Hrbáčkovy tůně

V této oblasti jsou tůně:

V rezervaci dochází k přirozenému zazemňování tůní. Předpokládá se, že za několik desítek let tůně zcela zmizí.

Jde o součást široké říční nivy, kde se zachovala mozaika mimořádně cenných vodních, mokřadních, lučních a lesních společenstev. Najdeme tu pobřežní rákosiny, bažinné olšiny, vrbiny a břehové nebo mozaikovitě roztroušené lesní porosty topolu, dubu, jasanu a jilmu. Z ohrožených rostlin byl zaznamenán výskyt žebratky bahenní a stulíku žlutého.

Významnou součástí rezervace jsou menší louky jižně od Arazimových tůní (nedaleko Císařské Kuchyně), které patří z hlediska zastoupených druhů k nejbohatším v celém Polabí. Jedná se o poslední zbytky podmáčených luk, které byly většinou po regulaci Labe rozorány a dodnes jsou zemědělsky využívány. Unikátní rostlinná společenstva zde trpí zejména intenzivním zemědělstvím, nadměrným přísunem živin z okolních polí (zejména dusíkatých hnojiv), nedostatkem péče a černou těžbou dřeva. Zanedbávané sečení luk se odráží na rychlém šíření expanzivních a invazních druhů – zejména kopřivy dvoudomé, netýkavky malokvěté a trnovníku akátu.

Přirozeně se zde vyskytují např. koromáč olešníkový, svízel severní, bahnička jednoplevá, ptačinec bahenní, žluťucha lesklá, jarva žilnatá, česnek hranatý, řebříček bertrám, ostřice Otrubova, ostřice dvouřadá, ostřice plstnatá, ostřice rusá, ostřice chabá, prstnatec májový, suchopýr širolistý, tužebník obecný, třezalka čtyřkřídlá, oman vrbolistý, kosatec sibiřský, sítina smáčknutá, sítina sivá, hrachor bahenní, bezkolenec modrý, pomněnka trsnatá, starček vodní, kostival český, kozlík lékařský a kozlík dvoudomý.

Území je hnízdištěm ptactva vázaného na mokřady: bukač velký, bukáček malý, chřástal vodní, moták pochop, moudivláček lužní, rákosník velký, kachna divoká, lyska černá, ledňáček říční nebo cvrčilka říční.

Z obojživelníků se na území přírodní rezervace vyskytují kuňka obecná, blatnice skvrnitá, ropucha obecná, skokan štíhlý a skokan hnědý, čolek obecný a čolek velký.

Tůně jsou významným stanovištěm kriticky ohrožených druhů korýšů (listonoh jarní a listonoh letní, žábronožka sněžní). Přírodní rezervace je také významným útočištěm hmyzu v jinak intenzivně zemědělsky využívané krajině. Z nápadných druhů zde byl zaznamenán např. roháč obecný^[zdroj?].

Rezervace byla vyhlášena v roce 1988. Její původní výměra byla 21,96 ha, později byla zmenšena na necelých 9 hektarů. Rozhodnutím vlády ČR byla přírodní rezervace zahrnuta do Evropsky významné lokality Natura 2000 Káraný – Hrbáčkovy tůně.

Střed původního – neregulovaného řečiště Labe lze vyhledat na podrobnějších mapách, které zaznamenávají hranice mezi katastrálním územím Lysé nad Labem a Přerova nad Labem. Tato hranice nebyla po narovnání řeky upravena a odráží stav ze začátku 30. let 20. století. Původní řečiště Labe, meandry a slepá ramena, je také možné vidět na historických mapách – např. na historické mapě z let 1842 – 1852 z Druhého vojenského mapování.

Na přerovské straně řeky se tůně dotýká originální vodní dílo – Budečská hráz.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrbáčkovy tůně na Wikimedia Commons

• Letecký snímek Hrbáčkových tůní, pohled od Císařské Kuchyně Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine
• Hrbáčkovy tůně – přírodní rezervace – www.salvia-os.cz
• Hrbáčkovo vyprávění o práci u Poltruby
• Fotografie vědců u tůně Poltruba^{[nedostupný zdroj]}
• Turistický průvodce po čelákovském rybářském revíru
• Usnesení č. 22/2013 ze schůze Rady města Čelákovic 24. října 2013 (bod 146)