Pryšec sladký

Pryšec sladký (Euphorbia dulcis) je vytrvalá, planě rostoucí rostlina, původní druh české přírody. Je bylinou vyrůstající do výše 30 až 50 cm a kvetoucí počátkem léta nenápadnými, zelenkavými květy v cyathiích obklopenými žlutozelenými listeny. Rostlina při poranění, jako většina pryšců, roní toxické bílé mléko.[1][2]

Pryšec sladký
Pryšec sladký (Euphorbia dulcis)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmalpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleďpryšcovité (Euphorbiaceae)
PodčeleďEuphorbioideae
Rodpryšec (Euphorbia)
Binomické jméno
Euphorbia dulcis
L., 1753
Synonyma
  • Tithymalus dulcis
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Listy, listeny a k opylení připravená cyathia
Nezralé tobolky

Rozšíření

Roste téměř po celé Evropě, vyjma Skandinávie a Pobaltí. Jeho původní areál zabírá široký pás od severního Španělska přes Střední Evropu po západní Ukrajinu. Na severu je ohraničen jižními břehy Baltského moře a na jihu Itálii a Řeckem. Druhotně byl rozšířen do přírody na Britských ostrovech.

V České republice vyrůstá ostrůvkovitě po celém území, v termofytiku i mezofytiku roste s větší četností, kdežto v nižších polohách oreofytika pouze nahodile. Nejvýše byl zaznamenán u Deštné v Orlických horách v nadmořské výšce 670 m n. m. Nevyskytuje se vůbec v sušších oblastech jihovýchodní Moravy.[1][3][4][5]

Ekologie

Stínomilný druh rostoucí v listnatých, řídce i ve světlých jehličnatých, stejně jako v lužních lesích a křovinách. Nejlépe se mu daří na půdách živných, humusem bohatých, které mohou být bazické i slabě kyselé. Vytrvalý hemikryptofyt vykvétající v květnu a červnu. Počet chromozomů 2n = 20, stupeň ploidie x = 2.

Pryšec sladký je na prvý pohled zaměnitelný za vzácnější pryšec hranatý, který se odlišuje lodyhami hranatými po celé délce a ve zralosti lysými tobolkami. Mnohé nejasnosti může způsobit svou variabilitou, která se projevuje především v proměnlivé velikosti a zbarvení listů, stejně jako v ochlupení tobolek a barvě žlázek v cyathiích.[1][2][3][4]

Popis

Vytrvalá bylina s přímou nebo pozvolna vystoupavou lodyhou vysokou 30 až 50 cm. Lodyha, vyrůstající z plazivého, nepravidelně hlízovitě ztlustlého oddenku, je na průřezu oblá, slabě rýhovaná, u báze šupinatá, roztroušeně chlupatá a po poranění roní toxické mléko. Je řídce porostlá střídavými, celistvými, obvejčitými až eliptickými listy, které mají čepel dlouhou asi 3 cm a širokou 2 cm. Jsou krátce řapíkaté či přisedlé, na vrcholu tupé nebo okrouhlé, po obvodě celistvé a někdy v horní části jemně pilovité, na svrchní straně bývají zelené až světle zelené a na spodní modravé.

Listeny lichookolíků jsou podobné listům lodyžním, nejčastěji bývají podlouhlé kopinaté a stejně dlouhé jako větve lichookolíků. Květenství cyathia jsou v koncových i úžlabních lichookolících s pěti až osmi větvemi, zpravidla dále ještě rozvětvených. Zákrovní listeny vidlanů jsou široce trojúhelníkovité, vejčité či srdčité, obvykle delší než širší a navzájem nesrostlé. Žlázky s nektarem jsou zprvu žlutavě zelené, později purpurové. Bezobalné květy jsou během kvetení nazelenalé, opylovány jsou hmyzem.

Plody jsou suché, kulovité, trojpouzdré tobolky asi 4 mm velké, které jsou hluboce žlábkované, roztroušeně chlupaté a pokryté drobnými válcovitými či polokulovitými bradavkami. Tobolky obsahují asi 2,5 mm velká, hnědá semena vejčitého tvaru. Semena mají dužnatý přívěsek (masíčko) a bývají pro něj šířena mravenci. Rostlina se v přírodě rozmnožuje rozrůstáním oddenků i rozptylováním semen, není však považována invazní druh.[1][2][3][6][7]

Význam

Pryšec sladký se ojediněle pěstuje jako okrasná rostlina, vysazuje se na záhonech nebo také v květináčích jako pokojová rostlina. K tomuto účelu byl vyšlechtěn kultivar 'Chameleon' s nafialovělými listy. Mléčná bílá šťáva z rostliny dráždí poraněnou kůži, oči i otevřené rány. Všechny části rostliny, i suché, jsou pro savce nevhodné k požití.[1][3]

Odkazy

Reference

  1. MRÁZEK, Tomáš. BOTANY.cz: Pryšec sladký [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 20.07.2011 [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. (česky)
  2. HEJNÝ, Slavomír; SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 3. Praha: Academia, 1992. 542 s. ISBN 80-200-1090-4. Kapitola Euphorbia dulcis, s. 328.
  3. DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Pryšec sladký [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 24.05.2017 [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. (česky)
  4. HRONEŠ, Michal. Portál české flory: Květena: Pryšec sladký [online]. PřF, Univerzita Palackého, Olomouc [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. (česky)
  5. POWO: Euphorbia dulcis [online]. Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, UK, rev. 2020 [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. (anglicky)
  6. CHYTRÝ, Milan; PYŠEK, Petr; LEPŠ, Jan et al. PLADIAS: Euphorbia dulcis [online]. Botanický ústav AV ČR, Masarykova univerzita v Brně, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, rev. 2014–2018 [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. (česky)
  7. Plant Finder: Euphorbia dulcis [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO, USA [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.