Haskala

Haskala (hebrejsky: השכלה), též známá jako židovské osvícenství, byl ideologický směr rozšířený mezi evropskými židy v 18. a 19. století. Jeho cílem bylo přetvořit židovský kulturní a náboženský život v duchu moderních idejí, integrace do evropské společnosti, nárůst podílu sekulárního vzdělání a výuka hebrejštiny a židovských dějin.

1. Proto-Maskilim: Raphael Levi HannoverSolomon DubnoTobias CohnMarcus Elieser Bloch
2. Berlínská Haskala: Salomon Jacob CohenDavid FriedländerHartwig WesselyMoses Mendelssohn
3. Rakousko a Halič: Judah Löb MiesesŠlomo Jehuda RappaportJoseph PerlBaruch Jeitteles
4. Russko: Avrom Ber GotloberAbraham MapuSamuel Joseph FuennIsaac Baer Levinsohn

Židé a judaismus
ŽidéJudaismusKdo je Žid
OrtodoxníKonzervativní (Masorti)
Progresivní (Reformní - Liberální)Ultraortodoxní
SamaritániFalašovéKaraité
Etnické skupiny a jazyky
AškenázovéSefardovéMizrachim
HebrejštinaJidišLadinoGe'ezBuchori
Populace (vývoj)
EvropaAmerikaAsieAfrikaAustrálie
Náboženství
BůhPrincipy víryBoží jména
613 micvotHalachaNoachidské zákony
MesiášEschatologie
Židovské myšlení, filosofie a etika
Židovská filosofie
CdakaMusarVyvolenost
ChasidismusKabalaHaskala
Náboženské texty
TóraTanachMišnaTalmudMidraš
ToseftaMišne ToraŠulchan aruch
SidurMachzorPijutZohar
Životní cyklus, tradice a zvyky
ObřízkaPidjon ha-benSimchat batBar micva
ŠiduchSvatbaKetubaRozvod (Get)Pohřeb
KašrutŽidovský kalendářŽidovské svátky
TalitTfilinCicitKipa
MezuzaMenoraŠofarSefer Tora
Významné postavy židovství
AbrahámIzákJákobMojžíš
ŠalomounDavidElijášÁron
MaimonidesNachmanidesRaši
Ba'al Šem TovGa'on z VilnaMaharal
Náboženské budovy a instituce
ChrámSynagogaJešivaBejt midraš
RabínChazanDajanGa'on
Kohen (kněz)MašgiachGabajŠochet
MohelBejt dinRoš ješiva
Židovská liturgie
ŠemaAmidaKadiš
MinhagMinjanNosach
ŠacharitMinchaMa'arivMusaf
Dějiny Židů
starověkstředověknovověk
Blízká témata
AntisemitismusGójHolocaustIzrael
FilosemitismusSionismus
Abrahámovská náboženství

Historie

Hlavním představitelem haskaly byl Moses Mendelssohn (1729–1786), pruský Žid, žijící v Berlíně a autor řady významných filosofických prací. Mezi zastánce této myšlenky se řadily především emancipované židovské vrstvy. V oblasti, kde dominovala němčina, patřili osvícenci k odpůrcům jazyka jidiš a požadovali výuku v němčině a v hebrejštině.

Ve východněji položených oblastech (Polsko, Rusko) byla situace jiná.

Za stěžejní prvek haskaly bylo osvícenci považováno školství a vzdělání. Kladli důraz na vznik nových židovských škol ve střední Evropě s výukou v němčině a osvíceneckém duchu. Ve vztahu k náboženství byl zachováván umírněný progresivnější postoj (tzn. uznání základních náboženských hodnot, avšak preference rozumového přístupu a moderních vědeckých poznatků).

Literatura

  • BARNAVI, Eli a kolektiv. Atlas univerzálních dějin židovského národa. Praha: Victoria Publishing, 1995. 299 s. ISBN 80-7187-013-7.
  • PAVLÁT, Leo; FIEDLER, Jiří; ŠEDINOVÁ, Jiřina a kolektiv. Židé – Dějiny a kultura. Praha: Kliment a Mrázek, 1997. 144 s. ISBN 80-85608-17-0.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.