Filip Kinský

Rokokový zámek v Chroustovicích

Po smrti matky (1778) spolu s bratrem Františkem Ferdinandem zdědil panství Chroustovice na Chrudimsku, o rok později bratra vyplatil a stal se jediným majitelem Chroustovic. V letech 1779–1780 podnikl rozsáhlou přestavbu chroustovického zámku do podoby reprezentativního rokokového sídla obklopeného francouzským parkem. Později zde často pobývala Filipova sestra Marie Terezie (1740–1806), vdova po knížeti Andrzeji Poniatowském a švagrová polského krále Stanislava Augusta. Na její počest byl na chroustovickém panství u obce Uhersko postaven malý lovecký zámek Theresienlust, z nějž zbyly jen zříceniny. Mezitím zdědil také panství Zvíkovec v západních Čechách, které prodal v roce 1786.^[zdroj?]

Svůj majetek rozšířil ještě v roce 1794, kdy po bratranci Bedřichovi zdědil panství Sloup v severních Čechách a dva domy na Novém Městě v Praze, které prodal v roce 1800. V roce 1782 koupil za 22 000 zlatých v Praze palác, dnes známý jako Kounický, kde podnikl nákladné stavební úpravy, následně palác v roce 1798 prodal. Téhož roku koupil Losyovský palác v Praze na Novém Městě, dnes známý jako Lidový dům. V rodině Kinských zůstal tento palác až do roku 1879.

Po neuskutečněném sňatku s Marií Augustou Kinskou se o řadu let později oženil s Marií Josefou Dietrichsteinovou (1768–1822), manželství však trvalo jen jeden rok (1787–1788) a skončilo rozlukou. Filip Kinský tak neměl žádné potomstvo a na sklonku života v roce 1823 prodal své největší majetky (Rychmburk, Chroustovice) knížecímu rodu Thurn-Taxisů. Do smrti mu patřilo panství Sloup a pražský palác v Hybernské ulici.

Sloužil v armádě a v roce 1783 dosáhl hodnosti generálmajora, jeho vojenská kariéra je ale bezvýznamná. Mimoto byl nositelem čestného titulu c. k. komoří a patřil i k přátelům císaře Josefa II. Kromě majetku v Čechách vlastnil i statky v Dolním Rakousku a aktivně se zúčastňoval zasedání dolnorakouského zemského sněmu. Zemřel v Praze 14. února 1827 ve věku 85 let, panství Sloup po něm zdědil synovec Karel Kinský (1766–1831). Pohřben byl 1. 5. 1828 v kryptě kaple sv. Jana Nepomuckého ve Sloupu. Z důvodu chátrání kaple v období po 2. světové válce byly jeho ostatky přeneseny a uloženy do děkanského hrobu lesního hřbitova v Novém Boru[1].