Přírodní park Česká Kanada

Přírodní park Česká Kanada spadá dle historického dělení České republiky z velké části do území Čech a částečně i Moravy. V České Kanadě můžeme nalézt místo, na kterém se potkávají hranice Čech, Moravy a Dolního Rakouska. Bod střetu těchto tří historických hranic je nazýván Trojmezí.[4] Podle současného dělení patří přírodní park do Jihočeského kraje, konkrétně do východní části jindřichohradeckého okresu.

Přírodní park se nalézá na jihozápadním kraji Českomoravské vrchoviny ve výšce mezi 468 až 732 m nad mořem. Nejvyšší vrchol v této oblasti se nazývá Vysoký kámen a leží 732 m nad mořem.[6][7]

První velkoplošný přírodní park byl vyhlášen v roce 1994 jindřichohradeckým okresním úřadem a jeho rozloha byla větší než současná. Později byla Česká Kanada dle Nařízení Jihočeského kraje č. 1/2004 ze dne 6. dubna 2004 o přírodním parku Česká Kanada znovu vytyčena.[1] Oblast je přibližně ohraničená na jihu česko-rakouskou hranicí, na západu Novou Bystřicí, na severu Kunžakem, na východu Českým Rudolcem a Slavonicemi.[1][2]

Cedule Přírodní park Česká Kanada v zaniklé obci Romava.

Před 327 miliony let vznikl hercynským vrásněním moldanubický pluton, který obsahuje dnešní přírodní park Česká Kanada. Jedná se o největší pluton nalézající se v Českém masivu.[8]

Před 50 miliony let došlo k poklesu zemského povrchu, který zapříčinil vznik sladkovodního jezera pokrývajícího celou oblast. Postupem času jezero odteklo na jih a na sever. Z jeho zbytků se vytvořila jezera, močály a bažiny, které na území přetrvávají do dneška.[9]

Glaciály se v oblasti České Kanady projevily ve formě chladných tunder. Před 10 000 lety se krajina v Čechách otepluje a proniká sem boreální vegetace, dochází k zalesnění.[7]

Ve 20. století došlo ke dvěma zásadním událostem, které přispěly k navýšení rozlohy lesních porostů. První bylo zastavení nerentabilní pastvy ovcí ve vyšších oblastech a podhůří kvůli silné zahraniční konkurenci na českém trhu. Druhou příčinou byly události v pohraničí po druhé světové válce např. odsun obyvatelstva, zřízení pohraničního pásma. [7]

V současné době se krajina skládá z mosaikovitých útržků extenzivně obdělávaných zemědělských ploch, kamenitých pastvin, lesů, vodních ploch, toků, kamenných mezí a lučních pastvin.[7][9]

Nejstarší archeologické nálezy, které dokazují dočasnou přítomnost člověka v oblasti přírodního parku České Kanady pochází z období 8. - 12. století. Jeden z nálezů byl objeven v již zaniklé obci Pfaffenschlag.[10]

Během 13. a 14. století dochází pod vládou Vítkovců[9] nazývaných páni z Landštejna k budování prvních sídel např. dnešní Nová Bystřice. Dochází k velkému růstu obyvatelstva českého i rakouského původu.[11]

Dobou největšího rozkvětu se pak stalo 16. století, kdy docházelo k budování mnohých rybníků, čímž Jihočeský kraj nabýval na slávě a bohatství.[10]

V 17. století byla myslivost oblíbeným koníčkem, který byl hojně praktikován ve zdejších lesích.[12]

Dne 1. 11. 1897 byl zahájen provoz úzkorozchodné trati Jindřichův Hradec - Nová Bystřice. V červnu 1900 údajně putoval ranní úzkokolejkou JHMD Jára Cimrman, který byl během přepravy donucen nedobrovolně vystoupit, jelikož neměl jízdenku.[13]

V letech 1935-1938 byl v pohraničí vystavěn pás opevněných bunkrů nazývaných řopíky (zkratka Ředitelství opevňovacích prací). Bylo zde vystavěno cca 400 bunkrů, které nebyly kvůli mobilizaci plně využity. [4][14]

Pozůstatky zaniklé vesnice Romava.

Koncem května 1945 byly z pohraničních vesnic vystěhovány německé farmářské a lesnické rodiny. Jednalo se mimo jiné o vesnice Romava, Košťálkov, Rajchéřov a Návary. Obyvatelům pohraničních vesnic bylo partizány oznámeno, že se do 2 hodin (někde pouze do půl hodiny) musí vystěhovat. Náhle se jejich domovy staly opuštěnými a vesnice začaly chátrat. O pár let později byly do opuštěných domovů nastěhovány mladé manželské páry a rodiny např. do obce Rajchéřov bylo roku 1946 nastěhováno celkem 17 rodin, z toho 10 rodin zemědělců a 7 rodin lesníků.[15] Roku 1951 byla zřízena pohraniční oblast zvaná železná opona a rodiny se musely z pohraniční oblasti znovu vystěhovat.[4][3]

Některé vesnice byly v 60. a 70. letech minulého století zdemolizovány a srovnány se zemí, např. Romava, Rajchéřov, Kuní, Košlák, Košťálkov, Dětříš, Stará Huť, Pernárec a další. V současnosti zde nalézáme jen zaniklé vesnice viditelné pouze ve formě rozpadlých zbytků zdí, sklepů, pomníků, kapliček atd.[4][3]

Do roku 1989 byla půda v oblasti České Kanady užívána pro intenzivní zemědělství, kde bylo užíváno množství hnojiv, která se dlouhodobě udržují v krajině. Po roce 1990 dochází k postupné extenzifikaci zemědělství a zároveň i ke zmenšení rozlohy orné půdy zalesňováním a zatravňováním orné půdy. Preferuje se např. chov skotu volně na pastvách před intenzivním vysokovýnosovým chovem.[3]

V 90. letech začal být kraj navštěvován turisty a v roce 1994 byl Okresním úřadem Jindřichův Hradec vyhlášen Přírodní park Česká Kanada, který měl rozlohu 448,3 km² a obsahoval řadu území, která byla z dnešního přírodního parku vyňata. Stejný rok projevily 3 nizozemské firmy zájem o oživení obce Rajchéřov vybudováním rekreačního centra. Postavení areálu se ovšem nikdy neuskutečnilo, jelikož by rekreační areál mohl narušovat životního prostředí.[3]

V roce 2004 vydal Jihočeský kraj Nařízení č. 1/2004,[1] čímž zrušil vyhlášku Okresního úřadu Jindřichův Hradec z roku 1994 a vyhlásil nový přírodní park. Stalo se tak na základě změny kompetence vyhlašovat přírodní park ve prospěch kraje. Dalším důvodem nového vyhlášení byla nutnost úprav omezení podle současně platného zákona o ochraně přírody a krajiny. [10]

V poslední době se zde nachází malý počet trvale obydlených míst, většinou se jedná o sezónní chalupářské oblasti. Chybí zde větší města, průmyslové parky, nákupní střediska a další moderní budovy.[16]

První velkoplošný přírodní park byl na tomto území vyhlášen v roce 1994 jindřichohradeckým Okresním úřadem a jeho rozloha byla větší než současná. Později byl přírodní park Česká Kanada dle Nařízení Jihočeského kraje č. 1/2004 ze dne 6. dubna 2004 znovu vytýčen do současné podoby.[1] Oblast je přibližně ohraničena na jihu česko-rakouskou hranicí, na západě Novou Bystřicí, na severu Kunžakem a na východě Českým Rudolcem a Slavonicemi.[1][2]

Zdejší geologická oblast se nazývá moldanubikum a konkrétně se jedná o moldanubický pluton s převažující horninou granitem neboli žulou, výjimečně křemenem.[17] Charakter oblasti je převážně pahorkatinný.[18]

Žulový balvan s názvem Ďáblova prdel u Valtínova

Oblast České Kanady náleží ve vyšším geologickém členění do Hercynského systému, subsystému Hercynská pohoří, dále do provincie České vysočiny a soustavy Českomoravské vrchoviny.[7] Podcelek soustavy Českomoravská vrchovina v oblasti přírodního parku nazýváme Javořická vrchovina, která je tvořena masivy variských vyvřelin dvojslídného granitu a granodioritu číměřského typu. Skládá se ze dvou podřazených jednotek, kterými jsou Jihlavské vrchy a Novobystřická vrchovina.[7] Součástí Novobystřické vrchoviny je Vysokokamenská vrchovina, ve které se nachází nejvyšší bod vysoký 732 m n. m.[6] zvaný Vysoký kámen.[7] Kromě vrchovin se v oblasti nalézají i významné sníženiny např. Číměřská kotlina obklopující obec Číměř spolu s Koštěnickým potokem, Landštejnská kotlina kolem městysu Staré město pod Landštejnem spolu s potokem Pstruhovcem a částečně do oblasti zasahuje Rudolecký prolom obklopující Bolíkovský potok.[9]

Významnými znaky přírodního parku Česká Kanada jsou žulové skalní útvary. Vyskytují se zde hojně v mnoha různých tvarech vzniklých zvětráváním hornin. Bývají to solitérní balvany, ale i různé sestavy balvanů, skalní útvary, viklany, dolmeny, mrazové sruby, skalní výchozy, skalní mísy, dutiny, kamenné brány atd. Tvary často víří lidskou představivost a tak dostávají balvany i jejich seskupení zajímavá jména. Jedním z těchto případů je i tzv. Ďáblova prdel.[4][7][9]

Půdy v oblasti přírodního parku nejsou příliš úrodné.[18] Půdní typy pokrývající oblast přírodního parku jsou většinou podzoly a kambizemě. Jedná se o dystrické, modální až občasně kyselé (nasycené hliníkem) kambizemě, které často nalézáme pod lesními porosty. Kambizemě často nacházíme samostatně a nebo spolu s modálními pseudogleji. Na svazích se promýváním kyselého nadloží vytvořily kambické podzoly a kryptopodzoly, které zabírají většinu území.[7][19]

Rybník z kaskády rybníků u Valtínova.

V oblasti přírodního parku se nachází množství drobných toků, které spadají do povodí Nežárky a Moravské Dyje. V rámci evropského rozvodí spadá Nežárka do povodí Labe, které náleží do úmoří Severního moře. Povodí Dyje, jehož nadřazeným povodím je Dunaj, který se vlévá do Černého moře. V dané oblasti se vyskytuje rozvodí neboli hranice 2 evropských úmoří a to Černého moře a Severního moře.[7]

V oblasti přírodního parku se vyskytuje množství menších toků např. Koštěnický potok, Struha, Pstruhovec, Dračice a Slavonický potok s vodními mlýny.[20] Většina z nich slouží k napájení rybníků.[11] Podobně jako na blízkém Třeboňsku se i v oblasti České Kanady rozlévá množství rybníků např. chráněný Gebhárecký rybník, Dolní a Horní žišpašský rybník nebo turisticky známé rybníky jako jsou Osika a Zvůle. Nachází se zde i vodní nádrž s pitnou vodou, která nese jméno Landštejn stejně jako hrad tyčící se nad ní.[20] Dále zde nalézáme množství rašelinišť nasycených půdní vodou.[21]

Jalovec obecný (Juniperus communis)

Přírodní park se rozkládá ve fytogeografické oblasti mezofytikum charakteristické přechodem mezi teplomilnou a chladnomilnou vegetací. V podrobnějším členění spadá do fytogeografického okresu Českomoravské vrchoviny.

Původní přirozené lesy v oblasti přírodního parku byly bikové bučiny. Do dnešní doby se dochovala velká část, v níž převládá buk lesní (Fagus sylvatica). Bylinné patro reprezentují bika bělavá (Luzula luzuloides), metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a lipnice hajní (Poa nemoralis).[7]

V nížinách u Starého města pod Landštejnem se vyskytují acidofilní bikové a jedlové doubravy. Tato prostředí se vyznačují přítomností rostlinstva jako černýš luční (Melampyrum pratense), konvalinka vonná (Convallaria majalis) a výrazně zastoupený dub letní (Quercus robur). Pro vlhčí a chladnější jedlové doubravy jsou typické rostliny jedle bělokorá (Abies alba), ostřice třeslicovitá (Carex brizoides). V sušších a teplejších oblastech převládaly bikové doubravy s borovicí lesní (Pinus sylvestris).[7]

Leknín bělostný (Nymphaea candida)

V podhůří Českomoravské vrchoviny, např. mezi Návary a Rajchéřovem, nalézáme lužní lesy, ovšem jejich typický podrost zde chybí.[18] V oblasti Javořických vrchů ve výškách nad 700 m n. m. nalézáme horské smrkové (místy i květnaté) bučiny, kde dominuje dle podmínek dub nebo smrk. Doprovází je v bylinném patře kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a plavuň pučivá (Lycopodium annotinum).[7] Nejvýše položené oblasti označované Jihlavské vrchy řadíme do fytogeografické oblasti oreofytika, ve kterém nalézáme převážně chladnomilné rostliny.[7]

K vegetačním typům vyskytujícím se v celé oblasti patří pcháčové louky v nivách, široce rozšířená vřesoviště, balvanovité pastviny s keříčkovou vegetací, např. jalovec obecný (Juniperus communis), i mokřadní olšiny. Dále se v celé oblasti rozprostírají mnohá slatinná a přechodová rašeliniště s ostřicovomechovými společenstvy.[18] Významné jsou i rostlinné porosty na březích rybníků, kde se vyskytuje např. chráněný bazanovec kytkokvětý (Lysimachia thyrsiflora) a jedovatý ďáblík bahenní (Calla palustris). Čisté rybníky bývají obrostlé ohroženým leknínem bělostným (Nymphaea candida) a puchýřkou útlou (Coleanthus subtilis).[7]

Oproti ostatním oblastem v Jihočeském kraji se v České Kanadě nachází výjimečné druhy jako je pestřenka čmeláková (Volucella bombylans), kloš Lipoptena fortisetosa atd. Mezi další bezobratlé živočichy, kteří se v oblasti vyskytují patří chránění hnědásek rozrazilový (Melitaea diamina), střevlík Carabus problematicus[22] a nechráněná mandelinka Hispa atra, která se do oblasti rozšířila z jižní Moravy.[7]

Bobr evropský (Castor fiber)

Nejhojněji se vyskytujícími obojživelníky jsou skokan zelený (Rana klepton esculenta)[3] a skokan ostronosý (Rana arvalis). Z plazů je často nalézána zmije obecná (Vipera berus) a ještěrka živorodá (Zootoca vivipara).[7]

Ptactvo je v oblasti České Kanady hojně zastoupeno např. v lesích je nalézán kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), lelek lesní (Caprimulgus europaeus) a sluka lesní (Scolopax rusticola). Z vodních ptáků je zde široce rozšířen racek chechtavý (Larus ridibundus), potápka roháč (Podiceps cristatu), polák chocholačka (Aythya fuligula), kormorán velký (Phalacrocorax carbo). Dále silně ohrožení kvakoš noční (Nycticorax nycticorax) a volavka bílá (Egretta alba), kriticky ohrožený orel mořský (Haliaeetus albicilla), ohrožení hýl rudý (Carpodacus erythrinus) a moták pochop (Circus aeruginosus).[7]

Konopka obecná (Linaria cannabina) zde má na jalovcích jedno z mála přirozených útočišť. V posledních letech byl v této oblasti zaznamenán výskyt kurů dříve se plošně vyskytujících a dnes žijících pouze v několika málo oblastech např. tetřev hlušec (Tetrao urogallus) a jeřábek lesní (Bonasa bonasia).[7]

V oblasti přírodního parku můžeme nalézt i silně ohrožené savce např. rys ostrovid (Lynx lynx) a bobr evropský (Castor fiber). Dříve se zde vyskytoval i los evropský (Alces alces), který se přesunul do oblasti Šumavy.[7]

Vykácený les u Terezína.

V 19. století bylo stelivo v lesích hrabáno a často v nich docházelo i k pastvě dobytka.[12] Pravidelná pastva dobytka na pastvinách napomáhá k zachování teplomilných druhů rostlin.[24] Dnes se zde pastva praktikuje omezeně a pastviny často zarůstají. I přesto můžeme v přírodním parku pozorovat stáda krav nebo bizona amerického (Bison bison), který je uměle chován u obcí Rožnov a Veclov.[11]

V minulých staletích byl kladen důraz na odvodňování krajiny, protože zde dopadá ročně velké množství srážek. Vysázením smrkových monokultur došlo ke značné přeměně krajiny a jelikož smrky vodu nezadržují, problém se otočil. Nyní je naopak vhodné vodu v oblasti zadržovat např. zatravňováním oblastí, přítomností rybníků, rašelinišť atd.[24]

Ve velkém rozsahu se zde těží dřevo, jelikož vysázené smrkové porosty velmi snadno napadá lýkožrout smrkový (Ips typographus) a napadené stromy je nutné vytěžit a odvézt pryč.[25]

Pro zachování stávajících přírodních poměrů je nutný management krajiny jako např. pastva ovcí, kosení části luk, prosekávání křovin, vypalování porostů atd. Bez náležitého managementu může dojít k zániku těchto přírodních charakteristik.[18]

Smíšený les s kamennými mohylami u Valtínova

Přírodní park Česká Kanada je sám o sobě rozsáhlé chráněné území o rozloze 283 km². Některé lokality zahrnuty v přírodním parku si vysloužily svůj vlastní status chráněného území (Seznam chráněných území v okrese Jindřichův Hradec):[20]

Dědek u Slavonic - PP, bohatá diverzita planktonních organismů a výskyt chráněných rostlin

Hadí vrch - PR, chráněné porosty jalovce obecného

Gebhárecký rybník - PP, chráněné luční mokřady a oligotrofní rybník s výskytem chráněných organismů

Jalovce u Valtínova - PR, chráněné porosty jalovce obecného

Kaproun - NPP, chráněné ekosystémy rašelinišť

Rašeliniště Mosty - PP, chráněné luční mokřady

Rašeliniště u Suchdola - PP, výskyt vzácných druhů

Skalák u Senotína - PR, zachování přírodních poměrů, výskyt ohroženého leknínu bělostného (Nymphaea candida)

Velký Troubný - PP, chráněný pro bohatou diverzitu planktonních organismů

Dopravní infrastruktura zde není příliš rozšířená. Vyskytuje se zde malé množství silnic[16], po kterých jezdí autobusové spoje na trase Jindřichův Hradec - Nová Bystřice - Slavonice.[26]

Oblíbeným dopravním prostředkem v přírodním parku Česká Kanada je úzkorozchodná dráha nebo také úzkokolejka Jindřichohradeckých místních drah. Její trať začíná v Jindřichově Hradci, končí v Nové Bystřici (tj. zhruba 33 km) a v motorovém vlaku trvá cca 1,5 h. V létě jezdí stejnou tratí i parní vlaky. Ročně po úzkorozchodné trati přepraví zhruba 370 000 cestujících.[14]

Kostel Nejsvětější Trojice v Klášteře u Nové Bystřice v popředí doprovázen typickými pastvinami.

Jednou z kulturních dominant přírodního parku je hrad Landštejn, který byl postaven ve 13. století. V 60. letech se skupina historických nadšenců rozhodla zříceninu hradu obnovit a začala ho rekonstruovat. Při rekonstrukci se ztratilo množství archeologicky významných subjektů, které byly vyvezeny jako suť neznámo kam.[14] Hrad Landštejn bývá označován králem České Kanady[9] nebo také Pomezní kámen.[4]

Kostel Nejsvětější Trojice v obci Klášter u Nové Bystřice se za minulého režimu rozpadal a znovu byl obnoven díky činnosti duchovních a rodině pana Havlíčka (dnešního správce kostela).[14] V kostele se nachází dřevěný oltář a také podzemní prostory, které můžete navštívit se svíčkou v ruce. Mezi kostelem a přilehlým rybníkem vyvěrá údajně léčivý pramen.

Za navštívení stojí i zbytky zaniklých vesnic a dochovaná funkční vodní pila Penikov.[4]

Oblast přírodního parku je protkaná mnoha trasami pro celoroční vyžití. Bylo zde vybudováno množství naučných stezek, cyklotras a více než 100 km běžkařských tras.[16] Významná je Graselova stezka pojmenovaná podle lupiče Johanna Georga Grasela, který na počátku 19. století loupil v oblasti Slavonic.[4]

• KOL.:. Česká Kanada, Slavonice a Slavonicko. Praha: NZB, 2014. 223 s. ISBN 978-80-904272-9-7.
• JIRÁSKO, Luděk. Česká Kanada. Praha a Litomyšl: Paseka, 2011. 75 [104] s. ISBN 978-80-7432-117-7.
• TOUFAR, Pavel. Lokálkou do České Kanady... a opačným směrem. Praha: Olympia, 2016. 493 s. ISBN 978-80-7376-433-3.

• Česká Kanada
• Javořická vrchovina
• Jaroslav Arnošt Trpák

• Turistický portál o přírodním parku Česká Kanada
• Databáze drobných sakrálních památek České Kanady
• Česká Kanada – turistické informace a fotografie