U oběšeného

U oběšeného je kopec s nadmořskou výškou 738[1] m a nejvyšší vrchol Železných hor v jihovýchodní části pohoří nazvané Sečská vrchovina, na okraji geomorfologického okrsku Kameničská vrchovina v regionálním členění georeliéfu (tvaru zemského povrchu) na území Česka.[2] Kopec leží severozápadně nad obcí Svratouch a je pomístně jmenován (anoikonymum) Na Panenkách.[3]

U oběšeného
Kuželovitý vrch U oběšeného leží na katastrálním území obce Svratouch, na hlavním evropském rozvodí Labe – Dunaj (pohled od severozápadu)
Vrchol738 m n. m.
Prominence37 m ↓ sedlo SV od Svratouchu
Izolace2,9 km → Karlštejn
SeznamyHory Železných hor #1
Poznámkanejvyšší vrchol Železných hor
Poloha
StátČesko Česko
PohoříŽelezné hory / Sečská vrchovina / Kameničská vrchovina
Souřadnice49°43′59″ s. š., 16°1′10″ v. d.
U oběšeného
Horninasvor, amfibolit, rula
PovodíChrudimka, Krounka, Svratka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrch (kopec) kuželovitého tvaru tvoří hornina dvojslídný svor svrateckého krystalinika[2](Český masiv – krystalinikum a prevariské paleozoikum).[4] Vrcholovou částí prochází hlavní evropské rozvodí Labe – Dunaj. V rozsahu celé plochy je kopec zvláště chráněným územím, součástí Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy na severovýchodě Českomoravské vrchoviny.[5]

Česká státní trigonometrická síť uvádí zaměřený trigonometrický bod (č. 41 triangulačního listu 2420) s názvem U oběšeného a nivelací určenou nadmořskou výšku 737,38 m, žulový terénní patník (geodetický bod) se nachází na rozsáhlé louce nad pásmem smrčin.[6]

Vrchol s výškovým bodem leží z hlediska administrativně správního na katastrálním území obce Svratouch v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje v České republice.[1]

Geografie
Kopec nad Svratouchem, místně uváděný Na Panenkách (pohled od jihovýchodu)

Vrchol kopce se nachází na rozlehlé louce nad obcí Svratouch, přibližně ve vzdálenosti 1 160 m v severozápadním směru (310°) od kaple sv. Jana Nepomuckého v obci a 625 m jihozápadně (252°) od silnice II/354 (úsek Krouna – Svratouch), s odbočkou do Čachnova na vrcholu sedla v nadmořské výšce 708 m v horní části obce Svratouch.[7]

Sedlo odděluje dva vrcholy s názvy U oběšeného (738 m n. m.) a Otava (735 m n. m.) a také krajinné oblasti (přírodní regiony) Železných hor a Hornosvratecké vrchoviny.[8]

Lokalitu s loukami místní obyvatelé tradičně nazývají kopec Na Panenkách,[9] velká část pozemků ve vrcholové části od března 2018 náleží obci,[10] na svahu vybudován vodojem. Pod vrcholovou částí na vlhkých loukách prameniště vodních toků, řeky Chrudimky a Krounky, potoku Chlumětínského a Svratouchu (též s názvem Řivnáč).

Zeměpisný název

Zeměpisný název v písemné podobě U oběšeného je standardizované vlastní jméno geografického objektu typu kopce a jeho vrcholu, publikované ve státním mapovém díle a databázích Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.[1]

Geomorfologie a přírodní poměry
Geomorfologické rozhraní, výškové body, orografická rozvodnice (situační popisky)

Vrchol U oběšeného je nejvyšším bodem na zemského povrchu současně tří řádově odlišných geomorfologických jednotek. V rámci regionálního členění reliéfu zemského povrchu (georeliéfu) systémově provedeného pro celé území Česka je kuželovitý kopec součástí Kameničské vrchoviny, řádově nejnižší geomorfologické jednotky. Horopisně nejvyšší geomorfologický okrsek tvoří spolu s dalšími třemi, Skutečskou pahorkatinou, Stružineckou pahorkatinou a Podhradskou kotlinou, skladebnou část geomorfologického podcelku s názvem Sečská vrchovina v jihovýchodní části geomorfologického celku Železné hory.[8]

Po hřbetnici ve vrcholové části, na loukách a částečně i zemědělsky obdělávaných polích, probíhá rozvodnice hlavního evropského rozvodí Labe – Dunaj, dělící úmoří náležející Severnímu moři a Černému moři.[7] Svahy vrchu na jihovýchodě (k obci Svratouch) až jihozápadě poměrně prudce klesají do údolí (ve směru k řece Svratce). Ve vrcholové části v západním až severním směru jsou strmější, níže jen pozvolnější na rozsáhlých vlhkých loukách s několika prameništi vodních toků (Chrudimka, Krounka, potoky Chlumětínský a Svratouch / Řivnáč).

Od vrcholu zhruba na východo-severovýchod se nachází v horní části Svratouchu podélné sedlo v nadmořské výšce kolem 708 m, oddělující kopec U oběšeného od zhruba 1 km vzdáleného vrchu Otava (735 m n. m.). Vrchol sedla tvoří současně rozhraní dvou geomorfologických celků s názvy Železné hory (U oběšeného) a Hornosvratecká vrchovina (Otava). Hranice mezi geomorfologickými celky (ve směru sever – jih) pokračuje od vrcholu sedla v linii údolnic. Severním směrem zhruba podél koryta řeky Krounky až na úroveň okraje lesa nad Krounou, odkud směřuje velkým obloukem k Čachnovu. V jižním směru, přibližně nad korytem potoka Svratouch (Řivnáč), klesá do údolí k řece Svratce.[8]

Geologie

Geologické podloží tvoří ve vrcholové části dvojslídný svor, ostrůvky amfibolitu a biotitické ruly drobně zrnité granoblastické, v nižších polohách na severozápadě a jihovýchodě dvojslídný migmatit až ortorula.[4] Severovýchodně od vrcholu se nachází skarn na území s významnou geologickou lokalitou,[11] kde v minulosti probíhala těžba horniny na železnou rudu a v 50. letech 20. století byla také předmětem geologického průzkumu na uranovou rudu.

Vegetace
Kvetoucí vlhké louky pod vrcholem v červnu, vpravo křoviny v prameništi řeky Krounky

Vrcholovou část pokrývají rozsáhlé louky, níže pod vrcholem vlhké, na jihozápadě, severozápadě až severovýchodě s mokřady. Na severních a jižních svazích na menších plochách zemědělsky obdělávaná pole a také louky, částečně využívané jako pastviny. Na severozápadě až severovýchodě pod vrcholovou částí rozsáhlý lesní komplex s lesní lokalitou Humperky a polesím Stará Obora.

Na dvou lokalitách, u okraje polesí Stará Obora, přírodní biotopy s vrchovištním rašeliništěm a mechovým slatiništěm zvláště chráněného území přírodní památky U Tučkovy hájenky. V severovýchodní části lesního prostoru se nachází společenstva smrkových bučin s chráněnými druhy ptáků na zvláště chráněném území přírodní památky Bučina – Spálený kopec.

Vodstvo

Rozvodnice hlavního evropského rozvodí Labe – Dunaj, procházející vrcholovou částí, pokračuje po hřbetnici zhruba východo-severovýchodním směrem k vrcholu sedla v horní části Svratouchu, od něho k vrchu Otava, též Otavův kopec (734,5 m n. m.) a dále geomorfologickým okrskem Borovský les (Žďárské vrchy). V jižním směru od vrcholu pokračuje Kameničskou vrchovinou na Peškův vrch (716,8 m n. m.) a od něho na jihozápad k obci Herálec.[7]

Lokalita prameniště Chlumětínského potoku pod vrcholem U oběšeného (uprostřed záběru), pohled z polí nad Chlumětínem od západu

Na svazích vrcholové části pramení dvě významné řeky. Přibližně 750 m severozápadně od vrcholu vyvěrá Filipovský pramen na okraji lesní lokality Humperky v nadmořské výšce 705 m, nejvýše položený a také nejvydatnější z pramenů Chrudimky, nejvýznamnější řeky oblasti. Pramenná zdrojnice řeky stéká po úbočí k Filipovu (od něho název pramene), části obce Kameničky. Na sever až severo-severovýchod od vrcholu se nachází rozsáhlé prameniště řeky Krounky na vlhkých až podmáčených loukách. Vodoteč stéká po prudkém svahu v lesním prostoru Stará Obora v meandrujícím korytu směrem k obci Krouna (od ní název řeky).[12]

Ve vrcholové části také prameniště dvou potoků. Na jihozápad od vrcholu rozsahem větší prameniště Chlumětínského potoku, levostranného přítoku řeky Chrudimky. Potok napájí rybník Krejcar, ležící mezi Krejcarem (část obce Chlumětín) a obcí Kameničky, částečně také rybník Groš, průtočný řekou Chrudimkou v Kameničkách. Od vrcholu na jihovýchod pramení potok s názvem Svratouch (též Řivnáč) mezi zástavbou obce Svratouch. Potok stéká po úbočí do údolí s řekou Svratkou, je jejím levostranným přítokem na území města Svratky.

Vrchol tvoří bod rozhraní mezi orografickými rozvodnicemi dílčího povodí Chrudimky, řeky Krounky a Chlumětínského potoku v povodí evropské řeky Labe a potoku Brodek v dílčím povodí řeky Svratky a evropské řeky Dunaj. Je také nejvyšším bodem prameniště a orografické rozvodnice dílčího povodí řeky Chrudimky.[13]

Prameniště vodních toků v lokalitách kopce je od roku 1978 součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) s názvem Žďárské vrchy, s více prameny. CHOPAV je ve smyslu nařízení vlády ČSR č. 40/1978 Sb. vymezeno shodně s Chráněnou krajinnou oblastí Žďárské vrchy.[14]

Výstup na vrchol
Loukami, přes vrcholovou část, směřuje do Svratouchu polní cesta od Filipovského pramene řeky Chrudimky

Turistická značená trasa není na vrchol vedena. Vrcholová část s loukami je dostupná polní cestou spojující obce Svratouch a Chlumětín (v části Paseky), z obou směrů stoupá k vrcholu a ve vrcholové části míjí asi 50 m vzdálený výškový trigonometrický bod ve volném terénu na sezónně sečené louce. S využitím místních komunikací a polních cest je vrcholová část s loukami dostupná také z obce Chlumětín. Přístup k vrcholové části:

Vrchol uveden na turistické mapě Žďárské vrchy (mapový list č. 48, měřítko 1:50 000) vydané v edici Klubu českých turistů.[7]

Zeměpisné souvislosti

Nejvyšší vrchol Železných hor / Sečské vrchoviny / Kameničské vrchoviny veřejně prezentován v roce 2006 v Zeměpisném lexikonu České republiky – Hory a nížiny vydaném Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky (po upřesnění hranic geomorfologických jednotek pomocí digitální techniky).[2] V roce 1987 v Zeměpisném lexikonu ČSR – Hory a nížiny, vydaném bývalým Geografickým ústavem Československé akademie věd, uvedena za nejvyšší vrchol Pešava (697 m n. m.) nad Jeníkovem.[16]

V zimním období je výstup na vrchol možný na lyžích, pohled k jihozápadu při západu slunce

V krajinné oblasti Českomoravské vrchoviny mají zeměpisné jméno ve stejném znění dva vrcholy, avšak v písemné podobě názvu za předložkou s rozdílným počátečním písmenem u přídavného jména (adjektivum). Základní mapa České republiky, publikovaná Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, uvádí v písemné podobě název U oběšeného (738 m n. m.)[1] vrchol v Kameničské vrchovině na katastrálním území obce Svratouch v Pardubickém kraji a v písemné podobě U Oběšeného (369 m n. m.) název vrcholu v Mohelenské vrchovině na katastrálním území obce Nová Ves u Oslavan v Jihomoravském kraji.[17]

Na starých mapách tzv. stabilního katastru, pořízených v 1. polovině 19. století, lokalita s vrcholem uváděna pod názvem „U Obetsenyho" a na vojenských mapách při tzv. 3. vojenském mapování, v době Rakouska-Uherska, nebylo jméno u výškové kóty 737 m n. m. vůbec uvedeno. Sousední vrchol s nivelací 734 m n. m. označili kartografové názvem „Otawa" (současné zeměpisné jméno Otava, v turistických mapách též Otavův kopec).[18]

Ve vrcholové části Otavova kopce byla vybudována meteorologická stanice provozovaná Českým hydrometeorologickým ústavem, doplněná později webovou kamerou monitorující počasí v oblasti Svratouchu (údaje z kamery dostupné on-line). V záběru kamery částečně viditelné i svahy vrcholu U oběšeného.[19]

Nejvyšším bodem (spojeným se zemí) v Železných horách / Sečské vrchovině / Kameničské vrchovině je pravděpodobně vrchol radiokomunikační věže televizního vysílače Krásné v nadmořské výšce 796 m, samotná konstrukce je 182 m vysoká a její pata se nachází v nadmořské výšce 614 m ve vrcholové části kopce Krásný (616 m n. m.)[20] na katastrálním území Krásné.

Rozhledová místa

Vrcholová část je rozhledovým místem do všech světových stran, v turistické mapě vyznačeno topografickou značkou.[7] Rozhled je mírně omezen výškou lesního porostu v polesí Humperky a Stará Obora pod vrcholem v severním směru (Orlické hory) a částečně vysázeným pásmem smrčin na jih od vrcholu (Žďárské vrchy). Při zvláště dobré viditelnosti jsou na severu zřetelné vyšší partie Orlických hor, na severovýchodě Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku, v západním směru také Vestec, nejvyšší vrchol v CHKO Železné hory.

Geografické objekty jsou z různých míst ve vrcholové části kopce alespoň částečně viditelné pouze za určitých podmínek (počasí nebo pomocí dalekohledu), u některých výškových bodů v dohledu pouze část stavby ve vrcholové části, například špička radiokomunikační věže Spálený kopec nad lesním masivem (Borovský les) nebo věž vysílače Krásné, postavená v nadmořské výšce 614 m na ploché vrcholové části vyvýšeniny Krásný (616 m), vrchol v terénu mimo dohled.

Geografické objekty ve výhledu
Jižní svah pod vrcholem s rozvodím evropských řek Labe a Dunaj nad rozhraním Kameničské vrchoviny a Borovského lesa, nad obcí Svratouch vrchol Karlštejn (784 m), nad dolní částí obce Louckého kopec (700 m)

Lokality v nejbližším okolí leží na území Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, v dálce viditelný vrchol Vestec v Chráněné krajinné oblasti Železné hory. Nivelace některých výškových bodů je vztažena na skalní útvary na zalesněných hřbetech Žďárských vrchů, vrchol skaliska nemusí být v terénu pozorovatelný. U vrcholů bez uvedené nadmořské výšky je příslušný údaj zmíněný v přehledu níže.

Přibližně ve směru jednotlivých světových stran:

Sever (v rozsahu SZ – SV)

Východ (v rozsahu SV – JV)

  • Borovský les – velká část obce Svratouch, lokalita prameniště potoku Svratouch (Řivnáč), nad obcí rozsáhlý zalesněný masiv protáhlého hřbetu, ve svahu s vyvýšeninou Borovina (723 m), nad lesem vrcholek radiokomunikační věže (nejvyšší bod spojený se zemí) na Spáleném kopci, Karlštejn (784 m, nejvyšší vrchol) se sídelní lokalitou stejného jména (část obce Svratouch), v dálce na okraji hřbetu lokalita Čtyřpaličaté černé skály[21] (vrcholy Děvín a Čtyři palice v přírodní rezervaci Čtyřpaličaté skály)
  • Pohledeckoskalská vrchovina – na jihovýchodě zalesněné vrcholy Vysoký kopec a Buchtův kopec (na vrcholu radiolokační věž s typickým opláštěním ve tvaru koule), v dálce vrchol Bohdalec
  • Milovská kotlina – na jihovýchodě zřetelná sníženina mezi geomorfologickými okrsky Borovský les a Devítiskalská vrchovina, částečně viditelná oblast severovýchodně nad Křižánkami
Pohled z jižního svahu na Devět skal (836 m n. m.), nejvyšší vrchol Hornosvratecké vrchoviny / Žďárských vrchů / Devítiskalské vrchoviny (na obzoru uprostřed)

Jih (v rozsahu JV – JZ)

Západ (v rozsahu JZ – SZ)

  • Devítiskalská vrchovina – na jihozápadě zalesněný Vortovský vrch
  • Kameničská vrchovina – v zářezu terénu pod vrcholem část prameniště Chlumětínského potoka, plošina s rozsáhlými vlhkými loukami, Paseky (část obce Chlumětín), v dálce nad Studnicemi vrcholy Hradiště (682,3 m) a Přední Hradiště (693,0 m), nad Slavíkovem také Vestec (668,0 m), nejvyšší vrchol v Chráněné krajinné oblasti Železné hory a na severozápadě vrcholová část Pešavy s radiokomunikační věží nad Jeníkovem

Vzdálenost a orientace některých míst od vrcholu
Jižní svah kopce U oběšeného, situační pohled východním směrem k vrchu Otava, nad rozhraním krajinných oblastí, Kameničská vrchovina a Borovský les

Geografické objekty typu vrcholu, kopce nebo hory s nadmořskou výškou dle základní mapy České republiky (příslušný odkaz zahrnuje u některých vrcholů též zvláště chráněné území téhož názvu). Nejvyšší vrchol nebo významný bod se vztahuje ke zmíněnému geomorfologickému okrsku, vrchol Vestec k území vymezeném hranicemi Chráněné krajinné oblasti Železné hory a orientační bod ke konkrétnímu trigonometrickému bodu v rámci České státní trigonometrické sítě.

Nejvyšším bodem se rozumí vrchní plocha objektu nebo vrcholová část stavby – věže. U vybraných výškových bodů vzdálenost v kilometrech a jejich orientace (azimut) od trigonometrického bodu U oběšeného je přibližná a některé údaje souvisejí s uvedeným trigonometrickým bodem.

Z vrcholové části, za příznivého počasí a případně dalekohledem, viditelné geografické objekty (řazeno abecedně):

Geograficky a turisticky zajímavá místa mimo dohlednost (řazeno podle azimutu):

Galerie
  • Trigonometrický bod U oběšeného, s nivelací 737,38 m n. m. severozápadně nad Svratouchem, po východu slunce, inverze
  • Žďárské vrchy z vrcholu, zleva Karlštejn (784 m), v dálce Čtyřpaličaté černé skály (až 733 m) a Buchtův kopec (813 m), inverze
  • Žďárské vrchy z vrcholu, na obzoru zleva Drátenická skála (776 m), Malinská skála (813 m), Křovina (830 m), Devět skal (836 m), inverze
  • Kameničská vrchovina z vrcholu, kopce Hradiště a Přední Hradiště nad Studnicemi, v zářezu prameniště Chlumětínského potoku
  • Kameničská vrchovina z vrcholu, Pešava (697 m) nad Jeníkovem, ve vrcholové části stožár mobilního operátora (maximální přiblížení)
  • Pod vrcholem rozsáhlé vlhké louky a prameniště vodních toků v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a chráněné oblasti přirozené akumulace vod
  • Rozsáhlé vlhké louky severně pod vrcholem brzy na jaře, s nejvýše položenou částí prameniště řeky Krounky (křoviny v záběru vpravo)
  • Přírodní památka U Tučkovy hájenky, západní lokalita severně pod vrcholem, vegetace brzy na jaře
  • Přírodní památka U Tučkovy hájenky, západní lokalita severně pod vrcholem, louky sezónně sečené
  • Svratouch z lokality místně uváděné Na Panenkách, část obce s vrcholem Karlštejn (784 m), níže vpravo věž evangelického kostela
  • Panoráma z vrcholu JZ–Z: na obzoru zleva Žákova hora (810 m), Šindelný vrch (806 m), Kamenný vrch (803 m)
  • Panoráma z vrcholu SZ–SV: zleva lokalita Humperky (Filipovský pramen Chrudimky), prameniště Krounky a PP U Tučkovy hájenky
Pohled z vrcholu (východ – jih), obec Svratouch a Žďárské vrchy, zcela vlevo Otava s budovou ČHMÚ (průběh evropského rozvodí řek Labe a Dunaj), uprostřed Karlštejn (vrchol a sídelní lokalita), vpravo oblast Devítiskalské vrchoviny

Odkazy

Reference
  1. Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-12-09]. Dostupné online.
  2. DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter; BALATKA, Břetislav, a kol. Hory a nížiny: Zeměpisný lexikon ČR. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2006. 582 s., 1 mapa, fotografie, 1 CD, vložená errata. ISBN 80-86064-99-9. S. 211, 394, 528. Železné hory - viz vložená errata.
  3. Obec Svratouch [online]. [cit. 2016-09-30]. Pomístní název lokality. Dostupné online.
  4. Česká geologická služba. Geovědní mapy: kompozice Svratouch [online]. [cit. 2018-04-11]. Dostupné online.
  5. Seznam.cz. Turistická mapa: Českomoravská vrchovina [online]. Mapy.cz [cit. 2016-09-30]. Dostupné online.
  6. Prohlížecí služba WMS - Bodová pole [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-12-09]. Je nutné kliknout na modré kolečko označující bod. Dostupné online.
  7. Klub českých turistů. Turistická mapa: Žďárské vrchy. 6. vyd. Praha: Trasa, 2013. ISBN 978-80-7324-370-8. Mapový list č. 48, měřítko 1:50 000.
  8. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Aplikace MapoMat: Přírodní poměry [online]. [cit. 2016-09-30]. Dostupné online.
  9. Obec Svratouch: Fotografie ze Svratoušské drakiády 27.9.2015 (kopec Na Panenkách) [online]. [cit. 2018-04-11]. Dostupné online.
  10. Katastrální mapa: Svratouch [online]. [cit. 2018-04-11]. Dostupné online.
  11. Česká geologická služba. Geologické lokality [online]. [cit. 2016-09-30]. Svratouch - ID 2810. Dostupné online.
  12. Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: vrchol U oběšeného a prameny řek (Chrudimka a Krounka) [online]. [cit. 2018-01-07]. Dostupné online.
  13. Český hydrometeorologický ústav. Evidence rozvodnic: kompozice mapy s vrcholem U oběšeného (737 m) [online]. [cit. 2018-04-14]. Dostupné online.
  14. Nařízení vlády č. 40/1978 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod [online]. [cit. 2018-04-14]. Dostupné online.
  15. Seznam.cz. Turistická mapa: Svratouch a okolí [online]. Mapy.cz [cit. 2017-03-10]. Dostupné online.
  16. Geografický ústav Československé akademie věd, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR: Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Academia, 1987. 584 s. Heslo Železné hory, s. 580, 581.
  17. Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-12-09]. Dostupné online.
  18. Český úřad zeměměřický a katastrální. Ústřední archiv zeměměřičství a katastru: mapování [online]. [cit. 2016-10-15]. Archiválie. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-18.
  19. Český hydrometeorologický ústav. Český hydrometeorologický ústav [online]. [cit. 2016-10-16]. AMS Svratouch: počasí on-line. Dostupné online.
  20. Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa ČR: vrchol Krásný (616,0 m n. m.) [online]. [cit. 2018-04-11]. Dostupné online.
  21. Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: kompozice Čtyřpaličaté černé skály [online]. [cit. 2018-04-16]. Dostupné online.
  22. Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: kompozice Herálec – jihovýchod [online]. [cit. 2018-04-16]. Dostupné online.
  23. Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: kompozice Herálec – jihozápad [online]. [cit. 2018-04-16]. Dostupné online.
  24. Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: Hradiště (682 m) a Přední Hradiště (693 m, TB 26) [online]. [cit. 2018-04-14]. Dostupné online.
  25. Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: Karlštejn (783,4 m n. m.), TB 57, TL 2420 [online]. [cit. 2018-04-16]. Zeměměřičský úřad – Česká státní trigonometrická síť. Dostupné online.
  26. Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: Krásný (616 m), k. ú. Krásné [online]. [cit. 2018-04-14]. Dostupné online.
  27. Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: Louckého kopec (700 m n. m.) [online]. [cit. 2018-04-16]. Dostupné online.
  28. Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: Peškův vrch (717 m n. m.) [online]. [cit. 2018-04-16]. Dostupné online.
  29. Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: Spálený kopec (766 m n. m.) [online]. [cit. 2018-04-16]. Dostupné online.
  30. Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: U osla (709 m n. m.) [online]. [cit. 2018-04-16]. Dostupné online.
  31. Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: Vortovský vrch (704,4 m n. m.) [online]. [cit. 2018-04-27]. Dostupné online.
  32. Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: Bodová pole – trigonometrický bod V krku s nivelací 699,8 m n. m. [online]. [cit. 2018-04-27]. Dostupné online.
  33. Český úřad zeměměřický a katastrální. Zeměměřičský úřad: Historicky významné trigonometrické body [online]. [cit. 2018-04-16]. Dostupné online.
  34. Národní památkový ústav. Památkový katalog: základní triangulační bod Locus perennis [online]. [cit. 2018-04-11]. Dostupné online.
  35. Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní nivelační bod I. Lišov [online]. [cit. 2018-04-11]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.