Chmel
Chmel (Humulus) je rod rostlin z čeledi konopovité (Cannabidaceae). Jeho plodem je chmelová hlávka. Mezi známé zástupce patří chmel otáčivý (Humulus lupulus), užívaný v procesu výroby piva, dále například chmel japonský (Humulus scandens).
 Chmel | |
|---|---|
 Chmel otáčivý (Humulus lupulus) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | růžotvaré (Rosales) |
| Čeleď | konopovité (Cannabaceae) |
| Rod | chmel (Humulus) L., 1753 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Využití
Chmelem se zabývá chmelařství. Mladé kořenové výhonky chmele jsou lahůdkovou zeleninou zvanou chmelíček[1] a pojídali je labužníci v Římě za dob Jakuba jako pochutinu se solí, pepřem, octem a olejem. Starší výhonky se vařily a používaly jako chřest. Chmel byl označován za zeleninu povzbuzující chuť k jídlu, která uklidňuje nervy strávníků.
Na území Čech byl znám a pěstován od 11. století. Roste i planě, ovšem většinou je pěstován v tradičních chmelařských oblastech. Tyto oblasti jsou: Žatecká, Úštěcká a Tršická.[2]
Asi nejznámější z místních chmelů je žatecký poloraný červeňák, který také získal chráněné označení původu.[3]
- Chmel
Odkazy
Reference
- Chmelíček
- LÁNSKÁ, Dagmar. Koření pro každé vaření. Praha: Práce, 1990, 3.vydání. Kapitola Chmel, s. 110.
- NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 503/2007
Literatura
- ZEITHAMMER, Leopold Maria. Chmel a jeho pěstován. Praha: Jan Otto, 1890. 102 s. Dostupné online. (česky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu chmel na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo chmel ve Wikislovníku
Taxon Humulus ve Wikidruzích
