Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze

Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze (svatovítská či také pražská kapitula) je sbor kněží, kteří slouží při katedrálním kostele pražské (arci)diecéze. V čele kapituly stojí jako její představený, svatovítský probošt, který je držitelem jednoho ze sedmi klíčů k českým korunovačním klenotům. Dříve měla kapitula právo volby pražského biskupa a až do založení pražské univerzity spravovala svatovítskou katedrální školu, nejvýznamnější školu v tehdejších Čechách.[1] Svatovítská kapitula sídlí v budově Starého proboštství na třetím nádvoří Pražského hradu.[2]

Budova prepozitury kapituly pod katedrálou na Pražském hradě
Budova kapituly
Detail erbu

Pražská metropolitní kapitula je vlastníkem vnitřního vybavení katedrály svatého Víta, včetně obrazů, soch, oltářů i náhrobků, a je i majitelem nesmírně cenného svatovítského pokladu.[3] Velmi vzácná je i knihovna pražské metropolitní kapituly, která patří k nejstarším historickým knihovnám v Česku.[1]

Historie
Velká pečeť kapituly, období císařství Karla IV. rok ~1360

Kapitula vznikla v roce 971 a je tak nejstarší nepřetržitě existující institucí v České republice.[zdroj?] Původně byla ustavena jako sbor kněží, kteří dostali za úkol připravit vše potřebné pro zřízení samostatné pražské diecéze, jež vznikla následně odtržením od řezenské diecéze v roce 973. Ve druhém století existence kapituly patřil k jejím kanovníkům i kronikář Kosmas, který byl v letech 1120 až 1125 jejím děkanem. Další známou osobností byl děkan Vít (1135 až 1171).

S povýšením diecéze na arcidiecézi v roce 1344 se kapitula stala metropolitní. Dne 13. listopadu 1350 byly vydány její první dochované stanovy[4], v nichž se vymezují úřední působnost a povinnosti jejích členů, a také ctihodných žen[5]. Za vlády Karla IV., kdy církev zažívala v Českém království neobyčejný rozkvět, měla kapitula kolem 60 členů, na konci 14. století pak 32 členů, počátkem 17. století pouze 7 členů. I po rozvratu z doby husitství a reformace zůstala pražská kapitula v jednotě s římskou církví a během dlouhého uprázdnění pražského arcibiskupského stolce v letech 1421–1561 spravovala arcidiecézi prostřednictvím volených administrátorů.[1]. Na konsolidaci náboženských poměrů měl výrazný podíl administrátor Hanuš II. z Kolovrat († 1483).

Během působení děkana (a posléze probošta) Msgre. Karla Dominika rytíře Řečického byla zrestaurována kapitulní knihovna a obnoven sasko-lauenburský dům a v roce 1726 byla ukončena roztržka mezi svatovítskou kapitulou a pražským arcibiskupem Ferdinandem z Khuenburgu. K poslední změně kapitulních stanov došlo v roce 1992.

Dřívější kanovníci (výběr)

11. století
  • Vratislav Přemyslovec, kolem 1055

12. století

13. století

14. století

15. století
  • Jan ze Stříbra, kolem 1400, kanovník svatovítský a farář u sv. Havla na Starém Městě;
  • Ondřej z Brodu 1409 až 1422, profesor teologie
  • Jan z Královic, děkan 1415 až 1430
  • Jan Šindel 1418 až 1455, profesor matematiky, astronom a lékař králů Václava IV. a Zikmunda Lucemburského
  • Mikuláš z Předbořic, syn Ubaldův, arcijáhen přerovský, kanovník pražský a vyšehradský (kolem 1433)
  • Václav, syn Sidlína z Brna, děkan a kanovník pražský (1435)
  • Šimon z Nymburka, doktor dekretů, probošt kostela svatého Apolináře v Praze a kanovník pražský (1442)
  • Václav Wend, děkan v Loketském kraji, farář v Sokolově a kanovník pražský (1451)
  • Jakub, 1. polovina 15. století, (náhrobní deska s kalichem a jménem, z katedrály přenesená doLapidária Národního muzea
  • Jan Zúl z Pelhřimova, kanovník do 1440
  • Jan z Krumlova, děkan a administrátor arcibiskupství, 1455 až 1488
  • Hilarius Litoměřický 1453 až 1462, 1462 – 1468 děkan a administrátor arcibiskupství
  • Mikuláš z Krumlova, kanovníkem kolem roku 1456
  • Václav z Plané 1462 až 147?, kanovník, s Hanušem z Kolovrat administrátor arcibiskupství
  • Prokop z Plzně, vikář pražského arcibiskupství a kanovník kolem 1467–1468
  • Jan Herttemberg z Lokte (kanovník od 1480 do 1498, kaplan krále)
  • Jan z Vartemberka (probošt 1499 až 1508)
  • Blažej z Plané, kanovník a kantor kolem 1500

16. století

17. století

18. století

19. století

20. a 21. století

… a řada dalších

Současní kanovníci

Další sídelní kanovníci:

Emeritní kanovníci:

Odkazy

Reference
  1. Stručná historie kapituly [online]. Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze [cit. 2015-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-14.
  2. Kontakty [online]. Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze [cit. 2015-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-14.
  3. Část chrámu pořád patří církvi [online]. Lidové noviny. Dostupné online. (anglicky)
  4. Statuta metropolitanae ecclesiae Pragensis anno 1350 conscripta. ed. Antonius Podlaha. Praha 1905
  5. Statuta, s. 42
  6. J.Š. Baar, nekrolog in: Vlast, roč. IX, 1892-93, č. 3
  7. Jan Gerndt - KPMK. kpmk.eu [online]. [cit. 2018-08-31]. Dostupné online. (česky)
  8. Archivovaná kopie. www.apha.cz [online]. [cit. 2015-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-23.

Literatura

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.