Borovský les

Zeměpisné jméno (oronymum) je odvozeno od názvu polesí „Borovský les" v rozsáhlém lesním masivu mezi obcemi Borová a Svratouch, lokalita je typická pro reliéf převážně zalesněné kopcovité krajiny.

Geomorfologie řadí Borovský les mezi geomorfologické okrsky v rámci regionálního členění georeliéfu provedeného systémově pro celé území Česka. Řádově nejnižší geomorfologická jednotka se dále nedělí, charakterizuje ji obecně typ georeliéfu se stejným původem povrchových tvarů a s podobnou výškovou polohou. V seznamu geomorfologických jednotek České republiky je označena pětimístným indexem IIC-4A-1.[1]

Tvoří skladebnou část geomorfologického podcelku s názvem Žďárské vrchy (index IIC-4A) spolu s dalšími třemi geomorfologickými okrsky: Pohledeckoskalská vrchovina (index IIC-4A-2), Devítiskalská vrchovina (index IIC-4A-3) a Milovská kotlina (index IIC-4A-4). V rámci Žďárských vrchů druhý největší okrsek z velké části zalesněný, na jihu sousedí s Pohledeckoskalskou vrchovinou (Borová – Pustá Rybná – České Milovy), plochou největším okrskem, na jihozápadě s Milovskou kotlinou (České Milovy – České Křižánky) a v krátkém úseku s horopisně nejvyšší Devítiskalskou vrchovinou (v katastru Svratka). 

Z hlediska historie geomorfologického vývoje georeliéfu (tvaru zemského povrchu) náleží Borovský les do geomorfologického celku Hornosvratecká vrchovina (index IIC-4), jehož součástí je také geomorfologický podcelek Nedvědická vrchovina (index IIC-4B). Mezi obcemi Široký Důl – Oldřiš tvoří Borovský les rozhraní s jejím geomorfologickým okrskem Jedlovská plošina (IIC-4B-1).[2]

V rámci Hornosvratecké vrchoviny je okrajovým okrskem, tvoří rozhraní s geomorfologickými celky:

• Svitavská pahorkatina (index VIC-3); v úseku Proseč – Široký Důl na severovýchodě, omezený je tzv. vysokomýtskou brachysynklinálou (dolů prohnutým ohybem hornin se šikmou podélnou osou, součást vrásy) na rozhraní s Novohradskou stupňovinou (index VIC-3B-2), v Širokém Dole se potkává s Poličskou tabulí (index VIC-3B-3).[2]
• Železné hory (index IIC-3); v úseku Svratka – Svratouch – Pustá Kamenice – Krouna rozhraní s Kameničskou vrchovinou (index IIC-3B-1), v úseku Otradov – Proseč se Skutečskou pahorkatinou (index IIC-3B-2). 

V severní části geomorfologického okrsku zalesněný táhlý hřbet stoupající od přírodní rezervace Maštale u Proseče do lokality Špice na katastrálním území Františky a dále do polesí Borovský les. V městských lesích Poličky vrcholí výškovým bodem Žižkov (752,8 m), jeho poměrně prudké jihozápadní svahy klesají k potoku Šonava. Koryto vodního toku odděluje od severu zalesněné pásmo vrchoviny stoupající od Pusté Kamenice s výškovými body Plotník (706,3 m), Bukovina (756,4 m) a nejvyšším bodem Spálený kopec (765,5 m) v rozsáhlém lesním komplexu, od jihu odděluje úzký hřbet potok Hlučál.

Od rozhraní s Kameničskou vrchovinou ve vrcholu sedla na katastrálním území obce Svratouch zhruba ve směru obce Březiny zalesněný hřbet s vrcholy Otava (734,5 m), Karlštejn (783,4 m), Bubnovaný kopec (780,1 m) a od něho ve dvou směrech, více na východ k výškovým bodům Holý vrch (755,8 m) a skalním útvarům Rybenské Perničky, v jižním směru ke skalním útvarům Bubnovaný kopeček (757,3 m) v lokalitě Milovské Perničky a vrcholům Čtyřpaličatých skal (Čtyři palice 733,2 m a Děvín 732,0 m).[6] 

V jihozápadní polovině krajinné oblasti se na vrchovinném hřbetu objevuje více skalních útvarů vytvořených kryogenními procesy s izolovanými skálami, na úpatí s kryoplanačními terasami, na některých místech s balvanitými a suťovými kamennými poli, např. v lokalitě přírodní památky Zkamenělý zámek. Na vrcholech některých rulových skal se zvětráváním horniny vytvořily jedinečné skalní mísy o různém průměru a prohloubení nazvané podle jejich tvaru perničky (přírodní památka Milovské Perničky, výškový bod Bubnovaný kopeček 757,3 m a přírodní památka Rybenské Perničky, také vrch Malé Perničky 749,23 m).

Rozsáhlé lesní porosty tvoří převážně smrk s příměsí buku, jedle, modřínu a borovice. Významné jsou lesní lokality v oblasti vymezené Františky – Proseč – Široký Důl (Dolní les, Obecní les, Posekanec, Sedlíšťský les, Lubenské hájenství, Poříčský les a další), pramení zde Desinka,[7] Desná,[8] Novohradka,[9] potoky Martinický, Prosečský, Lubenský a Oborský náležející do povodí Labe.

Okraje lesních lokalit tvoří vlhké a rašelinné louky se skupinami dřevin (bříza, olše aj.), vyskytují se prstnatec májový, rosnatka okrouhlolistá, tolije bahenní a další chráněné druhy.[1]

Geologické podloží severní části oblasti tvoří horniny pararula, svor, perlová rula, migmatit poličského krystalinika (proterozoikum), střední část migmatit, ortorula, dvojslídný svor a v oblasti kolem sídelní lokality Ruda (Čachnov) tvoří ostrůvky amfibolit, skarn, mramor (krystalický vápenec) kutnohorského a svrateckého krystalinika, také biotitické ruly svrateckého krystalinika (paleozoikum až proterozoikum) a kvarcit poličského krystalinika (proterozoikum), jižní část především migmatit a ortorula kutnohorského a svrateckého krystalinika (paleozoikum až proterozoikum), v lokalitě Bukovina nad Borovou u Poličky granit, hlubinný magmatit (paleozoikum). V oblasti vodních toků a nádrží nivní sediment tvořený hlínou, pískem a štěrkem kvartéru.[3]

V zalesněné severní části geomorfologického okrsku rozsáhlá prameniště vodních toků, Novohradky, Desinky a Desné. Terén stoupá jiho-jihozápadním směrem v lesní lokalitě „V rákosí" do nadmořských výšek kolem 650 m s prameništěm řeky Novohradky a potoku Desinka pod výškovým trigonometrickým bodem Dlouhá linie (706,2 m), ležícím na rozvodnici hlavního evropského rozvodí Labe – Dunaj (úmoří Severní moře – Černé moře).[5]

Na jihozápad od železniční trati 261 (úsek Borová u Poličky – Pustá Kamenice) v rozsáhlém polesí Borovský les pramení potoky Brodek, Cikánecký, Černý,[10] Hadí, Hlučál, Pavláska a Šonava náležející do povodí Svratky (Morava, Dunaj), Čachnovský potok nad Čachnovem a Kamenická voda nad Pustou Kamenicí, potoky náležející do povodí Krounky (Novohradka, Chrudimka, Labe).[6]

Karlštejn, zhruba uprostřed fotografie, výškový bod a stejnojmenná sídelní lokalita v obci Svratouch, v rámci geomorfologického okrsku Borovský les nejvyšší vrchol georeliéfu

Nejvyšších nadmořských výšek dosahuje zalesněný hřbet na jihozápadě krajinné oblasti mezi vrcholem Otava v katastru obce Svratouch a vrcholy Čtyřpaličatých černých skal přírodní rezervace Čtyři palice v katastru České Milovy.

• Posekanec 553,2 m (Proseč), rozhraní s Novohradskou stupňovinou

• Na Pasekách 629 m (Paseky u Proseče), nedaleko rozhledna Terezka

• Na jílovém kopci 637,7 m (trigonometrický bod Na Jílkovém kopci, Oldřiš)

• Štamberk 669,6 (též Stanov, Borová), v letech 1954 - 1969 ve svahu činný kamenolom, dnes zalesněný vrchol

• Na Plaňavě 671,4 (trigonometrický bod, Martinice u Skutče)

• Skalka 698,8 m (Lubná), dominantní v krajině od Borové

• Dlouhá linie 706,2 m (Martinice u Skutče)

• Plotník 706,3 m (Pustá Kamenice)

• Paseky 710 m (Františky), nedaleko zhušťovací bod U niveláku 712,6 m

• U velkého kamene 723,1 m (trigonometrický bod, Svratouch)

• Děvín 732,0 m (komplex Čtyřpaličaté skály, České Milovy), přírodní rezervace Čtyři palice

• Čtyři palice 733,2 m (komplex Čtyřpaličaté skály, České Milovy), přírodní rezervace Čtyři palice

• Otava 734,5 m (Svratouch)

• Rybenské perničky 748,1 m (významný trigonometrický bod Malé Perničky, Pustá Rybná), nedaleko skalní útvary s nivelací: 727,6 m (1.1), 744,2 m (1.3), 749,2 m (1.2) a také přírodní památka Rybenské Perničky

• Zkamenělý zámek 752,2 m (výškový bod, Svratka), přírodní památka Zkamenělý zámek

• Žižkov 752,8 m (Pustá Rybná), polesí Borovský les, nejvyšší v městských lesích Poličky

• Kaštánkův kopec 752,8 m (Pustá Kamenice)

• Holý vrch 755,8 m (Pustá Rybná)

• Bukovina 756,4 m (Pustá Kamenice)

• Bubnovaný kopeček 757,3 (významný trigonometrický bod, Březiny u Poličky), nedaleko přírodní památky Milovské Perničky

• Rovina 760,6 m (Svratouch)

• Spálený kopec 765,5 m (významný bod, Pustá Kamenice), ve vrcholové části radiokomunikační věž – uváděna za nejvyšší bod[1] pevně spojený se zemí (lesní lokalita na katastrálním území Borová u Poličky, Pustá Kamenice a Pustá Rybná)

• Bubnovaný kopec 780,1 m (Pustá Rybná)

• Karlštejn 783,4 m (Svratouch), nejvyšší bod na území vymezeném geomorfologickým okrskem[2]

• BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0.
• DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter; BALATKA, Břetislav, a kol. Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2006. 580 s. ISBN 80-86064-99-9.

• Devítiskalská vrchovina
• Hornosvratecká vrchovina
• Milovská kotlina
• Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy
• Žďárské vrchy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Borovský les na Wikimedia Commons
• Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy