Matica slovenská

Zakládající členové Matice slovenské. Kreslil Josef Rupert Maria Přecechtěl

První zmínku o potřebě založit Matici slovenskou vyslovil v listě Jánu Kollárovi roku 1827 Pavel Josef Šafařík, a to v reakci na nedávno založenou Matici srbskou, která jako první slovanská matice vznikla o rok dříve (1826). Od roku 1831 existovala Matice česká, což dalo Slovákům konkrétní představu ohledně toho, jak by mohla Matice vypadat. Myšlenky se chopili revolučně naladění štúrovci, kteří měli v programu svého kroužku Vzájemnost (1837) i založení Matice slovenské. Jejich plány se však neuskutečnily. Vznik slovenské Matice v roce 1863 byl výsledkem snah slovensky orientovaných demokratů na martinském Memorandovém shromáždění roku 1861.

Obal prvních stanov Matice slovenské

Zde byl ustanoven dočasný přípravný výbor, který poměrně pružně vypracoval návrh stanov spolku a již 1. srpna 1861 je předložil ke schválení uherské místodržitelské radě. Výbor inicioval i rozsáhlou národní sbírku na matiční fond, která probíhala velmi úspěšně. Většina dárců sice byli chudí zemědělci či řemeslníci, kteří obvykle dávali jen po jednom krejcaru, časem jich však byly tisíce, a jejich dary tak za dva roky narostly do výše padesáti tisíce zlatých. Větší starosti měl výbor s hledáním sídla Matice. Původně bylo vybráno Brezno, jehož městská rada dala přípravnému výboru i předběžný souhlas. Na zásah maďarského komisaře Zvolenské župy Jozefa Havase však své rozhodnutí odvolalo. Po delším hledání nakonec padla volba na memorandový Martin, tehdy Turčiansky Svätý Martin, který v dubnu 1862 ohlásil, že přijme Matici slovenskou do svého lůna. Na konečné schválení stanov však bylo třeba čekat ještě jeden rok.

Spolu s matiční akcí probíhaly na Slovensku i velké přípravy oslav tisíciletého jubilea příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. V přípravě oslav se angažovali hlavně Andrej Ľudovít Radlinský a Štefan Moyzes. Slovenští biskupové byli vyzváni k aktivní účasti, ale ostřihomský arcibiskup Jan Scitovský udělal vše pro to, aby se oslavy neuskutečnily. Nitranský biskup byl zastrašen (centrem národních oslav se měla stát Nitra), takže se větší oslavy konaly jen v bystrické a spišské diecézi. Přesto, že jubileum nakonec nebylo tak slavné, jak se plánovalo, se stalo velkou manifestací národního uvědomění. Přispěly k tomu i velké poutě na Moravu, zejména na Velehrad, kde oslavy nabraly skutečný česko-slovenský a slovanský charakter. V té době se Velehrad stal mekkou slovenských poutníků a místem, kde se utužovalo bratrství Čechů, Moravanů a Slováků.

Vyvrcholením cyrilometodějských oslav bylo první valné shromáždění Matice slovenské, které se konalo 4. srpna 1863 v Martine, v návaznosti na to, že císař František Josef I. koncem května potvrdil stanovy spolku. Zakládající valné shromáždění se stalo velkou národní manifestací. Moyzesova cesta z Banské Bystrice do Martina připomínala triumfální pochod. Obyvatelstvo obcí, kterými procházel, mu připravovalo nadšené uvítání. Martinských oslav se nakonec účastnilo ještě víc lidí než memorandového shromáždění.

Na prvním pracovním zasedání členů Matice byl zvolen první matiční výbor. Předsedou se stal Štefan Moyzes, místopředsedové Karol Kuzmány a Jan Országh, tajemníkem Pavel Mudroň a Michal Chrastek, pokladníkem Tomáš Červeňa. Jan Francisci byl za zásluhy při získávání povolení ke vzniku Matice vybaven titulem čestného předsedy.

Za prvních 12 let svého působení si Matice vytvořila téměř stotisícovou základnu dárců, příznivců a spolupracovníků a vybudovala z Martina kulturní centrum Slovenska. Roku 1874 měla Matice 1200 členů, mezi kterými bylo 66 kolektivních členů jako obce, města, školy, sdružení apod. Po celém Slovensku, i v Uhersku, měla vybudovanou širokou síť místních „jednatelů“, kteří se starali o rozšiřování jejího tisku a kulturně-osvětového úsilí v daném okolí. Do roku 1875 vydala pod vedením F. V. Sasinka 12 ročníků "Letopisu Matice slovenskej", což byl v podstatě první vědecký časopis Slováků. Mimo to vydala 41 knižních titulů nejrozličnějšího zaměření. Velkou pozornost též věnovala rozvoji ochotnického divadla a sborového zpěvu a podařilo se jí prostřednictvím místních "jednatelů" založit řadu ochotnických souborů.

K významnému okruhu působení MS patřila i sběratelská činnost. V tomto směru nahrazovala úlohu národního muzejnictví, archivnictví, galerie a knihovny. Fond její knihovny se rozrostl do výše 10 000 svazků; v literárním archivu opatrovala 332 rukopisů a velmi se rozrostly sbírky jejich archeologických, numismatických, přírodovědných a výtvarných děl. V posledních letech své existence vyvinula velké úsilí i na poli organizování vědecké výzkumné činnosti. Jako jediná celonárodní organizace udržovala čilé kulturní a vědecké styky s ostatními slovanskými ústavy podobného zaměření.

Matice byla financována výlučně z vlastních prostředků, které získávala z členských příspěvků a ze sbírek mezi slovenským lidem. Ač maďarské celonárodní vědecké a kulturní instituce dostávaly od vlády i sto či dvěstětisícové dotace ročně, MS za celý čas svého působení nedostala vůbec nic. Za to však byla již od svého vzniku vystavena všlikému příkoří ze strany vládnoucí maďarské obce – a roku 1875 byl nad ní vynesen definitivní ortel.

Matice slovenská (dle Stanov) chce prohlubovat u svých členů pozitivní vztah ke své vlasti, domovině svých předků, a tak upevňovat národní hrdost a vlastenectví; národně aktivizovat a sjednocovat všechny občany a to bez rozdílu národnosti, náboženského vyznání, politické příslušnosti včetně slovenských komunit v zahraničí v zájmu upevňování slovenské státnosti.[3]

Posláním Matice je rozvíjet a upevňovat slovenské vlastenectví, probouzet a umocňovat národní povědomí Slováků i krajanů žijících v zahraničí, prohlubovat vztah občanů ke slovenské státnosti. Přednostně získávat slovacikální dokumenty, shromažďovat, zpracovávat, uchovávat, ochraňovat a zpřístupňovat národní kulturní dědictví, provádět základní czech výzkum, účastnit se tvorby a rozvoje místní a regionální kultury. Sdružovat tvůrce a příznivce slovenské kultury a vědy ve světě. Účastnit se propagace Slovenska, rozvíjet styky s evropskými a světovými organizacemi pro otázky kultury, národní identity, duchovního života a ochrany všelidských hodnot. Zakládat doma i v zahraničí nadace a fondy na podporu národního a kulturního života Slováků a na oceňování nejvýznamnějších tvůrců z vymezených oblastí tvůrčí činnosti. Vydávat původní slovenskou uměleckou tvorbu, vědecká díla a publicistiku, spolupracovat při tvorbě učebnic a učebních textů některých předmětů společenských věd pro základní a střední školy. Zapojovat mládež do kulturně-tvořivého procesu a pěstovat v ní národní, křesťanské, mravní a demokratické hodnoty.[4]

Cíle Matice je pěstovat v mládeži touhu po poznání národních dějin, kultury a vztah k národním tradicím, přičemž napomáhá jejich rozvoj. Uskutečňuje to především vytvářením podmínek pro všestranné vzdělávání, podporou kulturních a jiných zájmů a zálib mládeže, rozvojem sociálních kontaktů a zvyšováním její kultury pro plnohodnotný společenský život. Spolupracuje s dětskými i mládežnickými organizacemi a samozřejmě is krajany v zahraničí především v osvětové i kulturní oblasti, ale iv oblasti volnočasových aktivit pro děti a mládež.[4]

Matice slovenská od roku 1990 každoročně organizuje pro děti mezinárodní dětský tábor v Tatranské Lesné. Každé tři roky pořádá Matiční světový festival slovenské mládeže, na kterém se setkávají mladí lidé z celého světa. Absolvují různé sportovní akce, divadelní, folklórní a hudební představení, ale navštíví i kulturní památky Slovenska.

• Archív Matice slovenskej
• Členské ústredie Matice slovenskej
• Finančno-ekonomický útvar Matice slovenskej
• Informačné ústredie Matice slovenskej
• Krajanské múzeum Matice slovenskej
• Magazín Slovensko
• Požičovňa kostýmov a krojov Matice slovenskej
• Sekretariát predsedu a správcu Matice slovenskej
• Vedné ústredie Matice slovenskej
• Slovenský literárny ústav Matice slovenskej
• Slovenský historický ústav Matice slovenskej
• Stredisko národnostných vzťahov Matice slovenskej
• Redakcia Slovenských pohľadov
• Redakcia Slovenských národných novín
• Technicko-investičný útvar Matice slovenskej
• Vydavateľstvo Matice slovenskej

Pamětní tabule na 1. budově MS

Původní budova byla postavena v letech 1863–1875. Budova byla postavena podle projektu Jana Nepomuka Bobule z darů slovenského lidu. Zastavěná plocha je 1 189 m². Původně pozdně klasicistní budova byla začátkem 20. století dočasně upravena pro státní instituce. Budova je od roku 1962 národní kulturní památkou. V areálu budovy se nachází i socha S. H. Vajanského od Františka Úprky (1926), která byla původně umístěna před 2. budovou Matice slovenské. V budově je momentálně umístěna stálá expozice Slovenského národního literárního muzea.

Druhá budova Matice slovenské postavena v letech 1924–1926 je bohatě členěná ve hmotě třemi hlubokými rizality na fasádách. Budova byla postavena podle projektu Jana Palkoviče. Zastavěná plocha je 1 737 m². Od roku 1964 je kulturní památkou. Před budovou se nachází socha národního umělce Jána Kulicha "Matice slovenská" (1964) ze svařované oceli.

Třetí budova Matice slovenské byla postavena v letech 1963–1975. Do roku 2005 sídlo Matice slovenské. Po vymezení majetku mezi Maticí slovenskou a Slovenskou národní knihovnou, slouží 3. budova pro potřeby Slovenské národní knihovny. Matice slovenská momentálně sídlí opět ve 2. budově.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Matica slovenská na Wikimedia Commons
• Matica slovenská