Cicit

Cicit (hebrejsky ציצית‎, pl. cicijot) jsou rituální třásně nebo střapce, které nosí židovští muži pod svrchním oděvem (talit katan) nebo na něm (talit gadol).[1] Má připomínat Hospodinova přikázání, jako stálá znamení na šatech, v podobě zapletených copánků.[2] Shrnuje všechny příkazy Tóry a jeho nošení je micva (příkaz).

Cicit
Cicit uvázaný podle aškenázské tradice
Halachické zdroje
Texty vztahující se k tomuto článku
TanachNu 15, 38 (Kral, ČEP),
Dt 22, 12 (Kral, ČEP)
Babylónský talmudMenachot 39-42
Mišne Tora2. Ahava / 4. Cicit
Tur / Šulchan aruchOrach chajim 8-25
A. DanzigChajej adam 11-12
Kicur šulchan aruch9. Hilchot cicit

Původ přikázání

V Tóře stojí: „Mluv k Izraelcům a řekni jim, aby si po všechna pokolení dělali na okraji svých šatů třásně a nad třásně ať si dávají na okraj svého roucha purpurově fialovou stuhu.“ (Numeri 15:38).

Nošení cicit je také přikázáno v Deuteronomiu: „Uděláš si střapce na všech čtyřech rozích své pokrývky, kterou se přikrýváš.“ (Deuteronomium 22:12).

Vlákna a uzly

Skládá se z jednoho dlouhého vlákna a tří kratších. Prameny nití jsou umístěny v každém ze čtyř rohů talitu.[3] Původně byla tři vlákna bílá a jedno se obarvovalo na modro (tchelet). Modré barvivo se dříve získávalo z hlemýždě chilazon, který žije na pobřeží Fénicie. Od 2. století se však zpravidla používají všechna vlákna bílá.

Všechna vlákna pak jsou protáhnuta otvorem v rohu talitu a přeloženy na polovinu, tzn. že cicit tvoří celkem osm nití. Na těchto vláknech se podle pravidel uváže pět uzlů. První uzel je dvojitý a udělá se po přeložení vláken na polovinu. Nejdelší z vláken se kolem ostatních obtočí sedmkrát, osmkrát, jedenáctkrát a třináctkrát, s dvojitým uzlem mezi každým obtočením.[1] Existují však i odlišné systémy rozdělení otoček mezi uzlíky (např. 10+5+6+5 nebo 12+12+12+3)

Pokud se nosí cicijot pod svrchním oděvem (talit katan), musí být vidět.

Číselná symbolika

5 uzlíků na cicit má připomínat pět knih Tóry. 4 cicijot nás obklopují ze čtyř světových stran, aby se nám Tóra připomínala, ať se obrátíme kamkoli.

8 nití na cicit má připomínat osm tělesných orgánů, které nejčastěji ponoukají člověka k přestoupení: oko, ucho, ústa, nos, ruka, noha, srdce a pohlavní orgán.

Celkový počet 32 nití, z nichž jsou utvořeny cicijot umístěné ve čtyřech rozích oděvu, poukazuje na numerickou hodnotu hebrejského slova kavod (כָּבוֹד, „důstojnost“), a tedy na skutečnost, že plnění micvot Tóry zajišťuje člověku ne ledajakou důstojnost, ale důstojnost Boží.[4]

39 obtočení na cicit představuje gematrickou hodnotu fráze „Hospodin je jediný.“ (JHVH echad), která je ústředním bodem židovské víry.

Gematrická hodnota slova cicit je 600. Dále má každý cicit 8 nití a 5 uzlů, tzn. celkový součet je 613, což odpovídá 613 micvot – počet přikázání v Tóře.[1][p 1]

Odkazy

Poznámky
  1. Ve svitku Tóry je však slovo cicit zapisováno jako ציצת a jeho gematrická hodnota je 590.

Reference
  1. NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1992. ISBN 80-900895-3-4. S. 26.
  2. Dt 22, 12 (Kral, ČEP)
  3. Nu 15, 37–41 (Kral, ČEP)
  4. BEN BEṢAL'EL, Jehuda Leva. Lampa přikázání (Ner Miṣwa). Praha: Academia, 2019. ISBN 978-80-200-2959-1. S. 158.

Literatura
  • GANZFRIED, Šlomo. Kicur Šulchan aruch. Překlad Miriam Havelková. Svazek 1. [s.l.]: Agadah, 2011. ISBN 978-80-87571-00-2. Kapitola 9.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.