Kostel Nejsvětějšího srdce Páně (Vinohrady)
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v pražské čtvrti Vinohrady je římskokatolický farní kostel postavený v modernistickém slohu v letech 1928 až 1932. Nachází se na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze.
Kostel Nejsvětějšího srdce Páně v Praze na Vinohradech | |
---|---|
Kostel Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze-Vinohradech | |
Místo | |
Stát | Česko |
Obec | Praha |
Čtvrť | Vinohrady |
Souřadnice | 50°4′40,93″ s. š., 14°27′2,71″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | česká římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | pražská |
Vikariát | III. pražský |
Farnost | Nejsvětějšího srdce Páně Praha-Vinohrady |
Status | farní kostel |
Datum posvěcení | 8. května 1932 |
Světitel | kardinál Karel Kašpar |
Architektonický popis | |
Architekt | Jože Plečnik |
Stavební sloh | moderní architektura |
Výstavba | 1929–1932 |
Další informace | |
Adresa | náměstí Jiřího z Poděbrad, Praha 3-Vinohrady |
Ulice | náměstí Jiřího z Poděbrad |
Oficiální web | Srdcepane.cz |
Kód památky | 40253/1-1332 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
První idea stavby chrámu na Vinohradech zasvěceného Nejsvětějšímu Srdci Páně vznikla již roku 1884, kdy na něj ženský spolek Jednota sv. Elišky zahájil finanční sbírku.[1]. Dalším krokem byl urbanistický plán městské čtvrti Královské Vinohrady, který při překotném nárůstu měšťanských domů v letech 1919 až 1922 zohlednil situaci obřadů v již přeplněném kostele sv. Ludmily. K realizaci projektu byl vyzván slovinský architekt Josip Plečnik po svém nástupu do funkce hlavního architekta Pražského hradu. První Plečnikův projekt předpokládal, že chrám bude obklopen antikizujícím sloupovím.[2]
Kostel stojí v Městské památkové zóně Vinohrady, Žižkov, Vršovice. V roce 2010 byl zařazen mezi národní kulturní památky[3] a v roce 2014 byl radnicí Prahy 3, Ministerstvem kultury České republiky a Slovinskou republikou navržen na zápis na seznam Světového dědictví.[4]
Popis kostela
Monumentální moderní stavba z režných cihel v železobetonovém skeletu byla realizována v letech 1928 až 1932 podle projektu Jože Plečnika. Neobvyklý tvar stavby byl inspirován Noemovou archou[5] a královskou symbolikou (např. fasáda s vystupujícími kameny symbolizuje královský hermelín, báň na vrcholu věže královské jablko).[6] V široké hlavní věži kostela (výška 42 metrů) jsou umístěny kulaté hodiny o průměru 7,6 metru, které tak jsou největší v Česku. Během druhé světové války bylo šest zvonů z věže roztaveno pro výrobu zbraní. V roce 1992 byly navráceny dvě kopie.[6][5]
Interiér kostela
Interiér kostela z neomítnutých ušlechtilých cihel (13 metrů vysoký) má kazetový strop. Nad oltářem je umístěna zlacená socha Ježíše Krista z lipového dřeva (výška 3,15 m.[7] Po bocích stojí šest patronů české země (sv. Jan Nepomucký, sv. Anežka, sv. Vojtěch, sv. Václav, sv. Ludmila a sv. Prokop) od Damiana Pešana. Varhany byly postaveny v roce 1936 Josefem Melzerem. Obrazy křížové cesty namaloval František Doubek. Barevnou výzdobu oken s motivem Srdce Páně navrhl Karel Svolinský. Šikmé chodníky vedou okolo hodin až na vrchol věže,[8] ta není běžně přístupná veřejnosti. V podzemí kostela je kaple s valenou klenbou.[9]
Nový oltář
V roce 2018 byl v kostele instalován nový kamenný oltář, který se od Plečnikova zcela pravoúhlého interiéru liší svým oválným tvarem. Oltář je umístěn čelem k lidu, který nahradil provizorní oltář z roku 1992. Na návrh architektů Josefa Pleskota a Norberta Schmidta byl zhotoven z jednoho kusu bílého Carrarského mramoru, který sochař Petr Váňa umístil do geometrického středu stavby. Obsahuje ostatek svaté Markéty Marie Alacoque, která patří mezi iniciátory úcty k Nejsvětějšímu Srdci Páně. Byl posvěcen 24. listopadu 2018[10] a uhrazen ze sbírky mezi farníky. Oba architekti jej navrhli bez nároku na honorář.[11]
Galerie
- Nedaleko kostela je i Žižkovský vysílač
- Detail vstupní části exteriéru
- Pohled na varhany
- Kamenný oltář z roku 2018
Odkazy
Reference
- Ženské listy č. 5, 1. května 1884, s. 82-83
- Emanuel Poche, Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha 1985, s.339
- Vláda schválila 38 nových památek
- pba: Plečnikův kostel na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze míří do UNESCO. ČT24.cz 29. listopadu 2014. Dostupné online.
- MYSLBEK, Mikuláš: Největší hodiny v Česku zdobí Plečnikův pražský kostel. Znovu odbíjejí. iDNES.cz 23. srpna 2014. Dostupné online.
- pba: Plečnikův kostel na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze míří do UNESCO. ČT24.cz 29. listopadu 2014. Dostupné online.
- Kostel Nejsvětějšího srdce Páně | PRAHA STOVĚŽATÁ. stovezata.praha.eu [online]. [cit. 2019-09-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-24.
- Největší hodiny v Česku zdobí Plečnikův pražský kostel. Znovu odbíjejí. iDNES.cz [online]. 2014-08-23. Dostupné online.
- archiweb.cz, Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně
- ČTK. V zaplněném kostele Nejsvětějšího srdce Páně biskup posvětil nový oltář. Pražský deník. 2018-11-25. Dostupné online [cit. 2019-04-20]. (česky)
- BRŮHOVÁ, Daniela. Dialog s Jože Plečnikem skrze mramor [online]. Český rozhlas, 2019-04-20 [cit. 2019-04-20].
Literatura
- Helena Čižinská, Jubileum kostela Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech, in: Sborník Národního muzea v Praze. Řada C, roč. 57, č. 1-2, 2012, s. 156-162.
- Chrám Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze 12., na Královských Vinohradech : Dle projektu prof. arch. Jos. Plečnika. Praha: [s.n.], 1932. Dostupné online. 30 pohlednic dokumentuje postup stavby kostela Nejsvětějšího Srdce páně a jeho vysvěcení dne 8. května 1932 a doplňuje je stručný úvod jednatele spolku pro zbudování kostela Alexandra Titla.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na Wikimedia Commons
- Web farnosti NSP (historie chrámu, pořad bohoslužeb aj.):