Vysoký kámen (Javořická vrchovina)

Vysoký kámen (732 m n. m.)[2], také chybně nazývaný Markův kámen – z německého Markstein (česky hraniční kámen), je nejvyšší vrchol Novobystřické vrchoviny, nachází se 4 km od Kunžaku. Je to třetí nejvyšší vrchol jindřichohradeckého okresu (po Pivničkách a Hradisku).

Vysoký kámen
Vrchol732 m n. m.
Prominence139 m ↓ SV od Maršova
Izolace12,6 km → Pivničky → Javořice
SeznamyNejprominentnější hory CZ
Hory Javořické vrchoviny #12
Poloha
StátČesko Česko
PohoříJavořická vrchovina / Novobystřická vrchovina / Vysokokamenská vrchovina / Kunžacká vrchovina[1]
Souřadnice49°5′16″ s. š., 15°11′9″ v. d.
Vysoký kámen
PovodíLužnice
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geologie a geomorfologie

Jedná se o kuželovitý vrch. Na vrcholu se nachází mohutné izolované skalisko s velkými balvany z landštejnské dvojslídné žuly s dokonale zaoblenými tvarem.[3] V balvanech a skále jsou drobné tvary odnosu a zvětrávání žuly – skalní mísy, žlábkové škrapy a skalní výklenky.[4]

Stavby na vrcholu

Na mohutném žulovém bloku skalní skupiny je umístěn 6,3 m vysoký měřický železobetonový pilíř označující významný trigonometrický bod I. řádu[5]. Jeho výška 738 m n. m., která se vztahuje k vrcholu pilíře, je často uváděna jako výška vrcholu.[6] První signalizace geodetického bodu zřízeného v roce 1842 byla jednopodlažní dřevěná měřická věž.[7][5] Dříve se na tomto vrcholu sbíhaly hranice pražské, olomoucké a pasovské diecéze.[8] Vysoký kámen je důležitý bod v pohraniční oblasti pro obranu státu a pro zaměřování státních hranic. Proto v okruhu Vysokého kamene bylo roku 1972 vyhlášeno chráněné území.

Reference
  1. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
  2. Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-04-18]. Dostupné online.
  3. Chábera S. (l982): Geologické zajímavosti jižních Čech.- Jihočeská vlastivěda, přírodní vědy, str. 34, Jihočeské nakladatelství České Budějovice.
  4. DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. S. 560.
  5. POHORECKÝ, Vladimír. Po stopách triangulačních věží a další turistické zajímavosti Čech a Moravy. Praha: Libri, 2005. 208 s. ISBN 80-7277-233-3. Kapitola Třeboňsko - Jindřichohradecko - Dačicko, s. 78–79.
  6. Prohlížecí služba WMS - Bodová pole [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-04-18]. Dostupné online.
  7. NOVÁKOVÁ, Alena. Bakalářská práce Skalní mísy České Kanady. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, Katedra biologie, 2013. Dostupné online.
  8. CUKR, Jiří. Vysoký kámen [online]. Hrady.cz. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.