Semická hůra

Semická hůra je 231 metrů vysoký svědecký vrch – stolová vyvýšenina v jinak rovinaté Polabské nížině. Nalézá se jihozápadně od středočeské obce Semice. Tvoří trojvrší s Přerovskou a Břístevskou hůrou, společně se nazývají Polabské hůry. Na vrcholu hůry je neodkryté hradiště z keltských a raně slovanských dob.

Semická hůra
Semická hůra vyfotografovaná z Přerovské hůry
Vrchol231 m n. m.
PoznámkaEvropsky významná lokalita Natura 2000
Poloha
SvětadílEvropa
StátČesko Česko
PohoříČeská tabule
Souřadnice50°9′40″ s. š., 14°52′ v. d.
Semická hůra
Horninaslínovec
PovodíLabe
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jižní svah hůry je přírodní památkou – Evropsky významnou lokalitou Natura 2000.

Nejde o jediný polabský svědecký vrch. Na dohled od Semické hůry je o několik metrů vyšší Přerovská hůra (237 m) u Přerova nad Labem, obdobný charakter má i vrch Chotuc (253 m) u Křince, Sadská (215 m) u stejnojmenné obce, Dřínovský vrch (247 m) u obce Zlosyň, Oškobrh (285 m) nebo Sekácká hůra (231 m).

Geologie

Semická hůra je tvořena odolnými turonskými písčitými slínovci jizerských vrstev české křídové pánve. Pro geologa představuje užitečný studijní materiál, protože tu jsou jasně patrné jednotlivé geologické vrstvy a lze tak vysledovat složení podloží a pradávnou historii tohoto kraje.

Geomorfologice

Geomorfologicky Semická hůra náleží do subprovincie Česká tabule, oblasti Středočeská tabule, celku Středolabská tabule, podcelku Nymburská kotlina a okrsku Sadská rovina, jejíž je samostatnou geomorfologickou částí[1]

Flóra

5. října 2009 vláda ČR na návrh ministra životního prostředí Ladislava Mika zařadila celý jižní svah do seznamu Evropsky významných lokalit Natura 2000 (název přírodní památky Polabské hůry).[2][3]

Na jižních svazích hůry jsou vyvinuta typická společenstva bílých strání s hojným výskytem druhů červeného seznamu – hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus), kavyl Ivanův (Stipa joannis), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora) a lněnka lnolistá (Thesium linophyllon). Dominující vegetací jsou širokolisté suché trávníky. Severní svahy porůstají dubohabřiny s bohatým zastoupením hájových druhů a výskytem teplomilných druhů jako kamejka modronachová (Lithospermum purpuro-caeruleum) a ostřice Micheliova (Carex michelii).

Fauna

Jižní svah Semické hůry obývají mimo jiné tyto druhy mandelinek (čeleď Chrysomelidae): Criocerinae (kohoutek černý, kohoutek modrý), Clytrinae (Smaragdina affinis), Alticinae (dřepčík polní, Phyllotreta ochripes, Aphtona pygmaea, Longitarsus anchusae, Longitarsus lycopi, Longitarsus melanocephalus, Longitarsus salviae, Epitrix pubescens, dřepčík rudonohý), Cassidinae (štítonoš skvrnitý, Cassida sanguinolenta).

Reference
  1. Břetislav Balakta, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
  2. Popis evropsky významné lokality Polabské hůry. www.nature.cz [online]. [cit. 2009-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-19.
  3. Návrh na vyhlášení přírodní památky Natura 2000 Polabské hůry s mapkou. www.mzp.cz [online]. [cit. 2009-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-19.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.