Helvetské vyznání

Helvetské vyznání víry, též Helvetská konfese (lat. Confessio Helvetica), je dokument základních dogmat reformovaných církví (kalvinistů):

Confessio Helvetica prior (1536; První helvetské vyznání) je dokument švýcarské reformace. Jde o určitou shodu v nauce kalvinismu a zwingliánství^[zdroj?]. Vyznání bylo vypracováno z podnětu Curychu, Bernu, Basileje a dalších švýcarských měst.

Confessio Helvetica posterior (1566; Druhé helvetské vyznání) bylo původně shrnutím učení švýcarského teologa H. Bullingera (1504–1575). Je to kalvinistická obrana proti luterství a římskému katolictví, kterou za svou přijala švýcarská reformovaná města (s výjimkou Basileje). Později ji přijaly i reformační církve ve Skotsku, Maďarsku, Polsku, Čechách a jinde.

Helvetské vyznání v Česku

Po Tolerančním patentu měli čeští evangelíci povoleno přihlásit se pouze k helvetskému nebo augsburskému vyznání. Vznikla řada sborů helvetského vyznání, v roce 1918 se však spojily s augsburskými sbory do nově vzniklé Českobratrské církve evangelické, která ve své tradici spojuje i Jednotu bratrskou, českou reformaci, utrakvismus apod.

Související články

Externí odkazy

Confessio helvetica prior (sive basileensis posterior) (německy)(latinsky)
Confessio helvetica posterior (česky) úplný text

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.