Jan Chudoba z Vartenberka
Jan z Vartenberka řečený Ralsko nebo též Chudoba byl bohatý český šlechtic ze severních Čech, potomek Markvarticů a Vartenberků, vlastník mnoha hradů a panství, římskokatolický kněz a kanovník.[1] Přesná data narození a úmrtí nejsou známy.
Jan Chudoba z Vartenberka | |
---|---|
Narození | 14. století |
Úmrtí | 15. století |
Povolání | katolický kněz |
Nábož. vyznání | katolická církev |
Rod | Vartenberkové |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Životopis
Původ
Rod pánů z Vartenberka vzešel ze starého rodu Markvarticů, který se rozrostl ve 13. století do řady větví. V jedné z nich zvané dnes děčínské je znám Jan ze Stráže (Vartenberka), kterému patřila na severu Čech celá řada hradů a panství. Měl několik synů, všechny movité a s pohnutými osudy, jedním z nich, prvorozeným byl další Jan, zvaný postupem času také z Vartenberka či Jan Chudoba.[2]
Získání majetku
Koncem března roku 1379 byl jmenován kanovníkem pražské katedrály, místa se však v roce 1390 zřekl.[3] Jeho dravá povaha se pro kněžský život nehodila. Během 11 let působení v Praze se seznámil s Janem Husem. Koncem roku 1382 zemřel Janovi otec[3] a během následujících 8 let získal dědictvím značný majetek, mj. i hrad Vartenberk, jiné statky měl s bratry v podílu. V listopadu 1398 Jan dobyl Lemberk a získal panství lembersko-jablonské.[3] Téhož roku se oženil. V těchto letech na sklonku 14. století si nechal postavit hrad Ralsko a tak se začal psát Johanes Ralsko de Wartmberg. Během svého života měl zcela či částečně podíl na šestnácti různých farních obročích.[4]
Husitské války
Sloužil ve vojsku králi Zikmundovi Lucemburskému. V době husitských válek měnil občas svou přízeň (asi z hmotných pohnutek) a měl značný vliv na společnost v česko-lužickém pomezí.[zdroj?!] V roce 1420 tvořila jeho družina část posádky Pražského hradu. Dne 17. dubna byl společně se Zikmundem z Vartenberka zajat Čeňkem z Vartenberka, který je přijel na hrad navštívit. Čeněk zajatce o několik týdnů později vydal pražanům, ale oba byli brzy propuštěni.[5] Roku 1423 mu husité sebrali městečko Mnichovo Hradiště a o dva roky později vypálili jeho Mimoň, Jablonné v Podještědí i Bělou.[zdroj?!] Brzy po bitvě u Ústí v roce 1426 sám zajal Zikmunda z Vartenberka, který krátce před bitvou přestoupil na stranu husitů, a do jara roku 1427 ho věznil na Ralsku.[6] V letech 1432–1433 zastával u královského dvora funkci nejvyššího číšníka.[7] Hrad Ralsko mu roku 1435 uzmuli lstí husité a Jan někdy v této době zemřel.
Odkazy
Reference
- VYTLAČIL, Lukáš. Jan Chudoba z Vartemberka a Ralska. Heraldika a genealogie. 2008, roč. 41, čís. 1–2, s. 105–110. Dostupné online.
- VODIČKA, Ondřej. Jan Chudoba z Vartenberka na Ralsku. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2011, čís. 20, s. 12. ISSN 1211-9172. ISBN 978-80-86319-16-2.
- Bezděz 2011, str. 13
- Bezděz 2011, str. 21
- LEHKÝ, Ivan; SÝKORA, Milan. Kalich a Panna. Hrady Jana Žižky. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2016. 316 s. ISBN 978-80-86531-17-5. S. 265. Dále jen Lehký, Sýkora 2016.
- Lehký, Sýkora 2016, s. 268
- Bezděz 2011, str. 19