Adolf Ivanovič Dobriansky-Sačurov

Adolf Ivanovič Dobriansky-Sačurov, též Adolf Dobrjanskij nebo Adolf Dobrjanský, (18. prosince 1817 Rudlov – 19. března 1901 Innsbruck) byl poslanec uherského sněmu, osobnost rusínského národního obrození, spisovatel, spoluzakladatel Matice slovenské.[1][2][3] Pochován je v Čertižném.

Adolf Ivanovič Dobriansky–Sačurov
Narození	19. prosince 1817 Rudlov
Úmrtí	19. března 1901 (ve věku 83 let) Innsbruck
Místo pohřbení	Čertižné
Pseudonym	A. I. Witsch
Povolání	spisovatel, politik, veřejná postava a právník
Národnost	rusínská
Ocenění	Řád sv. Anny 2. třídy Řád sv. Anny 3. třídy Řád sv. Vladimíra 4. třídy
Děti	Olga Grabar
Příbuzní	Viktor Dobrianskyj (sourozenec) Vladimir Grabar a Igor Grabar (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se v rodině řeckokatolického kněze v Rudlově. Studoval na gymnáziích v Levoči, Rožňavě, Miškolci. Filosofii a práva studoval v Košicích a Egeru. Techniku studoval v Banské Štiavnici a na Vysoké škole technické ve Vídni. V roce 1849 byl císařským komisařem u štábu ruské armády přivolané spojeneckým Rakouskem na potlačení maďarské revoluce. 19. října 1849 vedl delegaci Rusínů k císaři Františku Josefovi I., kterému bylo předáno Memorandum (Pamjatnyk Rusynov Uhorskych), sestavené Dobrjanským a které obsahovalo požadavek uznání rusínské národnosti a jejich zrovnoprávnění s jinými národnostmi monarchie..[1] V uherském sněmu hájil slovanské zájmy. V Paříži anonymně uveřejnil spis na obranu uherských Slovanů proti Maďarům (Les Slaves d’Autriche et le Magyars).[4] Navrhoval rozdělení Uher na národní okruhy, včetně slovenského a rusínského.