Moravský zemský archiv v Brně

Moravský zemský archiv v Brně (zkratka MZA) je správní úřad spadající pod kompetenci Ministerstva vnitra České republiky. Hlavní náplní práce archivu je zajištění archivní péče, kontrola výkonu spisové služby, využívání a zpracování archiválií a vědecká činnost v oblasti archivnictví. MZA je institucí s nejrozsáhlejším archivním fondem v České republice.

Moravský zemský archiv
Nová budova MZA v Brně-Starém Lískovci
Vznik1. srpna 2002 a 1839
Právní formaorganizační složka státu
SídloPalachovo náměstí 723/1, Brno, 625 00, Česko
Souřadnice49°10′32,16″ s. š., 16°33′55,08″ v. d.
Oficiální webmza.cz a www.mza.cz
E-mailpodatelna@mza.cz
Datová schránkap8caixb
IČO70979146 (VR)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie archivu
Zemský dům II, dlouholeté sídlo Moravského zemského archivu, 1908

Moravský zemský archiv byl založen v roce 1839[1] za účelem zkoumání a vyhledávání psaných a tištěných pramenů k dějinám Moravy. Jeho úkolem byl sběr, koupě nebo případně kopírování takových pramenů a jejich následné uchovávání. Prvním ředitelem se stal zemský historiograf Antonín Boček. Od roku 1855 sloužil archiv pro uchovávání dokumentů vzniklých v rámci zemských politických, soudních i samosprávných orgánů. Tuto funkci si Moravský zemský archiv uchoval dodnes.

Od roku 1907 do roku 2007 sídlil v Zemském domě II na Žerotínově náměstí v k. ú. Veveří, kde měly svá sídla centrální úřady Země moravské. Opětovným příklonem k soustavě krajů v ČR, si budovu začal pro svoje účely postupně přebírat krajský úřad Jihomoravského kraje. Od roku 2007 funguje MZA v nové, účelové archivní budově, která je prozatím nejmodernější archivní budovou České republiky. Je umístěna v Brně-Starém Lískovci a vytváří součást novostaveb kolem kampusu Masarykovy univerzity.

Oblast působnosti

Moravský zemský archiv pokrývá území Jihomoravského a Zlínského kraje a kraje Vysočina. Jde o okresy: Brno-město, Brno-venkov, Blansko, Břeclav, Havlíčkův Brod, Hodonín, Jihlava, Kroměříž, Pelhřimov, Třebíč, Uherské Hradiště, Vsetín, Vyškov, Zlín, Znojmo a Žďár nad Sázavou.

Spravované fondy

Archiv spravuje fondy vzniklé v řadě státních i nestátních institucí. Nachází se zde archivní dokumenty moravských zemských stavů a moravské samosprávy od roku 1310, dále dokumenty zemských a krajských orgánů politické, finanční i soudní správy. Dále jsou zde uchovávány fondy velkostatků, církevní fondy (včetně klášterních archivů), podnikové archivy a další.

Z badatelského hlediska patří mezi nejzajímavější fondy, uložené v Moravském zemském archivu, matriční knihy narozených, oddaných a zemřelých. Jedná se o jedny z nejpůjčovanějších archiválií, proto se MZA rozhodl ke zveřejnění těchto fondů na internetu. Postupně jsou skenovány a zveřejnovány všechny matriční knihy uložené v tomto archivu.

Budova archivu
Moravský zemský archiv – pohled seshora

Dlouhou dobu neměl archiv svoji vlastní budovu, která by byla funkčně určena a přizpůsobena potřebám archivu. Proto se v průběhu celé druhé poloviny 20. století přesouval mezi různými hrady a zámky na Moravě, skončil i například v bývalé káznici v Brně na Cejlu. Až v roce 2003 bylo rozhodnuto o výstavbě účelové budovy, což vláda potvrdila na svém výjezdním zasedání v Brně 12. 5. 2003.[1] Následnou soutěž o architektonický návrh vyhrála brněnská společnost A PLUS[2] z investiční skupiny DRFG[3] a její návrh autorů Jaromíra Černého, Karla Tuzy a Petra Uhlíře.[4] Stavba byla dokončena 29. listopadu 2007, stála celkem 685 761 757 Kč a má 80 bkm úložných prostor při využití stojacích a kompaktních regálů v poměru 60:40, při budoucím využití pouze kompaktních regálů v případě potřeby až 110 bkm.[1]

Koncept budovy vychází ze snahy tvarově i materiálově vyjádřit dvě základní funkce archivu – úložnou a badatelskou. Z tohoto důvodu je celá stavba členěna na dvě základní části, a to část depotní a administrativní. Architektonicky i technicky je její vnitřní obsah a určení tvarově jednoznačné v podobě jednoduché hmoty kvádru depotu, který je doplněn o uvolněnější a hravější administrativní část. Celá budova ztvárňuje boj protikladů a zároveň jejich synergie – statická, nadčasová, ochranářská funkce depotů a dynamická aktivní funkce administrativní části využívající historických podkladů uložených v depotech.[5] Mimo to bylo nutné zajistit ohnivzdornost, vodovzdornost nebo stálou vlhkost.[6]

Budova v roce 2008 dostala ocenění Stavba roku.[7]

Reference
  1. SMUTNÁ, Kateřina. Historie archívu [online]. Moravský zemský archiv [cit. 2018-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-18.
  2. A PLUS | česká architektonická společnost [online]. A PLUS [cit. 2016-11-23]. Dostupné online.
  3. Společnost A PLUS a.s. je součástí investiční skupiny DRFG. DRFG NEWS [online]. [cit. 2016-11-23]. Dostupné online.
  4. Fasáda Moravského zemského archivu je svíticí dominantou Západní brány Brna. časopis Stavebnictví [online]. [cit. 2016-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-23.
  5. Moravský zemský archiv. A PLUS [online]. [cit. 2016-11-23]. Dostupné online.
  6. Černý: Pěkné věci nemusí být drahé, stačí dobrý nápad. Archspace [online]. 2014-06-11 [cit. 2016-11-23]. Dostupné online. (anglicky)
  7. Moravský zemský archiv [online]. Stavba roku [cit. 2016-11-23]. Dostupné online.

Literatura
  • Smutná Kateřina a kol.: Moravský zemský archiv v Brně. Pamětní kniha k otevření novostavby. Moravský zemský archiv v Brně, 2007.
  • Štarha, Ivan: Moravský zemský archiv v Brně. Několik poznámek k jeho poválečným dějinám. Archivní časopis 44, 1994, č. 4, s. 217-222.
  • Štarha, Ivan: Moravský zemský archiv v Brně 1839-1989. Dějiny ústavu Brno, Moravský zemský archiv 2003.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.