Klášter (Nová Bystřice)

Klášter (německy Kloster) je místní část Nové Bystřice na Landštejnsku na úpatí Českomoravské vrchoviny v jihovýchodních Čechách. V roce 2011 zde trvale žilo 48 obyvatel.[2] Evidenční část obce Klášter je tvořena třemi osadami: Klášter I, Klášter II a Mýtinky.

Klášter
Klášter v zimě
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecNová Bystřice
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský kraj
Zeměpisné souřadnice49°1′23″ s. š., 15°9′30″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel48 (2011)[1]
Katastrální územíKlášter a Konrac (13,83 km²)
PSČ378 33
Počet domů41 (2011)[1]
Klášter
Další údaje
Kód části obce404209
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V roce 1850 byl Klášter obcí v okrese Jindřichův Hradec. Od roku 1869 do r. 1910 byla obec osadou obce Konrač (nyní Klášter II). V letech 1921–1930 opět osadou obce Konrac, v roce 1931 samostatnou obcí Klášter, v roce 1950–1961 rovněž samostatnou obcí v okrese Jindřichův Hradec. Části Klášter I a Klášter II leží na silnici z Nové Bystřice do Slavonic, zatímco Mýtinky leží v lesích mezi Klášterem I a státní hranicí. Celá oblast byla v minulosti součástí tzv. hraničního pásma s kontrolou pohybu osob.

Zdaleka viditelná a nepřehlédnutelná budova kostela Nejsvětější Trojice tvoří dominantu Kláštera I, kolem které se nachází několik domů starobylé osady. Tu od Kláštera II odděluje Klášterský rybník a louky. V Klášteře nyní trvale žije celkem 49 obyvatel.

Historie
Pohled na vstupní bránu

V místě pozdějšího kostela vytékaly tři prameny, které dostaly pověst zázračných. Protože sem chodilo mnoho lidí, v roce 1493 zde řád paulánů postavil první budovu. V roce 1501, ze kterého pochází první písemná zmínka,[3] Kunrát z Krajku vybudoval vedle dům zvaný „Sana cella“. Roku 1507 byl postaven poutní kostel. Klášter i s kostelem byl v roce 1533 přepaden, vypálen a řeholníci povražděni, údajně příslušníky sekty novokřtěnců.

V pobělohorském období Adam Pavel Slavata, pán na Bystřici, roku 1626 na Klášter opět povolal řeholníky (přišli z Burgundska) a nechal vystavět kostel s klášterem znovu, podle plánů, které roku 1668 vypracovali italští architekti Giovanni Domenico Orsi de Orsini a Francesco Caratti.

Do dnešního dne zůstal z tohoto konventu paulánů pouze stavebně cenný kostel Nejsvětější Trojice, budovaný od roku 1668 Orsim, zasazený do půvabné rybniční krajiny.

Za josefínských reforem byl klášter zrušen. Klášterní budovy obdivovali turisté až do padesátých let 20. století, pak byly zbořeny. Zůstal jen kostel s boční chodbou, vedle kostela volně vytéká pramen vody.

Klášter
  • Barokní kostel Nejsvětější Trojice ze 17. století stojí na místě původního vypáleného kostela s klášterem, je zasazen do rybniční oblasti a dominuje celému okolí. V těsné blízkosti kostela leží Klášterský rybník, směrem na východ v části Klášter II se nachází Konračský rybník, a opodál rybník Osika.
    • Pod mohutným oltářem s postavami českých patronů v nadživotních velikostech a centrálním obrazem zobrazující Kristovu rodinu s Nejsvětější Trojicí z roku 1681 se nachází soutok tří léčivých pramenů stékajících se v potůček, který vyvěrá na povrch v blízkosti kostela jako studánka. V legendách se mluví o moci pramenů, které mají mít léčivé účinky na oči.
    • Nejvýznamnější památkou v kostele je Strom života. Je to dřevořezba z jednoho kusu dřeva neznámého autora datovaná k roku 1720. Nyní je Strom života vystaven v Muzeu Jindřichohradecka v Jindřichově Hradci.
    • Kněžiště je u většiny kostelů orientováno na východ, ale v tomto kostele je neobvykle obrácen na západ.
  • Severně od kostela je další klášterní rybník Osika (68 ha), založený v 16. století a dříve nazývaný Ospava nebo Asp (zkratka Abbatia sancti Pauli), jehož břehy slouží také k letní rekreaci (veřejný autokempink a výcvikový areál Univerzity Karlovy). Je největším rybníkem v bývalém okrese nová Bystřice.
  • V době totalitního režimu byl klášter velice znehodnocen a zanedbáván. Jeho prostory byly údajně využívány i jako sklady.

Program záchrany architektonického dědictví

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995–2014 na opravu památky čerpáno 7 725 000 Kč.[4]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
částka 1 400 2 200 800 0 1 395 700 700 530

Odkazy

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 184.
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 216.
  4. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 100–101.

Literatura
  • ČERNÝ, Jiří. Poutní místa jižních Čech. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti. České Budějovice: Veduta, 2006. 313 s. ISBN 80-86829-19-7.

Externí odkazy
Město Nová Bystřice

Albeř • Artolec • Blato • Hradiště • Hůrky • Klášter (osady Klášter I • Klášter II • Mýtinky) • Klenová • Nová Bystřice • Nový Vojířov • Ovčárna • Senotín • Skalka • Smrčná
Zaniklá ves: Mnich u Nové Bystřice

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.