Antonín Eltschkner

Antonín Eltschkner (4. června 1880 Polička[1]22. února 1961 Brno) byl český římskokatolický kněz a významný esperantista, probošt metropolitní kapituly u sv. Víta a pomocný biskup pražský. Na titulárního biskupa zefirského byl vysvěcen jako pražský světící biskup 19. března 1933. Od ledna 1931 do rezignace arcibiskupa Kordače v červenci 1931 byl generálním vikářem pražské arcidiecéze.

Jeho nejdůstojnější Excelence
Mons. ThDr. PhDr. Antonín Eltschkner
pomocný (světící) biskup pražský
Titulární biskup zefirský
generální vikář pražský
Mons. Antonín Eltschkner
Církevřímskokatolická
Jmenování10. února 1933
PředchůdceAntonín Podlaha
NástupceBohumil Opatrný
Znak
Svěcení
Biskupské svěcení19. března 1933
světitel Karel Kašpar
1. spolusvětitel Mořic Pícha
2. spolusvětitel Jan Remiger
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • Generální vikář pražské arcidiecéze (1931–1931)
Osobní údaje
Datum narození4. června 1880
Místo narozeníPolička
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí22. února 1961 (ve věku 80 let)
Místo úmrtíBrno
Československo Československo
Vyznánířímskokatolické
Povolání
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V roce 1940 měl být jmenován biskupem českobudějovickým, ale německé okupační orgány to znemožnily a po válce z toho sešlo. Po poválečném jmenování Josefa Berana pražským arcibiskupem a Josefa Hloucha českobudějovickým biskupem zahořkl, neboť se cítil neprávem odstaven, a zejména vůči Beranovi se choval údajně velice nepřátelsky, což byl možná jeden z důvodů, že zůstal jediným katolickým biskupem, kterého komunisté na počátku 50. let nechali v českých zemích veřejně působit, zatímco ostatní internovali.[2] Za komunistického režimu se na jedné straně v menší míře podílel na tvorbě struktur skryté církve, na druhé straně složil komunisty předložený „slib věrnosti republice“ a spolupracoval s „Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultou“. V roce 1949 tajně vysvětil Kajetána Matouška pomocným biskupem pražským.

Spor o jmenování biskupem českobudějovickým

Znak biskupa Antonína Eltschknera

V roce 1940 se jeho osoba stala předmětem diplomatického incidentu mezi Vatikánem a nacistickým Německem. Vatikán jej totiž bez předchozí konzultace s německými okupačními orgány jmenoval biskupem českobudějovickým a teprve poté, co jmenování provedl, informoval německé představitele. Nacistické Německo protestovalo proti tomuto rozhodnutí s tím, že chce biskupa německého původu a že Vatikán má jmenování biskupa s jeho představiteli konzultovat. Vatikán to odmítl s tím, že diecézi s českou většinou přísluší český biskup a že německá vláda nemá právo zasahovat do jmenování biskupů na území, které mu nenáleží. Německo sice muselo uznat, že poslední argument je platný (Čechy oficiálně nebyly jeho územím, ale protektorátem), nicméně považovalo takový postup za nepřátelský akt. Vatikán se nakonec rozhodl jmenování zatím nezveřejňovat (protože Eltschkner by se reálně úřadu nikdy ujmout nemohl) a ponechat řízení diecéze na generálním vikáři. Demonstrativně však ponechal Eltschknera provádět na daném území kněžská svěcení a biřmování. Původně se předpokládalo, že se ujme úřadu sídelního biskupa ihned, jakmile to situace umožní, posléze se však objevily další jiné okolnosti, které vedly k tomu, že se i po zániku protektorátu a porážce Německa uveřejnění jmenování nekonalo. Biskupem českobudějovickým byl nakonec jmenován v roce 1947 monsignore ThDr. Josef Hlouch. Závěr života prožil biskup Eltschkner na Moravě, nejdříve v Mikulově (na konci padesátých let), poté v Brně, kde také zemřel.[3] Pohřben je na pražském břevnovském hřbitově U Svaté Markéty.[4]

Vztah k esperantu

Byl předsedou Ligy katolických esperantistů v Československu, od roku 1925 členem esperantské sekce „Katolické rady“. Ve svém biskupském znaku měl zelenou pěticípou hvězdu se žlutobílým křížem, symbol katolických esperantistů.

Odkazy

Reference

  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1873-1890 v Poličce, sign.5447, ukn.7575, str.104. Dostupné online
  2. autoři mluví o „údajné živelné nenávisti“ vůči Beranovi jako o možném důvodu, proč jako jediný český biskup mohl i po roce 1951 veřejně působit; viz Stanislav Balík, Jiří Hanuš: Katolická církev v Československu 1945-1989; Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2007, ISBN 978-80-7325-130-7 (str. 82)
  3. ThDr. Antonín Eltschkner [online]. kpmk.eu [cit. 2015-06-13]. Dostupné online.
  4. Rok 1943 - biskup ThDr. Antonín Eltschkner (1880 - 1961)

Literatura

Související články

Externí odkazy

Generální vikář pražské arcidiecéze
Předchůdce:
Antonín Podlaha
1931
Antonín Eltschkner
Nástupce:
Bohumil Opatrný
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.