Jaroslav Arnošt Trpák

J. A. Trpák se narodil v Jindřichově Hradci, v rodině učitele Jana Trpáka st. (1849–1928[3]) a manželky, rozené Zemanové (1860–1941[4]).[1] Ke svému rodišti se po celý život hlásil a propagoval ho jako příhodnou rekreační destinaci.[5] Jeho otec, později místní ředitel národní školy, byl známý ve městě pro nezištnou osvětovou, kulturní a vzdělávací činnost.[6] Od roku 1909 byla rodina Jana Trpáka st. (tehdy již ve výslužbě) policejně hlášena na Královských Vinohradech. Jan Trpák byl nejmladším ze tří synů Jana Trpáka st.[7]

V roce 1914 narukoval jako vojín do první světové války, v roce 1916 se jako invalida vrátil.[8]

Za okupace se krátce podílel na činnosti ilegální buňky v tiskárně, během Pražského povstání bojoval na barikádách. Po osvobození krátce pracoval v propagačním oddělení Rudého práva. Po obvinění z kolaborace a vysilující snahy o svou obhajobu se stáhl do ústraní.[9]

Zemřel v Praze, místo posledního odpočinku se nepodařilo identifikovat.

Svou novinářskou kariéru Trpák zahájil ve svých dvaceti letech jako dopisovatel pražských listů z Bulharska a následně z Ruska. Posléze byl spojen především s deníkem Národní politika.[10] V polovině dvacátých let na několik let zakotvil v Národních listech, kde určitou dobu působil i jako hlavní redaktor.[11]

Příležitostně psal i pro Lidové noviny. Po odchodu z Národních listů působil v lounském listu Naše stráž, odkud přešel do listu Venkov, který vydávali pražští agrárníci. V jeho redakci působil i během války, než byl z redakce pro svou neochotu psát články v duchu okupační politiky vyštván.[9] Nicméně v deníku Venkov 14. 3. 1942 jím podepsaný - značně proněmecký - článek Národ v konečném stadiu vyšel.[12]

Počátkem 20. let odjel Trpák na asi roční pobyt do Ameriky. Vliv tohoto zaoceánského pobytu lze vystopovat jak v jeho pozdějších překladech s indiánskou tematikou, tak i v neobvyklém názvu, kterým začal označovat svůj rodný kraj.

S rozmachem rekreace a turistiky došel k názoru, že sebekrásnější Jindřichohradecko se pro turisty nestane lákadlem samo od sebe. Pod vlivem amerického marketingu vymyslel název,[13] kterým se snažil zdůraznit jedinečnost rodného kraje a zároveň uspokojit rekreanty, kteří pokukovali po zahraničních destinacích. Oficiálně název Česká Kanada poprvé použil v roce 1928.[14] V dalších letech se také propagaci České Kanady aktivně věnoval. Promyšlený propagační název se pak brzy stal veřejným majetkem.[15]

Kromě velkého množství novinových článků, které Trpák psal v rámci své novinářské profese, především v období svých vleklých nemocí, napsal nebo přeložil několik knih. Jako první do češtiny převedl populární knihy spisovatelky Richmal Cromptonové o Williamovi, resp. Jirkovi, postrachu rodiny.[16]