Kuklík městský

Kuklík městský (Geum urbanum) je středně vysoká, v létě žlutě kvetoucí vytrvalá bylina vyrůstající téměř na celém území České republiky.

Kuklík městský
Kuklík městský (Geum urbanum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádrůžotvaré (Rosales)
Čeleďrůžovité (Rosaceae)
Rodkuklík (Geum)
Binomické jméno
Geum urbanum
L., 1753
Synonyma
  • kuklík obecný [1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozšíření

Tento druh rodu kuklík roste, s výjimkou Islandu a severu Skandinávie, po celé Evropě a severu Afriky. Na východ od Evropy je rozšířen přes Malou Asii, oblasti okolo Kavkazu a Altaje až do podhůří severozápadního Himálaje. Vyskytuje se také v Severní Americe a Austrálii kde byl zavlečen.

Je to rostlina vlhkých, stinných a polostinných areálů s humózní půdou jako jsou křoviny, lemy listnatých lesů, parky, málo obhospodařované zahrady, lužní lesy a také rumiště a býlím zarostlé rozvaliny, včetně mnoha dalších lidskou činnosti ovlivněných stanovišť. V České republice se vyskytuje hojně. Je považován za diagnostický druh svazů Galio-Alliarion a Arction lappae.[2][3]

Popis

Vytrvalá rostlina s tuhým, až 2 cm tlustým válcovitým oddenkem z kterého vyrůstá růžice krátce řapíkatých přízemních listů. Ty jsou přetrhovaně lyrovitě zpeřené a mají po dvou až šesti vejčitých postranních lístků; koncový lístek je větší. Z růžice vyrůstá jemně chlupatá, hranatá, větvená lodyha vysoká 20 až 80 cm. Ve spodní části je lodyha porostlá listy trojčetnými, výše vyrůstají listy trojlaločné s velkými, hrubě zastřihovanými palisty podobnými listům, všechny jsou z obou stran řídce porostle měkkými, přitisklými chlupy.

Rozkladité květenství, až osmikvěté, je tvořeno jednotlivými drobnými květy vyrůstajícími na koncích větví lodyhy. Květy s plochou číškou mají po okrajích 5 drobných lístků kalíšku střídajících se s 5 kopinatými lístky kalichu a uvnitř 5 jasně žlutých, obvejčitých plátků koruny. U okrajů květů jsou četné tyčinky s prašníky a uprostřed květů mnohé pestíky s vytrvalými, prohnutými čnělkami nesoucími blizny.

Na podporu opylení cizím pylem dozrávají nejprve blizny, od středu směrem ven z květu a teprve později prašníky, směrem do středu. Vedle těchto obojakých květů se na rostlinách někdy vyskytují i květy pouze samčí, jen s prašníky bez blizen. Kuklík městský kvete od května do srpna, opylován je hmyzem. Na ochranu neopylených květů před vlhkem se navečer a před deštěm květní stopky svěšují.

Plodem jsou drobné nažky uspořádané v kulovitém nebo vejčité kulovitém souplodí. Nažky jsou řídce a dlouze chlupaté, každá je zakončená zaschlou vytrvalou čnělkou s háčkem na konci. Rostliny se rozšiřují jak semeny, nažky se zachytnou za srst zvěře nebo šat lidí, tak i přirůstáním oddenků.[2][3][4][5]

Význam

Kuklík městský se dříve sbíral jako léčivka, natě a kořeny se v lidovém léčitelství používaly např. jako prostředky proti průjmu, krvácení, křečím a na snížení teploty. V oddenku jsou třísloviny, fenolové glykosidy, oleje, hořčiny a další látky. Jsou z něj průmyslově vyráběny potravní doplňky Deviral s deklarovaným antivirovým účinkem a Elixír na slinivku na posílení funkce slinivky. Byl také považován za kouzelnou rostlinu do škapulíře zahánějící zlé duchy.[2][4][6]

Reference

  1. BioLib.cz – Geum urbanum (Kuklík městský) [online]. BioLib.cz [cit. 2013-02-11]. Dostupné online.
  2. JAŠKOVÁ, Věra. BOTANY.cz: Kuklík městský [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 09.06.2008 [cit. 2013-02-11]. Dostupné online. (česky)
  3. Květena ČR: Kuklík městský [online]. Petr Kocián [cit. 2013-02-11]. Dostupné online. (česky)
  4. POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Geum urbanum [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2013-02-11]. S. 510. Dostupné online. (česky)
  5. Botanická fotogalerie: Kuklík městský [online]. Ústav botaniky a zoologie, PF, Masarykova univerzita, Brno, rev. 18.01.2013 [cit. 2013-02-11]. Dostupné online. (česky)
  6. Kuklík městský [online]. VIVANTIS a. s., Chrudim [cit. 2013-02-11]. Dostupné online. (česky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.