Pustá Kamenice

První písemná zmínka o obci, staré uhlířské osadě, se v dokumentech datuje k roku 1392. Název obce byl nejspíše odvozen tak, že „Pustá“ má původ od pusté krajiny a „Kamenice“ od starého významu slova kamenice, které původně znamenalo kamennou komoru, nepochybně část vesnického obydlí, kde se mimo jiné uchovávaly potraviny. Jiné vysvětlení přívlastku Pustá pochází z období třicetileté války, kdy byla obec zničena Švédy. Zmiňuje se však o ní již v církevních zápisech z doby Karla IV. V dobách husitských válek byla úplně obyvateli opuštěna, následkem toho zpustla a odtud prý její název Pustá. Je zřejmé, že obec bude ještě o několik desítek let starší než sousední obce Krouna, Otradov atd. Staršímu datu vzniku obce napovídá též zmínka o prvním dřevěném kostelíku v obci, který byl vybudován zdejšími obyvateli kolem roku 1350.

Při sčítání lidu v roce 1584 žilo v obci 15 usedlých lidí. Po třicetileté válce, v roce 1561 měla vesnice 11 domů a žilo v nich 35 obyvatel. Sedlák žádný, samí zahradníci (majitelé pouhých zahrad bez pole). Tímto je dáno také to, že zdejší lidé byli nejdříve uhlíři (pálili v milířích uhlí ze dřeva, kterého zde byl vždy dostatek). Teprve po vykácení hlubokých lesů, které se zde rozprostíraly, se postupně stávali rolníky.

V roce 1930: „Rozloha obce činí 1531 ha 44 a, počet obyvatel 993, domů 136. Je tu obecní úřad, farní úřad katolický, lesní revírní správa, dva mlýny, pila (vodní), tírna Inu. Z domácího průmyslu zastoupeno je tkalcovství jutových koberců a vyšívání bílého prádla. Velkostatek Thurn-Taxise má v katastru obce lesy v rozloze 1030 ha. Spořitelní a záložní spolek pro Pustou Kamenici a okolí (kampelička), obecní knihovna o 330 svazcích, knihovna Hosp. čten. spolku o 160 svazcích a Spolek divad. Ochotníků pečují o další sebevzdělání občanu. Fr. Černý“[3]

V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny, a to pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit Bibli bylo zakázáno. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Rodičům protestantů mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům.

V roce 1742 prokazatelně odešli z Pusté Kamenice do Münsterbergu v pruském Slezsku:

• Krčil Norbert (*1703 Pustá Kamenice), Krčil Václav (†1745 Münsterberg) a Krčil (Krotschil) Mikuláš s rodinami. Ve farnosti Krouně byla souzena Magdalena Krčilová a její manžel Tomáš. Tam byl později (v roce 1776) vyslýchán i podruh Jiří Luňáček kvůli emigraci svých dvou dcer.

• Svoboda Jan (*1736 Pustá Kamenice) převedl v r. 1773 do Slezska Terezii, dceru Jiřího Luňáčka. Tomáš Vodička (z České Rybné ) v témže roce převedl Annu, druhou Luňáčkovu dceru. V listopadu 1776 byl vydán popis zběhlého a sem a tam se potulujícího...Tomáše Vodičky. Ten emigroval už v roce 1772, žil s rodinou v Husinci, jedné z mnoha obcí, které založili čeští exulanti v pruském Slezsku. Terezie a Anna se v Husinci provdaly.
• Dne 24.1.1751 se v Husinci provdala Lidmila Luňáčková, jejíž otec Bohuslav je ten, který ve vsi (Pusté) Kamenici v Čechách obydlí své má. [4]

Nejdostupnější informace jsou v knihách Edity Štěříkové (a to včetně dalších zdrojů a údajů z matrik). Některé osudy exulantů a jejich potomků lze vysledovat i přes Rodokmeny exulantů, které pro Exulant (spolek) spravuje badatel Petr Hlaváček.

• Kostel svaté Anny
• Pomník zastřelených občanů v lese na hranici okresů
• Evangelický hřbitov v Pusté Kamenici

• Mlynářova lípa – významný strom
• Lípa svobody – významný strom
• Hápův javor – významný strom
• Kamenická voda – mokřadní louky a koryto potoka

Obcí prochází regionální železniční trať Svitavy – Žďárec u Skutče se zastávkami Pustá Kamenice a Pustá Kamenice zastávka. Rozhodnutím Pardubického kraje má však být od konce roku 2011 nadále provozována pravidelná osobní doprava pouze ve směru do Svitav (až na víkendové rekreační vlaky).[5] V roce 2013 však došlo k obnovení provozu.

Autobusy využívají jedinou příjezdovou cestu do obce, která ji spojuje se silnicí I/34.

• 
  Pustá Kamenice obecní úřad
• 
  Pustá Kamenice u školy
• 
  Pustá Kamenice čp 59
• 
  Pustá Kamenice čp. 95

• Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku, 2001
• Stručně o pobělohorských exulantech, 2004
• Exulantský kazatel. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720–1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007 (popisuje situace v Münsterbergu)
• Země otců. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů, 1995, 2005 a jiné