Třemešný vrch

Přírodní památka Třemešný vrch je součást Brdské vrchoviny, leží ve Středočeském kraji v okrese Příbram u obce Rožmitál pod Třemšínem v katastrálním území obce Voltuš. Za přírodní památku byl Třemešný vrch vyhlášen v roce 1966. Památka se rozkládá na území 2,07 ha v nadmořské výšce 670 až 696 m.

Třemešný vrch
Vrcholek Třemešného vrchu
Vrchol696 m n. m.
Poloha
StátČesko Česko
PohoříBrdská vrchovina / Brdy / Třemšínská vrchovina / Voltušská vrchovina
Souřadnice49°34′31″ s. š., 13°48′24″ v. d.
Třemešný vrch
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Třemešný vrch
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Skalní výchozy u vrcholu Třemešného vrchu
Základní informace
Vyhlášení13. ledna 1966[1]
Nadm. výška668–698[1] m n. m.
Rozloha2,25 ha[2][3]
Poloha
StátČesko Česko
OkresPříbram
UmístěníVoltuš
Další informace
Kód451
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Důvodem ochrany je bohaté naleziště lýkovce jedovatého (Daphne mezereum) a zbytků původního svahového lesa. Přírodní památka je součástí přírodního parku Třemšín, v němž lze nalézt další významné přírodní památky a rezervace, například přírodní památky Hřebenec a Rybník Vočert a Lazy či přírodní rezervace Na skalách a Getsemanka[4]

Lokalita

Vrchol o nadmořské výšce 696 metrů, kolem kterého se chráněné území rozkládá, má SV až SZ expozici, geomorfologicky spadá do celku Brdská vrchovina, podcelku Brdy, okrsku Třemšínská vrchovina a podcelku Voltušská vrchovina.[5]

Třemešný vrch se skalními výchozy
monokultury smrku
obnova listnatého porostu,správným zmlazováním listnatých stromů
výchovnými zásahy vytvořený smíšený porost

Historie

Brdské lesy jsou historicky modelovány především lidskou činností, a to zejména těžbou dřeva. Již od 12. století vzrůstala těžba dřeva v oblasti (zatím jen v lokálních sídlech lidí), avšak v 16. století se v okolí Brd rozmáhá průmysl (sklářství), a těžba dřeva je dále navýšena. Největšího rozkvětu dosáhla v 18. až 19. století, a to kvůli hutím a dolům. Těžba postoupila i do nepřístupných částí Brd, která měla dopad i na prales s 200 až 300letými stromy dříve se nacházející v okolí Teslínů, o kterém zpravují starší prameny. Nicméně tento prales byl do současnosti vykácen. Lokalitu také v minulosti ovlivnila těžba biotického granodioritu a hořických pískovců.[6]

Přírodní památka Třemešný vrch (kóta 696 m n. m.) byla vyhlášena v roce 1966 Středočeským krajem.

Přírodní poměry

Geologie

Menší, ale geologicky významný vrchol v okolí z jemnozrnného melanokrátního granodioritu (hlubinná žulová hornina) uprostřed území chudých kambrických slepenců. Přírodní památka patří do Vrchoviny Berounky do podjednotky Brdské pahorkatiny.[4][7]

Pedologie

Přírodní památka leží na úživných lesních hnědých půdách (hnědozemě), které jsou výborně humifikované.[4]

Flora

Hlavní dominantou mezi zástupci flóry Třemešného vrchu je lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), rostlina nacházející se na červeném seznamu rostlin. Na lokalitě bylo nalezeno již pouze 8 sterilních jedinců.[8]

Výskyt rostlin v bylinném patře podle lesních fytocenóz vyskytujících se na Třemešném vrchu:

  1. listnaté lesy – třída Querceto – Fagetea: pižmovka mošusová (Adoxa moschatellina), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), dymnivka dutá (Corydalis cava), kruštík širolistý (Epipactis latifolia), hluchavka žlutá (Lamium galeobdolon), lipnice hajní (Poa nemoralis), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), violka lesní (Viola silvatica).
  2. bučiny – řád Fagetalia: náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), netýkavka obecná (Impatiens noli – tangere), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), pšeníčko rozkladité (Milium effusum). #bučiny – svaz Fagion: kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kapraď osténkatá (Dryopteris spinulosa), kostřava nejvyšší (Festuca altissima), vikev lesní (Vicia silvatica).[9]

Vzrostlé stromové patro lze rozdělit na stejnověkou smrkovou monokulturu a na listnatý porost, který je až 160 let starý. Listnaté stromy tvoří hlavně javor klen (Acer pseudoplatanus) a buk lesní (Fagus sylvatica). Původně se zde vyskytovala jedle bělokorá (Abies alba), která byla v minulosti zcela vykácena, a tak je v plánu ji znovu vysázet z genetického materiálu z Brd.[6]

Další rostliny nacházející se na lokalitě: samorostlík klasnatý (Actaea spicata), pižmovka mošusová (Adoxa moschatellina), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), zběhovec lesní (Ajuga genevensis), zběhovec plazivý (Ajuga reptans), česnek medvědí (Allium ursinum), sasanka hajní (Anemone nemorosa), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), huseník lysý (Arabis glabra), lopuch větší (Arctium lappa), lopuch menší (Arctium minus), opuch plstnatý (Arctium tomentosum), kopytník evropský (Asarum europaeum), mařinka vonná (Asperula odorata), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos), papratka samičí (Athyrium filix-femina), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), sveřep větevnatý (Bromus ramosus), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), třtina křovištní (Calamagrostis epigeios), zvonek rozkladitý (Campanula patulav), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), zvonek kopřivolistý (Campanula trachelium), řeřišnice nedůtklivá (Cardamine impatiens), ostřice ježatá (Carex echinata), ostřice měkkoostenná (Carex muricata), ostřice řídkovlasá (Carex remota), ostřice lesní (Carex sylvatica), čarovník alpský (Circaea alpina), čarovník pařížský (Circaea lutetiana), konvalinka vonná (Convallaria majalis), dymnivka dutá (Corydalis cava), srha laločnatá (Dactylis glomerata), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphylos), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), náprstník velkokvětý (Digitalis grandifolia), kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), vrbovka úzkolistá (Epilobium angustifolium), vrbovka horská (Epilobium montanum), kruštík pravý (Epipactis helleborine), přeslička lesní (Equisetum silvaticum), pryšec sladký (Euphorbia dulcis), kostřava lesní (Festuca altissima), kostřava obrovská (Festuca gigantea), jahodník obecný (Fragaria vesca), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), konopice dvouklaná (Galeopsis bifida), konopice pýřitá (Galeopsis pubescens), konopice velkokvětá (Galeopsis speciosa), svízel přítula (Galium aparine), svízel pochybný (Galium spurium), kakost smrdutý (Geranium robertianum), kuklík městský (Geum urbanum), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), třezalka chlupatá (Hypericum hirsutum), třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), vrbka úzkolistá (Chamaenerion angustifolium), vlaštovičník větší (Chelidonium majus), kopretina bílá (Chrysanthemum leucanthemum), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), mokrýš vstřícnolistý (Chrysosplenium oppositifolium), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), chrastavec rolní (Knautia arvensis), chrastavec lesní (Knautia sylvatica), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), modřín opadavý (Larix decidua), hrachor luční (Lathyrus pratensis), hrachor lesní (Lathyrus sylvestris), hrachor jarní (Lathyrus vernus), lnice květel (Linaria vulgaris), bika chlupatá (Luzula pilosa), plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum), vrbina hajní (Lysimachia nemorum), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), strdivka nicí (Melica nutans), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), pšeníčko rozkladité (Milium effusum), mateřka trojžilná (Moehringia trinervia), mléčka zední (Mycelis muralis), pomněnka lesní (Myosotis sylvatica), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), lipnice hajní (Poa nemoralis), kokořík vonný (Polygonatum odoratum), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatu), osladič obecný (Polypodium vulgare), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), pryskyřník kosmatý (Ranunculus lanuginosus), ostružiník křovitý (Rubus fruticosus), ostružiník maliník (Rubus idaeus), vrba jíva (Salix caprea), bez černý (Sambucus nigra), bez červený (Sambucus racemosa), žindava evropská (Sanicula europaea), krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa), zlatobýl obecný (Solidago virgaurea), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), čistec lesní (Stachys sylvatica), ptačinec prostřední (Stellaria media), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), tořice japonská (Torilis japonica), divizna malokvětá (Verbascum thapsus), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys), rozrazil lékařský (Veronica officinalis), vikev ptačí (Vicia cracca), vikev plotní (Vicia sepium), violka Rivinova (Viola riviniana), vikev lesní (Vicia sylvatica).[6][10]

Fauna

Z kriticky ohrožených druhů se na území přírodní památky vyskytuje holub doupňák (Columba oenas), sýc rousný (Aegolius fureneus), zmije obecná (Vipera berus) a je zde ojedinělé naleziště karpatského plže Macrogastra tumba.

Z dalších živočichů jmenujme: Pavouci (Arenaea): slíďák hajní (Pardosa lugubris), pokoutník hajní (Histopona torpéda), punčoškář lesní (Eurocoelotes inermis), cedivka podkorní (Amaurobius fenestralis).[6] Z brouků (Coleoptera): střevlík hájní (Carabus nemoralis), Střevlík zahradní (Carabus hortensis), střevlík fialový (Carabus violaceus), střevlík zlatolesklý (Carabus auronitens), střevlík vypouklý (Carabus convexus), střevlík kožitý (Carabus coriaceus), střevlík hladký (Carabus glabratus), střevlíček kovový (Pterostichus burmeisteri), střevlíček černý (Pterostichus niger), střevlíček obecný (Pterostichus vulgarit), chrobák lesní (Anoplotrupes stercorosus).[6]

Měkkýši (Molusca): vřetenovka hladká (Cochlodina laminata), hladovka horská(Ena montana), srstnatka jednozubá (Fruticicola unidentata bohemica), vrásenka okrouhlá (Gonidiscus rotundatus), řasnatka lesní (Iphigena plicatula), řasnatka nadmutá (Iphigena tumida), zuboústka trojzubá (Isognomostoma personatum), žihlobytka stinná(Monacha umbrosa), vlahovka narudlá (Monachoides incarnatus), skelnatka stlačená(Oxychilus depressus), sítovka blýštivá(Retinella nitens), vrkoč horský(Vertigo alpestris).[6][10]

Z obojživelníků se zde nachází skokan hnědý (Rana temporaria).[6]

Ptáci (Aves): káně lesní (Buteo buteo), holub hřivnáč (Columba palumbus), žluna zelená (Picus viridis), střízlík obecný(Troglodytes troglodytes), kos černý(Turdus merula), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), brhlík lesní(Sitta europaea), šoupálek krátkoprstý(Certhia brachydactyla), králíček obecný(Regulus reguluj), sýkora koňadra(Parus major), sýkora modřinka(Parus caeruleus), pěnkava obecná(Fringilla coelebs).[6]

Savci (mammalia): rejsek obecný(Sorex araneus), veverka obecná(Sciurus vulgaris).[6]

Ochrana

Největším problémem přírodní památky Třemešný vrch je vysoká zvěř a monokultury smrku. Přemnožení vysoké zvěře má za následek okus jak vzácného lýkovce jedovatého (Daphne mezereum), tak ale i mladých semenáčků listnatých stromů, které se pak špatně daří zmlazovat. Na ochranu proti okusu jsou instalovány oplocenky, které ne vždy pomohou. V oblasti je zakázán příkrm zvěře a je třeba celkový počet snížit na jednu třetinu dosavadního stavu.[6]

Monokultury smrku jsou nahrazovány původními dřevinami především listnatými stromy a jsou prováděny výchovné zásahy pro správné zmlazování již několikasetletých stromů. V plánu je také vysázet původní jedli bělokorou (Abies alba), z genetického fondu Brd, která se zde kdysi hojně vyskytovala a dnes je již zde zcela vymýcena.[6]

Pro ochranu a znovuobnovení populací lýkovce jedovatého (Daphne mezereum) je třeba se snažit zachovat co nejvíce původních stanovišť. V současné době se neví proč je lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) stále na ústupu. V minulosti byly vysázeny mladé semenáčky vypěstované ze semen nasbíraných na lokalitě, ale ani to nepomohlo. Turistika zde nepředstavuje problém.[6]

Turistika

Přírodní památka Třemešný vrch i její okolí není stále příliš zapojeno do turistických map a průvodců. V návrhu je vytvořit naučnou stezku, která by vedla přes všechny přírodní památky a rezervace přírodního parku Třemšín. Přírodní památka Třemešný vrch a její okolí je cílem geocachingu.[6][11]

Odkazy

Reference
  1. PP Třemešný vrch [online]. AOPK ČR [cit. 2010-12-01]. Dostupné online. (česky)
  2. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  3. Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  4. NĚMEC, Jan a Vojen LOŽEK. Chráněná území ČR. Praha: Agentura ochrany přírody, 1996, str. 172.
  5. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech = Geomorphological regionalization of the relief of Bohemia. Praha: Kartografie, 2006. 80 s. ISBN 80-7011-913-6. OCLC 1001471218 (česky, anglicky)
  6. Plán péče PP Třemešný vrch pro období 2009 – 2018
  7. PETRÁČEK, Zbyněk. Geomorfologické poměry jižní části Brd. Praha, 1983. 70 l. Vedoucí práce Václav Přibyl.
  8. Plán péče PP Třemešný vrch pro období 2009–2018 str. 5–8.
  9. Štěpán Jan: Zbytek klenobukového pralesa na Třemešném vrchu v Brdech – časopis Ochrana přírody (ročník 1968) časopis číslo 1. Příloha str. 2.
  10. Ložek V. (1950): Některé přírodní památky v jižních Brdech. Časopis Ochrana přírody, 5: 52–55 (příloha), Praha
  11. BURALT, Ondřej. Návrh naučné stezky Třemšín. Praha, 2008. 120 s. Vedoucí práce Zdeněk Lipský

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.