Moldanubikum

Moldanubikum nebo moldanubická zóna je geologická jednotka Českého masivu a evropských hercynid. Je považováno za staré prekambrické jádro obalené mladšími svrchnoproterozoickými jednotkami.[1] Představuje nejsilněji metamorfované horniny (amfibolity a granulity) celého hercynského orogénu, navíc intrudované rozsáhlými granitoidními tělesy. V Českém masivu tvoří jeho jihozápadní a jižní část, v povodí Vltavy a Dunaje. Kromě Českého masivu vystupuje i v pohořích Schwarzwald a Vogézy.

Moldanubikum na mapě hercynského systému

Termín moldanubikum zavedl rakouský geolog Eduard Suess v roce 1901.[2]

Umístění

Leží na území Čech, Moravy, Německa a Rakouska. Moldanubikum na východě hraničí s moravskoslezskou oblastí, na severu s kutnohorsko-svrateckou oblastí, která má mírně nižší metamorfní postih a západě se středočeskou oblastí. Na jihu na ní nasedá alpská prohlubeň — molasová pánev. Geomorfologicky zabírá Českomoravskou vrchovinu, Šumavu, Český les a Novohradské vrchy.

Charakteristika

Od okolních jednotek odlišují moldanubikum následující charakteristické rysy:

Moldanubikum bylo postiženo velmi intenzivní katazonální, v menší míře i mezozonální metamorfózou.[3]
Jsou zde přítomné některé specifické typy metamorfitů (granulity, granátické serpentinity, cordieritické migmatity, eklogity).[2]
Téměř všechny metamorfity lze zařadit do amfibolitové facie (až na eklogity a pyroxenické granulity).
Celý metamorfní komplex je prostoupen masívy granitoidních plutonických hornin variského stáří, které místy způsobily silnou periplutonickou migmatitizaci a podmínily vznik cordieritických rul. Variské plutony patří k moldanubiku pouze geograficky[3] a tvoří dva velké komplexy – Středočeský pluton a Moldanubický pluton a několik menších těles (Třebíčský pluton).
Dalším charakteristickým rysem je téměř chybějící sedimentární pokryv[2], pouze v předhůří jsou nesouvislé uloženiny svrchní křídy, třetihor a kvartéru.[4]

Litostratigrafie

Litostratigraficky se moldanubikum člení na 2 skupiny:

monotónní skupina (spodní) – tvořena hlavně biotit-cordieritovými pararulami, jejichž protolitem byl pravděpodobně flyš, v menší míře ji též tvoří metakvarcity, erlany a amfibolity.
pestrá skupina (svrchní) – tvořena kromě biotit-sillimanitových pararul, metakvarcitů i ortorulami, granulity, amfibolity, mramory, leptynity, skarny, grafitické břidlice, eklogity a serpentinity. Představuje mladší, zřejmě silursko-devonský komplex.

Tektonostratigrafie

Tektonostratigraficky je možno moldanubikum členit na tři, respektive čtyři jednotky:[5]

ostrongská jednotka: přibližně odpovídá monotónní skupině
drozendorfská jednotka: tvořena slaběji metamorfovanými horninami
gfhölská jednotka: tvořená silněji metamorfovanými horninami, spolu s drozendorfskou jednotkou se přibližně rovnají pestré skupině
bavarikum: periplutonické metamorfity

Regionální členění

Česko

Na území Česka se moldanubikum člení na následující zóny:[6]

Moldanubikum Českého lesa a Šumavy: je tvořené monotónní skupinou s převahou pararul a se svorovými zónami, jichž jsou retrográdními metamorfity
Jihočeské moldanubikum: obsahuje serpentinity, granulity a pegmatity, u Písku jsou známá naleziště zlata
Moravské moldanubikum: tvořené monotónní i pestrou skupinou
Strážecké moldanubikum: tvořené pestrou skupinou

Granitoidní plutony v moldanubiku mají hercynské stáří, všechny starší horniny jsou přeměněny na ortoruly

moldanubický pluton: tvoří centrální část moldanubika, obklopuje jej více těles durbachitů, převahu mají granitoidy S-typu
středočeský pluton: tvoří jej granodiority až křemenné diority, durbachity

Samostatný celek tvoří tzv. ostrovní zóna, která je uzavřeninou středočeské oblasti v moldanubiku.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Moldanubikum na slovenské Wikipedii.

BENEŠ, K. a kol. Geologická stavba šumavského moldanubika. Rozpravy ČSAV, řada MPV. 1983, roč. 93, čís. 7.
MÍSAŘ, Z. Geologie ČSSR I, Český masív. Praha: SPN, 1983.
SVOBODA, J. a kol. Regionální geologie ČSSR, I. Český masív, 1. Krystalinikum. Praha: ÚÚG, NČSAV, 1964. S. 380.
KOPECKÝ, A. Neotektonický vývoj a stavba šumavské horské soustavy. Sborník geologických věd, Antropozoikum. 1983, čís. 15, s. 71–159.
Fuchs, G., 1976, Zur Entwicklung der Böhmischen Masse. Jahrb. Geol. Bundelsansalt, 129, s. 41–49
Dudek, A., Chlupč, I., Pouba, Z., Vejnar, Z., Zapletal, J., 1994, Report of the Working Group for Regional Geological Classification of the Bohemian Massif at the former Czechoslovak Stratigraphic Comission: Regional geological subdivison of the Bohemian massif on the territory of the Czech republic. Journal of the Czech Geological Society, 39, 1, s. 127–144

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] BENEŠ, K. a kol. Geologická stavba šumavského moldanubika. Rozpravy ČSAV, řada MPV. 1983, roč. 93, čís. 7.

[Mísař-2] MÍSAŘ, Z. Geologie ČSSR I, Český masív. Praha: SPN, 1983.

[Svoboda-3] SVOBODA, J. a kol. Regionální geologie ČSSR, I. Český masív, 1. Krystalinikum. Praha: ÚÚG, NČSAV, 1964. S. 380.

[4] KOPECKÝ, A. Neotektonický vývoj a stavba šumavské horské soustavy. Sborník geologických věd, Antropozoikum. 1983, čís. 15, s. 71–159.

[5] Fuchs, G., 1976, Zur Entwicklung der Böhmischen Masse. Jahrb. Geol. Bundelsansalt, 129, s. 41–49

[6] Dudek, A., Chlupč, I., Pouba, Z., Vejnar, Z., Zapletal, J., 1994, Report of the Working Group for Regional Geological Classification of the Bohemian Massif at the former Czechoslovak Stratigraphic Comission: Regional geological subdivison of the Bohemian massif on the territory of the Czech republic. Journal of the Czech Geological Society, 39, 1, s. 127–144