | Alexej I. Michajlovič Marie Iljinična Miloslavská |
vládl (nominálně) společně s bratrem Petrem, de fakto až od r. 1689 |
Petr I. Veliký | ![]() |
1682–1721 | 1672–1725 | Alexej I. Michajlovič Natálie Naryškinová |
vládl společně s bratrem Ivanem (vlastně místo něj), de fakto až od r. 1689; od r. 1721 imperátor |
Imperátoři
Tituly carské rodiny
Podrobnější informace naleznete v článku Ruský car.
Rodokmen

Rodokmen ruských panovníků
Předsedové Prozatímní vlády Ruska
Sovětské Rusko a Sovětský svaz
Představitelé sovětského Ruska a Sovětského svazu viz Seznam představitelů Sovětského svazu.
Prezidenti Ruské federace
- Boris Nikolajevič Jelcin (1991–1999)
- Vladimir Vladimirovič Putin (2000–2008), do května 2000 úřadující prezident
- Dmitrij Anatoljevič Medvěděv (2008–2012)
- Vladimir Vladimirovič Putin – od r. 2012
Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.