Kulíšek nejmenší
Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) je nejmenší sova Evropy. Má hnědě zabarvený hřbet s menšími bělavými skvrnami a světlou spodní stranu těla s tmavšími podélnými skvrnami. Je poměrně nenápadný, loví za soumraku, jen v době hnízdění po celý den, ale není příliš plachý a je možno ho pozorovat z krátké vzdálenosti, aniž ulétne. V rámci České republiky jde o silně ohrožený, zvláště chráněný druh. Globálně, dle hodnocení IUCN, jde ovšem o taxon málo dotčený se stabilní populací, která čítá odhadem 500 000 až 1 200 000 dospělých jedinců (stav k roku 2016).[2]
 Kulíšek nejmenší | |
|---|---|
 Kulíšek nejmenší | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | sovy (Strigiformes) |
| Čeleď | puštíkovití (Strigidae) |
| Rod | kulíšek (Glaucidium) |
| Binomické jméno | |
| Glaucidium passerinum (Linné, 1758) | |
 Rozšíření kulíška nejmenšího. Rozšíření kulíška nejmenšího.
celoroční výskyt
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
Kulíšek nejmenší měří 15 až 19 cm, o něco méně než špaček. Rozpětí křídel je 34 až 45 cm. Hmotnost se pohybuje mezi 47 a 83 gramy. Samice bývají větší a hmotnější než samci.[3][4] Základní barva vrchní části těla je spíše tmavě hnědá s výraznými bílými či žlutobílými skvrnami, spodek je světlý s podélnými tmavými proužky. Na tmavohnědých letkách je světlé skvrnění, které na křídle tvoří tři až čtyři příčné proužky. Ocas je také tmavohnědý, s bílými konci per a několika světlými příčnými proužky. Má v poměru k tělu malou kulatou hlavu s nepříliš zřetelným závojem zbarvenou podobně jako záda. Duhovka je živě žlutá, zobák voskově žlutý, u kořene zelenavý, nohy opeřené, špinavě bílé s hnědými skvrnami, drápy černohnědé. Samec a samice se navzájem neliší, mláďata jsou pouze tmavší. Let kulíška je vlnkovitý, v období hnízdění létá i ve dne.
Na rozdíl od ostatních sov má poměrně vysoký pískavý hlas. Většinou se ozývá jednoduchým opakovaným pískáním, ale může přidat i jakýsi trylek.[5] V době hnízdění bývá aktivní během denního světla a při východu a západu slunce, mimo hnízdní období ve dne odpočívá v hustém větvoví stromů.[6]
Rozmnožování
Hnízdo bývá umístěno ve starých dutinách po strakapoudech. Koncem dubna či začátkem května samice snáší 3 až 8 bílých, jemně lesklých vajec, na kterých sedí sama po dobu 28 dnů a mláďata krmí asi 6 týdnů. Vejce je kulovitého nebo oválného tvaru, váží cca 7 g. Vejce jsou snášena v rozmezí dvou dnů a samice usedá až po snesení posledního. Samec obstarává pouze potravu. Samice zůstává na hnízdě i po vylíhnutí mláďat a potravu od samce přebírá a předkládá mláďatům. Vyváděna jsou zhruba ve stáří 30 dnů a ihned dobře létají. Následující tři týdny jsou ještě voděna rodiči. Pohlavně dospělá jsou patrně v jednom roce.
Potrava, predace
Potravu tvoří převážně drobní savci (hlodavci, hmyzožravci, netopýři) a ptáci (především drozdi, křivky, pěnkavy, budníčci, lejsci, sýkory, čížci, králíčci), v menší míře i ještěrky, hmyz a výjimečně i ryby.[4][6] Loví i za dne a drobné ptáky lapá za letu. Někdy si dělá v dutinách zásoby potravy z ulovené kořisti. Má na svou velikost silné spáry a loví i kořist větší, než je sám. Kulíšek si může uschovat potravu na zimu.
Sám se může stát kořistí mnoha větších sov, konkrétně zmiňovaným predátorem je sýc rousný.[3]
Rozšíření
Kulíšek nejmenší žije převážně v tajze severní Evropy a asijské části Ruska, ostrůvkovitě i v některých horských oblastech střední a jižní Evropy, jako je Šumava, Karpaty, Pyreneje a Alpy. Místy se vyskytuje i v souvislých lesích v nižších polohách, u nás například v brdských a křivoklátských lesích. Severní hranici rozšíření tvoří hranice lesa.
Kulíšek nejmenší je stálý pták, jen horské populace přelétají na zimu do nižších poloh.
Rozšíření v Česku
V České republice je rozšíření kulíška spíš ostrůvkovité, soustředěné hlavně do oblasti jižních a západních Čech. Celkový počet se na začátku 90. let 20. století odhadoval na 900-1300 párů (data z konce 80. let).[6] V jižních Čechách jsou to především souvislé lesní porosty v nadmořských výškách od 390 do 1260 m. V západních Čechách kromě Šumavy a Českého lesa hnízdí například i na Chebsku, Rokycansku, v Brdech a na Karlovarsku. Hnízdění bylo prokázáno i v CHKO Labské pískovce, ale i ve východních Čechách na Náchodsku. Na Moravě se vyskytují v Beskydech, v Javorníkách, na Českomoravské vrchovině a v Oderských vrších.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eurasian pygmy owl na anglické Wikipedii.
- Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- BirdLife International. Glaucidium passerinum. IUCN Red List of Threatened Species [online]. IUCN, 2016-10-01 [cit. 2021-01-13]. Dostupné online. DOI 10.2305/iucn.uk.2016-3.rlts.t22689194a86868363.en.
- HODNETT, Sabrena. Glaucidium passerinum (Eurasian pygmy owl). Animal Diversity Web [online]. 2018 [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. (anglicky)
- LEWIS, Deane. Eurasian Pygmy Owl (Glaucidium passerinum) - Information, Pictures, Sounds. The Owl Pages [online]. [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. (anglicky)
- PELZ, Pavel. Kulíšek nejmenší. Témata [online]. Český rozhlas, 2001-10-04 [cit. 2021-01-13]. Dostupné online. (česky)
- HUDEC, Karel; ŠŤASTNÝ, Karel. Fauna ČR: Ptáci 2/II. Praha: Academia, 2005. S. 983–989.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kulíšek nejmenší na Wikimedia Commons - Popis druhu na stránkách Ptačích oblastí Natura 2000
- Popis druhu na priroda.cz
- Galerie kulíšek nejmenší na Wikimedia Commons