Jan Jiří Grasel

Grasel pocházel z rodiny pohodného (rasa), což bylo tehdy všeobecně opovrhované povolání. Z důvodů všeobecného vyčlenění z venkovské selské společnosti se rasové stýkali s tuláky a zloději. Sami si také nezřídka dopomáhali krádežemi. Grasel byl veden k loupežnému řemeslu už svým otcem. Jeho odvaha z něj učinila brzy nebezpečného zločince a na jeho dopadení byla vypsána odměna.

K jeho chycení se nabídl muž jménem David Mayer, který se za pomoci bývalé Graslovy milenky (Grasel měl úspěch u žen) vetřel do jeho blízkosti a nabídl, že mu dopomůže k útěku do Slezska. Grasel nabídku přijal a padl přímo do Mayerem připravené pasti. Byl chycen roku 1815. Soudní proces, ve kterém byl odsouzen za dvě vraždy a přes dvě stě loupeží a krádeží, trval téměř tři roky. Když byl roku 1818 popraven na vídeňském náměstí a spatřil dav, který se na něj přišel podívat, prohlásil prý: „Ježiš, tolik lidí.“ To měla být jeho poslední slova.

Chycená Graselova parta na litografii Adolfa Friedricha Kunike.

Okolo Grasla vyrostla brzy po jeho smrti rozsáhlá legenda. V Rakousku je díky mnoha románům, písním a lidovým pověstem znám jako šlechetný loupežník, který bohatým bral a chudým dával. Podobné pověsti byly tradovány též na jižní Moravě, a v jižních Čechách, ale převážně mezi německým obyvatelstvem.

V českém jazykovém prostředí byla jeho pověst zpočátku spíše opačná. Právě proto se v češtině jméno Grasel v počeštěném tvaru „grázl“ používá jako nadávka k označení člověka lumpa, lotra, zloděje, násilníka, hrubiána či dokonce vraha.

Nejpozději po druhé světové válce se však postupně začal stávat populárním i v českém jazykovém prostředí. Po Graselovi byly pojmenovány některé terénní útvary a přírodní lokality. Graselův příběh zpracovává třetí epizoda českého seriálu Slavné historky zbojnické (1985); Grasela zde ztvárnil Ivan Vyskočil.[2] Na začátku 21. století pak Graselova idealizace vedla v severním Rakousku, na jihozápadní Moravě a také v oblasti Česká Kanada k vybudování několika turistických stezek. Z čistě propagačních důvodů byly nazvány „Graselova stezka“.[3] Stezky jsou vyznačeny v místech, kde Grasel pobýval nebo loupil se svou bandou.[4]