Giovanni Maria Filippi

Giovanni Maria Filippi, též Giovanni Maria Philippi, (kolem roku 1565 Dasindo u Tridentu - 1630 Brno) byl severoitalský architekt, stavitel a kameník římského manýrismu a raného římského baroka v Čechách a na Moravě. V současnosti je pokládán za nejvýznamnějšího architekta rudolfínské Prahy, tedy prvních dvou desetiletí 17. století.

Giovanni Maria Filippi
Narození1565
Úmrtí1630 (ve věku 64–65 let)
Brno
Povoláníarchitekt
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Narodil se v jižním Tyrolsku v městečku Dasindo v okrese Lomaso v tridentské diecézi v rodině Bartolommea Filippiho a jeho ženy Pasquy. Nejprve se učil kameníkem a sochařem v Innsbrucku a v Tridentu. Roku 1595 se oženil, manželka Biaggia di Francesco Olivieri mu porodila tři děti: 1596 syna Antonia, 1600 dceru Mariu a roku 1606 syna Rudolfa. Roku 1600 se rodina přesunula do Říma, kde Filippi studoval především architekturu.

Z Říma ho císař Rudolf II. povolal do Prahy a od roku 1602 se zde Filippi trvale usadil. Panovník mu poskytl jeden z menších domů na Hradčanech. Dostával plat 360 zlatých rýnských a jednou ročně příplatek 100 tolarů. V letech 1602-1616 pracoval v Praze jako dvorní stavitel císaře Rudolfa II. a bydlel i s rodinou na Pražském hradě. Roku 1606 dal pokřtít svého syna Rudolfa v katedrále sv. Víta za přítomnosti křestního kmotra císaře Rudolfa II. Dále pracoval v Praze pro císaře Matyáše, šlechtu i město, zejména na Pražském hradě a na Malé Straně. V letech 1610-1611 cestoval do Říma a do Mnichova.

Konec pražského působení Giovaniho Maria Filippiho začíná aférou v roce 1604, kdy zpronevěřil měď určenou na pokrytí kostela na Karlově. Císař ho nepotrestal, ale stavitel musel ztrátu zaplatit. Filippi poté Prahu opustil a odešel do Lince, kde vedl stavbu tamního zámku. V roce 1617 přesídlil do Brna, kde v roce 1618 získal měšťanské právo, postavil si dům v Široké ulici a jako stavitel tam působil ještě v roce 1620.

Ve službách Karla z Lichtenštejna byl od roku 1621 a vypracoval plány na poutní kostel ve Vranově u Brna s rodinnou hrobkou Lichtensteinů. Karlu Lichtensteinovi dále postavil vilu v Lednici. Projektoval i pro Ladislava Velena ze Žerotína zámek v Moravské Třebové. Roku 1620 je doložena jeho zakázka pro Ladislava Šlejnice ze Šlejnic.

Významné stavby

Matyášova brána na Hradčanech
Matyášova brána

Giovani Maria Filippi je pokládán za autora Matyášovy brány na Pražském hradě, která je označována za první barokní stavbu v Čechách.[1] Tuto zakázku vytvořil pro Rudolfa II. před rokem 1600. Rudolf II. se inspiroval španělským královským sídlem Escorial a žádal svého vyslance v Madridu, aby mu zajistil technické výkresy objektu. Filippi na základě zadání pak postavil bránu, která měla podobné architektonické prvky jako stavby v Escorialu - prvky dórského řádu v přízemí a jónského v patře, trojúhelný štít, na bocích čtvrtkruhová okna, čisté obelisky nebo čtyři polosloupy. Tato brána byla součástí hradební zdi, kterou převyšovala štítem s císařským znakem podobně jako antické triumfální oblouky. Svou jedinečnost ztratila v šedesátých letech 18. století, kdy se stala součástí nového paláce.

Kostel Nejsvětější Trojice na Malé Straně
Kostel Panny Marie Vítězné

Kostel Nejsvětější Trojice na Malé Straně v Karmelitské ulici postavil Giovani Maria Filippi v letech 1611-1613 pro německy mluvící luterány. Tato stavba předznamenala pozdější vývoj podobných barokních kostelů. Byla jednolodní o třech klenebních polích a s nižším a užším presbyteriem. Filippi vypracoval projekt a byl pověřen i realizací stavby. Kostel byl tradičně orientován na východ a průčelí směřovalo k Petřínu. Do chrámu se vcházelo z nově vzniklé zahrady přiléhající k severní části budovy.

V roce 1620 po bitvě na Bílé hoře byli luteráni vyhnáni a v roce 1624 se novými majiteli stali karmelitáni. Ti změnili orientaci kostela, takže se do něj vcházelo z Karmelitské ulice. Nyní se jmenuje chrám Panny Marie Vítězné a sv. Antonína Paduánského a je zde uloženo celosvětově známé Pražské Jezulátko.

Dílo

Giovanni Maria Filippi jako dvorní stavitel vedl rozsáhlou stavební činnost, často dodal jen projekt, dělal částečné úpravy na císařovo přání nebo vedl stavbu s kolektivem vybraných dvorních umělců.

  • Přestavba gotického chrámu Santa Maria Assunta v Dasindu, nový portál
  • farní kostel sv. Rocha na Strahově (1602-11)
  • Císařská konírna na 2.nádvoří Pražského hradu (1602 – 1605)
  • Španělský sál (1604-1606) – v 1. patře nad konírnou
  • císařský zámek vBrandýse nad Labem
  • císařský zámek v Přerově nad Labem
  • císařský zámek Lysá nad Labem
  • císařský zámek Benátky nad Jizerou
  • zámek Chlumec nad Cidlinou (Vysoký Chlumec)
  • Císařský mlýn v Praze – Bubenči
  • dvorní kostel Neuburg an der Donau, přestavba
  • zámek v Linci
  • Císařský dům pro Rudolfa II. v Plzni 1606 – 1609
  • protestantský kostel Nejsv. Salvátora v Praze na Starém Městě
  • klášter augustiniánek u sv. Kateřiny v Praze na Novém Městě
  • novostavba kláštera augustiniánů u sv. Tomáše v Praze na Malé Straně
  • rekonstrukce hradu v Innsbrucku (1611)
  • novostavba chrámu v Arcu u Dasinda
  • Castrum doloris pro pohřební slavnost císaře Rudolfa II. (1612) v katedrále sv. Víta
  • Matyášova brána (1613 – 1616) – vstupní průčelí 1. nádvoří Pražského hradu
  • Luteránský kostel Nejsvětější Trojice na Malé Straně (1611-1613; 1644 přestavěn na katolický chrám Panny Marie Vítězné s klášterem karmelitánů)
  • Malostranská radnice (1616 projekt?), 1617-1620 stavěl Giovanni Maria Bussi de Campione
  • zámek v Moravské Třebové
  • Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Stará Boleslav
  • dům v Brně, Široká ulice
  • vila Lichtenštejnů v Lednici
  • poutní kostel s kryptou – rodinnou hrobkou Lichtenštejnů ve Vranově u Brna, vypracoval projekt, 1621-1630 za jeho dozoru stavbu vedl Andrea Erna
  • kostel sv. Josefa řádu františkánek v Brně v Josefské/Orlí ulici[2]

Odkazy

Reference
  1. BONĚK, Jan. Barokní Praha - Praha esoterická. Praha: Eminent, 2015. 251 s. ISBN 978-80-7281-438-1.
  2. FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. 1.. vyd. Praha: Libri, 2005. 816 s. Kapitola zaniklý klášter františkánek, s. 183.

Literatura
  • Pavel Vlček (ed.) a kolektiv: Umělecké památky Prahy, díl III. Hradčany a Malá Strana. Academia Praha 2000.
  • Pavel Vlček (ed.): Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Academia, Praha 2004.
  • Pavel Preiss: Italští umělci v Praze. Panorama Praha 1986.
  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění I., ed. Anděla Horová, Praha 1999, s. 175-176.
  • Tomáš Valeš, Giovanni Maria Filippi nei paesi boemi, 2013
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.