Minuta

Minuta je jednotka času a označuje 1/60 hodiny. Minuta se dále dělí na šedesát sekund.

Jednotka pochází z babylónské šedesátkové soustavy a má společný původ jako úhlová minuta. Šedesátina byla později označována latinsky jako pars minuta prima („první zmenšená část“, minuere = zmenšit), 1/3600 (= 1/60 z 1/60) byla označena jako pars minuta secunda („druhá zmenšená část“), tedy sekunda.

Značení a vztah k soustavě SI

Minuta jako jednotka času má značku min.

Dosud přetrvávají i nyní nedoporučované značky ^m a ′ (píší se za číselnou hodnotu bez mezery), zejména pro časové trvání vyjádření v hodinách, minutách a sekundách; norma v tomto případě doporučuje pouze oddělování těchto tři číselných hodnot dvojtečnou bez uvedení jednotek (pro dobu trvání 1 hodina a 32 minut a 47 sekund se tedy vedle správného zápisu 1:32:47 někdy používá i zápis 1h32′47″ nebo 1^h32^m47^s).

Jedna minuta je většinou šedesátina hodiny. Jedna minuta se dělí na 60 sekund. Vzácně může být pro srovnání kalendářního a astronomického času určen jiný počet sekund.

1 h = 60 min = 3600 s

Minuta byla dříve v soustavě SI vedlejší jednotkou času. Tato kategorie však byla v r. 2007 zrušena a minuta je v současnosti považována za mimosoustavovou jednotku, jejíž používání souběžně s jednotkami SI však akceptuje Příručka SI i Mezinárodní výbor pro míry a váhy (CIMP).[1]

Použití v astronomii

V astronomii je minuta zpravidla jednotkou úhlovou. Hodinový úhel a rektascenze se však mohou udávat v jednotkách časových i úhlových. U minut je potřeba dávat pozor na záměnu úhlové a časové jednotky, neboť se číselně liší. Země se totiž otočí kolem své zemské osy o průměrných 15° za hodinu; u jednotek 60krát menších tomu odpovídá 15 úhlových (obloukových) minut za minutu času.

Původ

Minuta znamená latinsky „menší“, respektive „zmenšená“ (od slovesa minuere, zmenšovat). V latině se minuta původně označovala jako „(pars) minuta prima“ (tj. první menší, poprvé zmenšená část) a sekunda jako „(pars) minuta secunda“ (druhá menší, podruhé zmenšená). V latině bylo možné dělit i dále - pars minuta tertia byla šedesátina sekundy a tak dále, toto dělení přešlo i do některých pozdějších jazyků, např. do polštiny (tercja).

Minuta s přestupnou sekundou

V definici koordinovaného světového času (UTC) může mít minuta i 61 či 59 sekund, kvůli zahrnutí přestupné sekundy.

Reference

SI Brochure: The International System of Units (SI). Vydání 8., 2006; aktualizované 2014. Oddíl 4.1, tabulka 6: Non-SI units accepted for use with the International System of Units Dostupné online Archivováno 10. 6. 2019 na Wayback Machine (anglicky)

Literatura

Marie Bláhová (2001), Historická chronologie – nakl. Libri, s. r. o., Praha, ISBN 80-7277-024-1

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu minuta na Wikimedia Commons
Téma Minuta ve Wikicitátech
Slovníkové heslo minuta ve Wikislovníku

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[SI-1] SI Brochure: The International System of Units (SI). Vydání 8., 2006; aktualizované 2014. Oddíl 4.1, tabulka 6: Non-SI units accepted for use with the International System of Units Dostupné online Archivováno 10. 6. 2019 na Wayback Machine (anglicky)