Jeřábek lesní

Samice

Tetrastes bonasia

Velikosti koroptve (délka těla 34–39 cm). Je nenápadně hnědě zbarvený, spodina je bělavá s tmavohnědým a rezavým skvrněním, ocas šedavý s černou koncovou páskou. Samci mají navíc černé hrdlo, lemované bílým proužkem. Samec i samice mají na temeni krátkou chocholku.[2]

Areál rozšíření se táhne od západní Evropy východně až po Japonsko. Stálý druh.[3]

V České republice se vyskytuje především ve třech oblastech – na Šumavě a v Novohradských horách, v Jeseníkách a v Beskydech. Jeho rozšíření se v posledních třiceti letech poněkud redukovalo; v letech 2001–2003 byla populace na našem území odhadnuta na 900–1800 párů.[4] Zvláště chráněný jako silně ohrožený druh.[5]

Hnízdí ve smíšených jehličnatých hustých lesích.[2]

V potravě je zastoupena převážně rostlinná složka (pupeny, jehnědy, bobule). Kuřátka se živí převážně bezobratlými, jako jsou mravenci, drobní brouci, pavoukovci, dospělí se živí drobnými živočichy jen v omezené míře v letním období.[3]

Monogamní druh. Páry tvoří již na podzim, ještě před zimou se však rozpadají a dosud není prokázáno, zda se k sobě titíž jedinci vracejí i na jaře, kdy teprve dochází k páření. Tokající jeřábci sedávají na vyvýšených místech (pařezech), vztyčují ocas a chocholku, spouštějí křídla a ozývají se typickým vysokým pískáním. Hnízdí jednou ročně v dubnu a v květnu.[6] Hnízdo je na zemi, často u paty stromu, snůška čítá 10 (4–18) světle žlutých, hnědě skvrnitých vajec o velikosti 40,6 × 29,1 mm. Inkubační doba trvá 22–25 dnů, na vejcích sedí samotná samice. Sama se také zpočátku stará o mláďata, která opouští hnízdo již krátce po vylíhnutí – samec se k ní připojuje obvykle o 8–10 dnů později. Rodina následně drží pohromadě až do podzimu.[3][7]

• Seznam ptáků Česka

• Obrázky, zvuky či videa k tématu jeřábek lesní na Wikimedia Commons
• Galerie jeřábek lesní na Wikimedia Commons
• Taxon Tetrastes bonasia ve Wikidruzích