Voltuš

Voltuš (německy Woltusch) je část města Rožmitál pod Třemšínem v okrese Příbram. Nachází se asi 2,5 km na jihozápad od Rožmitálu pod Třemšínem. Prochází zde silnice II/191. Je zde evidováno 115 adres.[2] V roce 2011 zde trvale žilo 229 obyvatel.[3]

Voltuš
Kaple svaté Anny
Lokalita
Charaktervesnice
ObecRožmitál pod Třemšínem
OkresPříbram
KrajStředočeský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°35′29″ s. š., 13°50′27″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel229 (2011)[1]
Katastrální územíRožmitál pod Třemšínem a Voltuš (20,9 km²)
PSČ262 42
Počet domů94 (2011)[1]
Voltuš
Další údaje
Kód části obce184934
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Voltuš je také název katastrálního území o rozloze 9,31 km².

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1565.[4] Voltuš náležela k třemšínskému panství a po jeho zániku k rožmitálskému.[5]

Na okraji Voltuše u cesty do Hutí byla až do konce 19. století v provozu flusárna, kde se louhováním popela z dřevěného uhlí vyrábělo žíravé draslo (lidově z němčiny zvané flus), potřebné pro výrobu skla nebo také mýdla. Sklářských hutí byla v 17. a 18. století na Rožmitálsku celá řada.[6]

V roce 1932 byly v obci Voltuš (306 obyvatel) evidovány tyto živnosti a obchody:[7] 2 hostince, 2 kováři, výroba dřevěných skládacích metrů, pila, obchod se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Voltuš, truhlář.

Za druhé světové války zde vznikla ilegální odbojová skupina vedená Jaroslavem Pomplem, majitelem zdejší pily, a jeho řidičem Aloisem Hovorkou, představitelem tehdy ilegální KSČ. Na rozhraní let 1941 a 1942 se skupina sloučila s odbojovou skupinou v Rožmitále pod Třemšínem, kterou vedl František Lízl. Protifašistická odbojová skupina později dostala název „Rudá stráž“. Jaroslavův otec Karel Pompl byl ve Voltuši považován za opravdového vlastence. Jeho zásluhou byl v obci založen Sokol a pobočka spořitelny. Dále podporoval ochotnické divadlo, rozšířil místní knihovnu a podílel se na úpravě obce. Alois Hovorka byl za komunismu na úkor ostatních odbojářů včetně Pompla, glorifikován jakožto dělník a představitel KSČ, který se komunistickému režimu hodil do historie víc než majitel pily. Mnoho omylů se dopustil i historik Václav Jiřík, který Jaroslava Pompla označil jako člověka, který na oko přistoupil na spolupráci s gestapem.[8]

V roce 1980 byla obec připojena k městu Rožmitál pod Třemšínem.[9]

Přírodní poměry

Jihozápadně od vesnice se nachází přírodní památka Třemešný vrch.

Pamětihodnosti

  • Kaple sv. Anny – byla postavena roku 1927 na místě hasičského skladiště k památce padlých, jejichž jména (9) byla umístěna nad vchodem. Kaple má štíhlou věž s hodinami.[5]
  • Mohyla Jakuba Jana Ryby – Poblíž Voltuše se nachází kamenná mohyla v místě, kde 8. dubna 1815 spáchal sebevraždu Jakub Jan Ryba, místní učitel a hudební skladatel, který je autorem České mše vánoční.[5] Kamenný křížek s nápisem Modlete se za mně! pochází z roku 1854. Kamenný pomník zde stojí od 30. let 20. století.
  • Kočičí hrádek – Nad Voltuší se nachází tzv. Kočičí hrádek, skalnatý vršek (741 m) s vyhlídkou. Že zde nějaký hrad býval je mylné.[5]
  • Třemšín – vrch a pozůstatek hradu

Osobnosti

  • Jaroslav Pompl (1905–1965), vedoucí osobnost protifašistického odbojového hnutí na Rožmitálsku

Odkazy

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
  3. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 154.
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 176.
  5. SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí.. Rožmitál pod Třemšínem: [s.n.], 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6. Kapitola Voltuš, s. 276–248. (česky)
  6. PRÁŠIL, Petr. Rožmitálsko na starých pohlednicích a fotografiích. 1.. vyd. Hostivice: Baron, 2011. 203 s. ISBN 978-80-86914-37-4. S. 164–168.
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1861. (česky a německy)
  8. HÁLA, František. Příspěvek k dějinám Rožmitálska v období let 1939 - 1948. [s.l.]: samonáklad, 2008. 244 s.
  9. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [online]. Český statistický úřad [cit. 2020-08-16]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.