Rychnov (Krouna)

Rychnov je vesnice, část obce Krouna v okrese Chrudim. Nachází se asi 3 km na východ od Krouny. V roce 2015 zde bylo evidováno 99 adres.[2] V roce 2001 zde trvale žilo 208 obyvatel.[3]

Rychnov
střed obce od severu
Lokalita
Charaktervesnice
ObecKrouna
OkresChrudim
KrajPardubický kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°46′25″ s. š., 16°4′18″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel183 (2011)[1]
Katastrální územíRychnov (5,89 km²)
PSČ539 44
Počet domů85 (2011)[1]
Rychnov
Další údaje
Kód části obce144088
Kód k. ú.744085
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rychnov je také název katastrálního území o rozloze 5,89 km2.[4] V katastrálním území Rychnov leží i Ruda.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1392. [5] Obec původně spadala do panství Rychmburského, později pod c.k. okresní soud Skutečský, Hejtmanství Vysoko-Mýtské. Unikátní je dochovaná barevná mapa vsi Rychnov z roku 1731 jejíž autorem je Ing. František Xaver Preitsch, v letech 1737-1765 zemský měřič.[6] V pozemkové knize z roku 1731 bylo zapsáno 22 čísel popisných. Přičemž Urbář panství rychmburského z roku 1731 uvádí 8 sousedů (sedláků) a 14 chalupníků. Počet živností 7 selských a 13 chlupnických.[7] Popis nemovitostí na panství rychmburského v Rychnově z roku 1777 již uvádí seznam 53 statků. A dále II. vojenské (Františkovo) mapování – Čechy z let 1852/53, mapový list O_10_X, uvádí u obce Rychnov 70 domů, 15 stodol a 80 mužských obyvatel.

K roku 1930: „Obec vykazuje dle sčítání v r. 1930 402 obyvatel, zaměstnaných z 90 % při hospodářství. Bydlí v 84 obytných staveních. V zimních měsících přivydělává si chudý zdejší lid tkaním koberců z juty po domácku. Ženy výdělečně vyšívají a u mnohých jest to jediným skrovným příjmem. Zdrojem poučeni a zábavy jest knihovna obecní, čítající 84 svazky, sokolská se 46 svazky a knihovna Hospodářského a čtenářského spolku, jež má 35 svazků. Jediným spolkem v obci, který přichází ve styk seširšim občanstvem, jest Tělocvičná jednota Sokol. Zmínky zasluhuje prastará »Jeřábkova lípa«, jejíž věk jest těžko určiti. Pověst k ní se vztahující sahá až do války třicetileté, v kteréžto době byla snad již vykotlaná. Zmiňuje se o ni ve svých spisech i Tereza Nováková.“[8]

Vápenky v Rychnově náležející do panství rychmburského prosluly již na počátku 18 století. Nalézaly se jz. od obce (dnes návrší Vápenky). Pravděpodobně se zde získával i vláknitý azbest. Bylo zde až 6 pecí. Vápno bylo šedé, dobře schlo a vázalo, využívalo se zejména na panské stavby v rychmburském panství, k bílení se nehodilo.[9]

V obci bylo mnoho haltýřů, například u čp. 35, 49, kde byly haltýře kamenné, nebo 51, 53, kde byly pravděpodobně i roubené.

Obec má vlastní malý hřbitov, spravovaný Farním sborem Českobratrské církve evangelické v Krouně, kostel obec nemá a nikdy neměla. Využívané byly katolické kostely v Pusté Kamenici a Krouně a evangelický kostel v Krouně.

Pamětihodnosti
  • Zemědělský dvůr čp. 36
  • Jeřábkova lípa
  • Evangelický hřbitov[10]

Galerie
  • Jeřábkova lípa okolo roku 1930
  • Jeden z mnoha haltýřů v Rychnově, stav kolem roku 1920
  • Evangelická škola v Rychnově, přibližně 1920

Odkazy

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2015-01-22 [cit. 2015-01-23]. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-12-22 [cit. 2010-02-01]. Dostupné online.
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 2013-05-29 [cit. 2015-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-20.
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 512.
  6. Mapa vsi Rychnov. Virtualní mapová sbírka Chartae-Antiquae.cz [online]. Zdiby: Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i. Dostupné z: http://chartae-antiquae.cz/cs/maps/19533
  7. Digitální knihovna Akademie věd ČR. Digitální knihovna Akademie věd ČR [online]. Dostupné online.
  8. Vysokomýtsko, vlastivědné čtení o okrese vysokomýtském a skutečském, vydáno roku 1931, příspěvek napsal Jaroslav Ruffer
  9. Vysokomýtsko, vlastivědné čtení o okrese vysokomýtském a skutečském, vydáno roku 1931.
  10. Spadá pod Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Krouně

Literatura, články
  • PANOCH, Pavel: Ke hmotným stopám vápenné výroby v západní části Chrudimska. In: Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Pardubicích za rok 2007. Pardubice : Národní památkový ústav, 2008, s. 47-48
  • ŠTĚPÁN, Luděk: Nejstarší poznané vápenky na Chrudimsku. In: Chrudimské vlastivědné listy, roč. 16, 2007, č. 4, s. 6-10

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.