Krouna

Geomorfologicky patří Krouna do Českomoravské soustavy, podsoustavy Českomoravská vrchovina. Její severní a západní partie náleží do celku Železné hory, podcelku Sečská vrchovina a jeho okrsků Kameničská vrchovina a Skutečská pahorkatina. Kameničská vrchovina se u Krouny rozkládá ze směru od obce Kameničky zhruba v linii od sedla mezi vrchy Otava a U oběšeného (nad Svratouchem poblíž pramene Krounky), severně údolím Krounky (nebo silnicí II/354) k okraji lesa nad horní Krounou (zhruba k nivelačnímu bodu 596,79 m n. m.[6] na okraji lesní lokality), dále k Čachnovu (lokalita Kovářka), Pusté Kamenici (od silnice I/34 svahem vrchu U javoru 659 m n. m., železniční zastávka nad rybníkem Kamenice, lokalita Radčany, bezejmenný vrchol 639,0 m n. m. nad lokalitou Pekelec), Rychnovu (Rychnovský potok u mostu silnice I/34), Krouně (Pilský či Panský rybník, U Zrůstů), Pokřikovu (žel. zastávka). Skutečská pahorkatina se u Krouny rozkládá ze směru od Skutče zhruba v linii mezi Pokřikovem (žel. zastávka) a Otradovem (Rychnovský potok nad soutokem s Kamenickou vodou) s nejvyšší kótou a triangulačním bodem v lokalitě Na Hrobkách u Hesin, 539 m n. m.[7], resp. lokalitou Potočina s bezejmenným pahorkem tamtéž, 540 m n. m. Jižní a východní partie Krouny náleží do celku Hornosvratecká vrchovina, jeho severozápadního podcelku Žďárské vrchy a jeho okrajového okrsku Borovský les zasahujícího krounský katastr v hraniční linii s Kameničskou vrchovinou od Svratoucha k jižnímu okraji Krouny, Olšinám, Pleskotce, Čachnovu (lokalita Režnízka), Pusté Kamenici (žel. zastávka) a Rychnovu (Rychnovský potok); Borovský les dále zasahuje poblíž Krouny v hraniční linii se Skutečskou pahorkatinou u Otradova, lokalita Na zadech, a dále na Proseč.

V geologickém podloží oblasti se nachází především rula, ortorula, svor a migmatit; v oblasti kolem Rudy (Čachnov) pak také amfibolit, skarn, mramor a kvarcit.

Česká geologická služba dokumentuje významné geologické lokality. U Krouny zdokumentovala tzv. skalní výchozy, které jsou typické pro rulu svrateckého krystalinika.[8]

Na Rudě u Čachnova se nachází zavezený lom a pozůstatky šachty po dobývání železné rudy. Další pozůstatky těžby železné rudy (ze 17. století) se nacházejí v křemičité hornině skarn na jižním okraji k. ú. Krouny poblíž Tučkovy hájenky (dvě šachty a haldy v bukovém lese), nověji zde byla těžba obnovena ve 40. letech 20. století; v 50. letech bylo místo předmětem uranového průzkumu.[9]

Nejbližšími těžebními lokalitami stavebního kamene u Krouny jsou Zderaz (žula) a Proseč (amfibolit, těžba zastavena).

Krounou prochází severní hranice chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy (silnicí I/34 od Hlinska k Poličce).

Památný strom:

Javor klen u hájenky na Humperkách.[10] Stáří přes 300 let, výška 31 m, šířka koruny 25 m, obvod 516 cm. Jedná se o mohutný strom s centrální dutinou. Nachází se na dvorku asi 15 m od domu (samoty). Jedná se o významný strom v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Památným stromem byl vyhlášen 1. 6. 2009. V roce 2009 byl proveden ochranný řez, ošetření a zastřešení dutiny. Říká se o něm, že na tomto odlehlém místě se kdysi, před vyhlášením Tolerančního patentu, scházeli Čeští bratři.

Nedaleko jižní hranice k. ú. Krouny, na spojnici vrchů Otava a U oběšeného nad Svratouchem, probíhá hlavní evropské rozvodí Labe–Dunaj. K. ú. Krouny náleží do povodí Novohradky, Chrudimky, Labe a do úmoří Severního moře a Atlantského oceánu. Nejvýznamnějšími vodními toky jsou Krounka[11], dříve významná i poskytováním doplňku obživy – rybami, a její přítok Kamenická voda (do které se vlévají dva toky: v Koutech u Krouny Čachnovský potok a za Panským rybníkem v Krouně Rychnovský potok). Krounka pramení severně od obce Svratouch na severním úbočí vrchu Otava u Tučkovy hájenky v nadmořské výšce 716 m n. m. (nejvýše položený pramen). Podloží Krounky tvoří převážně pískovec a opuka. Pod Otradovem vytváří skalnaté údolí Kablaně v krystalických horninách poličského krystalinika. Pod silničním mostem pod Kutřínem přitéká na území přírodního parku Krounka. Zhruba po 24 km toku se vlévá v nadmořské výšce 305 m n. m. před Luží do Novohradky (která pramení poblíž Pasek u Proseče) jako její levostranný přítok. Krounka a Žejbro (pramenící na svahu Dědovského kopce u Kladna, protékající Oldřiší a tvořící levostranný přítok Novohradky) odvádějí vodu do Chrudimky a následně do Labe.

Na k. ú. Krouny se nachází filipovský pramen Chrudimky. Oba prameny významných toků oblasti (Chrudimky a Krounky) se nacházejí nedaleko kopce U oběšeného, nejvyššího vrcholu Železných hor.

V Krouně a jejím okolí bývalo dříve více rybníků (panských, tj. šlechtických, i soukromých). Největší byl Panský (též jako Pilský z důvodu blízkosti sousední pily nebo též U Zrůstů), po protržení hráze v r. 1829 zanikl, dnes opět obnoven (někdy nazýván jako „Krouna velká“). Kolem tohoto rybníka vedla i historická cesta z Krouny do Rychnova. Tato polní cesta „K Vápenkám“ byla rekonstruována a rozšířena výstavbou v období mezi říjnem 2014 a květnem 2015; celková délka činí 1545 m, bylo na ní vysázeno 55 ovocných stromů.

Z dalších rybníků dříve existovaly např. V Šejvli, Cypriák, Basylák, menší soukromé rybníčky, jako např. Lvův, Šmokův či Podzimkův. Dodnes existuje rybník ve Dvoře, který vznikl z potřeby získávání jílu pro stavbu hospodářských objektů místního panského rychmburského dvora. V r. 2005 byla dokončena stavba rybníka v blízkosti obce směrem na Oldřiš (je nazýván jako „Krouna malá“). Na mostě přes Krounku při silnici II/354 (horní Krouna směrem na Svratku) je umístěn hladinoměr, který měří aktuální výšku hladiny Krounky.[12] Zprávy o aktuálním stavu jsou automaticky posílány předsedovi a místopředsedovi povodňové komise obce Krouna a veliteli místního sboru dobrovolných hasičů.

V sousedním Otradově existuje na Krounce hlásný profil (místo na vodním toku sloužící ke sledování průběhu povodně) kategorie B (profil nezbytný pro řízení opatření k ochraně před povodněmi na krajské úrovni, zřizovaný krajským úřadem a provozovaný obcí).[13][14]

Nejvyšší místo k. ú. Krouny se nachází v nadmořské výšce 720 m n. m. (při silnici ze Svratoucha na Čachnov po pravé straně v lese pod kopcem Otava), nejnižší místo se nachází v nadmořské výšce 499 m n. m. (necelé 2 km severně od Oldřiše, kde potok Žejbro opouští v polích k. ú. Krouny). Průměrná nadmořská výška celého k. ú. Krouny je tedy 609,5 m n. m. (této nadmořské výšce zhruba odpovídá úsek krátce po vjezdu do lesa za Krounou směrem na Svratouch). Na jižním okraji Krouny při silnici na Svratouch se nachází zástavba v nejvyšší nadmořské výšce obydlené části obce (čp. 36, 592 m n. m.). Na severním okraji obce, kde Krounka opouští Krounu a protéká pod železnicí, se nachází zástavba s nejnižší nadmořskou výškou obydlené části obce (513 m n. m.). Průměrná nadmořská výška obydlené části Krouny je tedy 552,5 m n. m. (v této nadmořské výšce se zhruba nachází vchod do prodejny potravin na horní Krouně, čp. 44).

Významné body:

Nejstarší dějiny osídlení oblasti lze částečně dokumentovat z archeologických nálezů.[15] Ty dosvědčují, že Krouna byla osídlena již ve 13. století. V letech 2003 až 2005 nalezl Petr Sedlák z Krouny systematickým terénním průzkumem a povrchovým sběrem velké množství úlomků (659 keramických střepů) svědčících o osídlení, hospodářském životě a domácí činnosti. Nálezy byly prováděny zvl. v okolí kopce Humperák (lokality Za Humny[pozn. 1], K Humperkám[pozn. 2]) a v oblasti mezi katolickým hřbitovem a fotbalovým hřištěm.[pozn. 3] Nálezy pocházely z období od 13. století do novověku,[pozn. 4] 88 % střepů nebylo zdobených, 12 % střepů bylo zdobených.[16] Archeologické nálezy z obce Krouna jsou uloženy v Muzeu východních Čech v Hradci Králové.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, z období vlády římského císaře a českého krále Karla IV. Latinsky psaná listina pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic papeži Klementu VI. z 3. 12. 1349 týkajícího se litomyšlského biskupství, resp. litomyšlské diecéze (založeno v dubnu 1344) obsahuje seznam obcí, které jsou k biskupství přiřazeny jako osady farské (kostelní). Je zde uvedeno Grunaw inferior a Grunaw superior („inferior“ znamená v latině dolní, spodní, „superior“ znamená v latině horní, vrchní). Grunaw inferior je dnešní Otradov, Grunaw superior je dnešní Krouna (její horní i dolní část). Úplné znění listiny s první zmínkou o obci (která patřila k mýtskému církevnímu děkanátu) je obsaženo v edici Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae uložené v Moravském zemském archivu v Brně[17]. Stejný obsah má i listina ze 4. 11. 1350[18], ve které je název obce zapsán jako Grenna.

Překlad části listiny Arnošta z Pardubic Klementu VI. s první zmínkou o Krouně:

Nejsvatějšímu v Kristu otci a pánu panu Klementovi, zázrakem Božské prozíravosti Svatosvaté Římské a celé univerzální Církve pontifikovi, Arnošt arcibiskup, Předvoj děkan, Zdeslav, scholastik a kapitulář kostela pražského, zaopatřuj svaté pastýře. Já a kapitula církve mé, s ctěným otcem panem Janem biskupem a kapitulou olomouckou, jsme v témž kostele odsouhlasením rozhodli o nedávném povýšení vašeho pražského kostela (tj. diecéze) na arcibiskupství, jež bylo v kostele katedrálním připraveno, ustanoveno a potvrzeno, a také o přenesení určené části kléru a vybavení od pražské a olomoucké diecéze, klášteru litomyšlskému kanonických regulí řádu premonstrátů, se stejnými kostely a episkopáty za diecézi litomyšlskou, ctěnému otci panu Janu biskupovi a kapitule litomyšlské. Teď nicméně zásahem nejjasnějšího knížete a pána, pana Karla římského a českého krále, souhlasíš se záměrem, posvátnosti tvé, dříve řečeného pana biskupa a kapituly představeného a pokorného služebníka. Povýšení řečené církve litomyšlské na diecézi potvrzeno klérem a lidem, s kláštery a farnostmi kostelů a jejich všemi právy a povinnostmi ve čtyřech níže uvedených děkanátech: ... V děkanátu mýtském (Mutensi) ... Krouna dolní (Grunaw inferior), Krouna horní (Grunaw superior), ... V Praze pod mojí a kapituly mé stvrzeno pečetí, Léta Páně 1349, III. prosince.

Další písemný doklad pochází z roku 1392, kdy Smil Flaška z Pardubic prodal rychmburské panství Otovi Berkovi a Bočkovi z Kunštátu a Poděbrad. V postupní listině z 8. 6. 1392[19] jsou vyjmenovány všechny osady panství, mezi nimi i Krouna (zde uvedena jako Kruna), která poddanským právem patřila pod rychmburské panství jako ves s rychtou. V dokumentu je uvedena i ves Otradov (zde jako Odradow; v listině z roku 1349 ještě latinsky jako Grunaw inferior). Tento dokument zakládá informaci, že Krouna nejdéle od roku 1392 patřila pod rychmburské panství; tato příslušnost trvala až do roku 1850.

Překlad části listiny z 8. 6. 1392 se zmínkou o Krouně a Otradově:

Smil z Rychmburka prohlásil před očima šlechticů pražských, že dědictví své Rychmburk hrad (Rychmburgk castrum), ... Otradov (Odradow), ... Krouna (Kruna), ... vsi celé s dvory selskými, ..., s poli, lukami, lesy, rybníky, potoky, řekami, dvory poplužními, úroky, horami i doly, sady, zahradami, se všemi výsadami k tomu příslušejícími, prodal Otovi z Bíliny řečenému Bergov a Bočkovi z Poděbrad za deset tisíc kop grošů a souhlasil, že tyto peníze od nich přijme a řečené dědictví jim dědičně postoupí. Placené bere sám v celosti. Sepsáno roku 1392 v sobotu suché dny po letnicích.

K názvu obce se komplexně vyjadřuje Antonín Profous[20]: Krouna ..., ves dlouhá 3 km podle horního toku potoka Krounky 7 km jjv. od Skutče: 1349 in decan. Mutensi: Grunaw inferior, Grunaw superior, ..., CMor. 7/677; 1350 in decan. Muttensi: Grenna (asi m. Gruena) superior, Grenna inferior, ..., t. 8/27; 1392 Rychmburgk castrum – ... Kruna, ..., DD. 20/139; 1456 castrum Rychmburg – ..., Krauna villa, ..., DD. 23/178; 1544 (1538) zámek Rychmburgk – ..., ves Krauna, ..., DZ.5F2; 1568 (1558) zámku Rychmburku – ..., rychty Kraunsky i se vsí, ..., DZ. m. 148 E 14; 1654 ves Krauna, BR. 14/551; 1789 Hft Richenburg: Krauna von 160 N., Schaller XI, 177; úř. 1854 Krovná, 1886 Krouna. Toto MJ. je přenesené k nám středoněm. m. jm. Grűna. Ve středním Německu jsou čtyři vsi jm. Gruna: u Zhořelce, u Míšně, u Lipska a u Meziboru nad Sálou. Toto MJ. má v prvním členu střněm. grűne, střhn. grüene, adj., „zelený“. (Lexer I, 1097) a v druhém členu â (srov. jm. Fulda, Schwarza a p.) stažené ze sthn. aha „tekoucí voda“, got. alva „řeka“. Jm. *Grűnâ bylo tedy pův. jméno potoka (řeky) a potom teprve osady nad ním založené. Ze jm. Grűna máme zde čes. Krúna > Krauna > Krouna, ... Vysvětlivky zkratek: BR – berní rula v zemském archivu; CMor. – Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae; DD – Desky dvorské; DZ – Desky zemské větší; DZ. m. – Desky zemské menší; Hft. – die Herrschaft (panství); MJ. – místní jméno; sl. – slovenský; stč. – staročeský; sthn. – středohornoněmecký; střněm. – středoněmecký.

Zdá se tedy, že jméno potoka dalo jméno vsi. Z německé podoby jména Grunaw (doložené roku 1349) a z názvů okolních míst, jako např. Rychnow-Rychnov (ze středohornoněmeckého sousloví poukazujícího na bohatství půdy), Senowa-Čachnov, lze usuzovat, že zde existovala enkláva německy mluvicích osadníků-kolonizátorů, na rozdíl od jiných okolních míst s českým názvem, jako např. Vdrzissie-Oldřiš, Kladne-Kladno, Dyedowa-Dědová, Camenicze-Kameničky, Rybne Czeske-Česká Rybná. Z podoby místních jmen v listině z roku 1392 (Krúna, Odradow) můžeme mj. usuzovat na to, že buď již převážil český živel, nebo že se podoba místních jmen vrátila před období příchodu německy mluvících osadníků-kolonizátorů (v tomto případě by to znamenalo, že němečtí osadníci již přicházeli do obydlené krajiny; o této skutečnosti by mohla svědčit i existence kostela (či jeho menšího architektonického předchůdce) jak v Krouně, tak v Otradově již před rokem 1349).

Po změně řady vlastníků byl Rychmburk od poloviny 16. století do roku 1706 ve vlastnictví Berků z Dubé, potom rodu Kinských. Roku 1823 prodává Filip Kinský panství Thurn-Taxisům. Štěpán Vilém Kinský byl roku 1731 objednatelem první mapy území. Vznikla tak i unikátní dochovaná mapa Krouny z let 1731–1732[21], jejíž autorem je Ing. František Xaver Preitsch, v letech 1737–1765 zemský měřič. V 18. století vzniká mapa pozemků krounského vrchnostenského dvora Ing. Emanuela Kleinwächtera z roku 1800.[22] V nejstarší mapě jsou uvedena i jména vlastníků pozemků.[pozn. 5] Jména a jejich formy se ustalovaly v průběhu času postupně, například na jednom statku hospodařil Daniel Matoušů, od r. 1771 Josef Matouš řečený Daněk a od r. 1791 Václav Daněk[23].

Na mapě z roku 1731 je v severní části obce, na předělu katastrů Krouny a Otradova, zakreslen objekt s názvem „Nový vrchnostenský dvůr“ (Neue Mayerhoff, jinde psáno Maierhoff nebo v pozdějších mapách jen zkratkou MH), nepřesně někdy označován jako „panský dvůr“; dodnes se tato část dolní Krouny nazývá Dvůr. Obecně se jedná o hospodářsko-sídelní jednotku v podobě usedlosti většího rozsahu tvořené komplexem stavebních objektů sloužících na jedné straně k obývání a na druhé k zemědělskému hospodaření.[24]

Ottův slovník naučný charakterizuje Krounu jako městys.[25] Stejný zdroj charakterizuje městys jako "obec stojící uprostřed mezi vsí a městem a mající právo odbývati výroční trhy".[26]

Včetně místních částí

• Katolický kostel sv. Michaela archanděla. Barokní areál venkovského katolického kostela z let 1770–1773, dobře disponovaný v krajině, se zachovalým středověkým jádrem a věží z 15. století.
• Evangelický kostel. Příklad venkovského evangelického kostela z r. 1891 postaveného Františkem Schmoranzem ve stylu romantického historismu s neorománskými prvky. Doklad významu zdejší evangelické komunity.
• Zemědělská usedlost čp. 61. Ukázka venkovské usedlosti s hodnotným řešením průčelí, štítu, ohradní zdi s vjezdem a brankou. Klasické umístění zemědělského domu z období, kdy při pozdně středověké kolonizaci byla založena ves Krouna, typu lánové vsi, kolem potočního mělkého úvalu.

Historické kraje (sídla), ke kterým Krouna patřila:

• Pardubice (1850–1855)
• Chrudim (1855–1868)
• Pardubice (1949–1960)
• Hradec Králové (1960–1999, Východočeský kraj)
• Pardubice (od r. 2000)

Historická okresní hejtmanství jako předchůdce politických okresů (sídla), ke kterým Krouna patřila

• Chrudim (1850–1855)
• Vysoké Mýto (1968–1918)

Historické okresy (sídla), ke kterým Krouna patřila:

• soudní okres (1850–1855, 1868–1949): Skuteč
• smíšený okres (1855–1868): Skuteč
• politický okres (1918–1949): Vysoké Mýto
• malý okres (1949–1960): Hlinsko
• velký okres (1960–2002): Chrudim

Subjekt obce Krouna vznikl na základě zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), jako orgán územní samosprávy. Obec vykonává samostatnou působnost na základě zákona č. 128/2000., o obcích (obecní zřízení), v platném znění a je územním samosprávným celkem s právní subjektivitou. Obec Krouna je spravována pětičlennou radou obce a patnáctičlenným zastupitelstvem obce.
Seznam představitelů Krouny - rychtáři, starostové, duchovní.

Prof. Miloslav Pelíšek,
čestný občan Krouny

V Krouně se narodila nebo působila řada osobností; duchovní, učitelé, sportovci, spisovatelé, novináři, řemeslníci, odborníci v různých oblastech. O Krouně psali mnozí, kteří z obce vzešli nebo do ní jen přijížděli či Krounou procházeli. Svým dílem a svými výsledky zanechali trvalou stopu:

• Karel Andrle, evangelický farář
• Vlastimil Brouček, spisovatel a překladatel
• František Bukáček, Zdeněk Bukáček st., Zdeněk Bukáček ml., autoři krounských dřevěných soustružených hraček
• Jan Theodorich Doležal, odborný spisovatel
• Jan Nepomuk Felix Chuchelský z Nestajova, první katolický farář obnovené krounské fary
• Ferenc Kovács, reformovaný kazatel a první český reformovaný superintendent
• František Křižík, elektrotechnik a vynálezce
• Jiří Kučera, český pedagog, vysokoškolský učitel, literární teoretik, regionalista
• Vladimír Kučera, evangelický farář a básník
• František Mimra, katolický farář
• Teréza Nováková, spisovatelka
• Václav Oliva, katolický kněz a církevní dějepisec
• Gustav Roger Opočenský, spisovatel, novinář a písňový textař
• Miloslav Pelíšek, profesor deskriptivní geometrie České vysoké školy technické, čestný občan Krouny
• Rudolf Svoboda, krounský učitel a autor učebnic
• František Šádek, reformovaný farář
• František Šíma[44], básník, novinář, autor vlastivědných článků a úvah
• Marta Šilarová, roz. Nekvindová, krounská rodačka zatčená gestapem a odsouzená k trestu smrti kvůli přechovávání parašutistů
• Jan Vtípil, varhaník, houslista a kněz-salesián

Výroba dřevěných lidových hraček patří k významné tradici Krouny od 2. poloviny 19. století.[58][59][60][61] Krouna společně se Skašovem na Plzeňsku patří k největším a nejstarším střediskům výroby lidových dřevěných hraček v českých zemích.[62] V okolí Krouny se dále výroba lidových hraček rozvíjela v Dědové, Otradově, Pusté Kamenici, Čachnově, Kladně a Svratce. Původně se vyřezávaly ze smrkového dřeva, protože Krouna je především obklopena smrkovými lesy, pak i z olše, javoru, buku a někdy jasanu; později se hračky začaly soustružit. Jednou z mála rodin, u níž hračkářská tradice nebyla přerušena, jsou František, Zdeněk st. a Zdeněk ml. Bukáčkové.[63][64] Zakladatelem téměř stoleté tradice výroby hraček, folklorních a dekoračních předmětů, je František Bukáček (1910–1974), v jeho šlépějích pokračoval syn Zdeněk Bukáček st. (1936–2002) a pokračuje vnuk Zdeněk Bukáček ml.[65][66], kterému Ministerstvo kultury ČR v r. 2002 udělilo titul Nositel tradice lidových řemesel[67]. Generace Bukáčkových ctí původní tvary hraček. Dnes se tvorba specializuje na výrobu nejrůznějších figurek – panenek, panenek s máselnicí, pohyblivých slepiček, koníků, husarů na koni, trubačů, kominíků a vojáků.[68]

Katastrálním územím Krouny prochází dvě značené turistické trasy Klubu českých turistů:

• Červeně značená trasa 0446 vedená od Paletinské kaple u Luže přes Košumberk, Kutřín, Otradov, Krounu, Oldřiš, Dědovou, Kameničky, Chlumětín, Svratku, na Karlštejn a nedalekou Knížecí studánku.[69]
• Zeleně značená trasa 4308, vlastivědná stezka Krajem Chrudimky[70] v horním toku řeky Chrudimky do Horního Bradla, výchozím bodem celé turistické trasy je železniční stanice Čachnov, dále Míšek, filipovský pramen Chrudimky a dále k Hlinsku. 

Turistické trasy s vlastivědnou stezkou uvedeny na mapách:

• Žďárské vrchy (mapový list č. 48), úsek filipovský pramen Chrudimky–Hlinsko.[71]
• Železné hory (mapový list č. 45), úsek Hlinsko – Chrudim.[72]

Divokým údolím Krounky (turistické trasy Hlinecka).[73]

Podle Quittovy stupnice spadá území obce do tří klimatických oblastí, a sice dvou mírně teplých (MT2, MT3) a jedné chladné (CH7), přičemž většina náleží do chladné oblasti CH7.[74] Ta se vyznačuje krátkým mírným létem, dlouhým a chladným přechodným obdobím jara a podzimu a chladnou zimou s poměrně dlouhou dobou trvání sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 6–7 °C, roční úhrn srážek dosahuje průměrně 700–800 mm. Aktuální počasí v Krouně lze zjistit z údajů meteorologické stanice Základní školy v Krouně[75] včetně historických údajů od r. 2013[76].

• Čachnov
• Františky
• Krouna
• Oldřiš
• Ruda
• Rychnov

Do roku 1995 byl součástí i Otradov.[77]