Teslíny
Teslíny jsou vesnice, základní sídelní jednotka obce Věšín v okrese Příbram. Nacházejí se na silnici I/19 z Příbrami do Plzně asi 5 km západně od Věšína a 2 km východně od Míšova. Díky své nadmořské výšce 712 metrů jsou nejvýše položeným trvale obydleným sídlem ve Středočeském kraji.[zdroj?!]
Teslíny | |
---|---|
Hájovna | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Věšín |
Okres | Příbram |
Kraj | Středočeský kraj |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 49°37′ s. š., 13°45′ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 20[1] (2011) |
Katastrální území | Věšín (14,63 km²) |
Nadmořská výška | 712 m n. m. |
Počet domů | 11[1] (2011) |
Teslíny | |
Další údaje | |
Kód ZSJ | 181072 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název
Jméno Teslíny pochází pravděpodobně od výrazů tesla či tesliti neboli tesařská sekera či tesat.[2]
Historie
Dnešní vesnice se nachází na místě bývalé samoty, kam byla přenesena zřejmě koncem 16. století z původní osady zvané Teslín, jež ve 14. století sloužila benediktinskému proboštství Baštín či Teslín.[2] O jeho původu vypravuje Paprocký ve svém díle O posloupnosti biskupů pražských: „Léta Páně 1084 vyšlí jsou čtyři bratří duchovní a čtyři světští s povolením opata svého z kláštera sv. Jana na Ostrově řádu sv. Benedikta a mnohá místa ochodivše, nemohli sobě příhodného místa k obydlí naleznouti, vešli na jeden vrch Teslín a tu se osadivše kostel dřevěný k chvále Boží a sv. Janu Křtiteli na památku vystavěli, v kterémž Pánu Bohu nábožně sloužili. Mnozí lidé je navštěvovali a vidouce jejich život příkrý, almužny jim veliké dávali, kterýchž oni bráti nechtěli a někteří při nich zůstávali, při službě Boží všecko s nimi trpíce, aby věčnou radost získali.“ Stejnou zprávu opakuje i Václav Hájek z Libočan a Bohuslav Balbín, ale nejsou k tomu doklady. Zdá se tedy, že byl založen spíše po roce 1310. Zanikl poté co byl pravděpodobně v roce 1421 zpustošen husity.[3] Osada Teslín ležela asi dva kilometry severněji na břehu Hořejšího padrťského rybníka, v dnešním katastrálním území Skořice v Brdech. Zanikla zřejmě koncem 18. či počátkem 19. století.[4]
Turistické zajímavosti
- Zajímavou stavbou je myslivna v takzvaném tyrolském stylu z hrázděného zdiva postavená v roce 1908. Původní stará hájovna byla postavena za arcibiskupa Salma.[3]
- Asi dva kilometry od vsi se nacházejí velké Padrťské rybníky, jež do konce roku 2015 ležely na území vojenského újezdu. Od začátku roku 2016 je katastrální území Strašice v Brdech, v němž se oba rybníky nacházejí, součástí obce Strašice.[5]
- Na jih od osady roste na okraji lesa za polozbořenou stodolou tzv. Hraniční buk. Jedná se o památný strom, jenž býval hraničním stromem majetku zdejšího proboštství. Proto jej najdeme už v nejstarších lesnických mapách. Stáří dožívajícího stromu je odhadováno na víc než 300 let; obvod kmene činí asi 610 cm a výška 16 m.[2][4]
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 156.
- www.vesin[nedostupný zdroj]
- SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí. Rožmitál pod Třemšínem: [s.n.], 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6. Kapitola Nepomuk, s. 252.
- www.brdy. www.brdy.info [online]. [cit. 2010-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-05.
- Zákon 15/2015 Sb. Zákon o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů) [online]. AION CS [cit. 2016-10-06]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Teslíny na Wikimedia Commons