Halacha

Halacha (hebrejsky הלכה, od הלך – chodit, kráčet – jít určitým způsobem, postupně nabývá na významu zvyk, obyčej, mrav, předpis, ustanovení) je celkový souhrn židovského náboženského práva, včetně biblického práva (613 přikázání) a pozdějšího talmudského a rabínského práva, jakož i zvyků a tradic. Halacha řídí nejen čistě náboženské (např. liturgické) praktiky a věrouku, ale také četné aspekty každodenního života, majetkové, civilní i trestní právo.


Židé a judaismus
ŽidéJudaismusKdo je Žid
OrtodoxníKonzervativní (Masorti)
Progresivní (Reformní - Liberální)Ultraortodoxní
SamaritániFalašovéKaraité
Etnické skupiny a jazyky
AškenázovéSefardovéMizrachim
HebrejštinaJidišLadinoGe'ezBuchori
Populace (vývoj)
EvropaAmerikaAsieAfrikaAustrálie
Náboženství
BůhPrincipy víryBoží jména
613 micvotHalachaNoachidské zákony
MesiášEschatologie
Židovské myšlení, filosofie a etika
Židovská filosofie
CdakaMusarVyvolenost
ChasidismusKabalaHaskala
Náboženské texty
TóraTanachMišnaTalmudMidraš
ToseftaMišne ToraŠulchan aruch
SidurMachzorPijutZohar
Životní cyklus, tradice a zvyky
ObřízkaPidjon ha-benSimchat batBar micva
ŠiduchSvatbaKetubaRozvod (Get)Pohřeb
KašrutŽidovský kalendářŽidovské svátky
TalitTfilinCicitKipa
MezuzaMenoraŠofarSefer Tora
Významné postavy židovství
AbrahámIzákJákobMojžíš
ŠalomounDavidElijášÁron
MaimonidesNachmanidesRaši
Ba'al Šem TovGa'on z VilnaMaharal
Náboženské budovy a instituce
ChrámSynagogaJešivaBejt midraš
RabínChazanDajanGa'on
Kohen (kněz)MašgiachGabajŠochet
MohelBejt dinRoš ješiva
Židovská liturgie
ŠemaAmidaKadiš
MinhagMinjanNosach
ŠacharitMinchaMa'arivMusaf
Dějiny Židů
starověkstředověknovověk
Blízká témata
AntisemitismusGójHolocaustIzrael
FilosemitismusSionismus
Abrahámovská náboženství

Kromě výše zmíněného může mít slovo halacha v samotné halachické literatuře následující významy:

  1. V jazyce tanaitských škol se tímto termínem začal označovat zákon, předchozí ustanovení v daném konkrétním případě – precedenční právo – bez ohledu na způsob vytvoření. Každé toto ustanovení se nazývalo halacha, pl. halachot. Později se tímto termínem začaly označovat zákony, které neměly exegetický charakter – spíše měly charakter tradovaného zákona.
  2. Stejně jako termín mišna i halacha označuje pouze tu část ústní tradice, která nemá exegetický charakter.

Rozdělení pramenů židovského práva podle důležitosti a právní závaznosti

  1. Psaná Tóra – תורה שבכתב [tora šebechtav]
    • Interpretace psaného zákona
      • nepochybně dané ze Sinaje
      • vnitřně obsažen v Tóře, ale zřejmým se stává teprve interpretací pomocí přijatých hermeneutických pravidel
    • Halacha od Mojžíše na Sinaji – הלכה למשה מסיני [halacha lemoše misinaj]
    • Logická dedukce
  2. Výroky dochované tradicí
  3. Ústní Tóraתורה שבעל פה [tora šebeal pe]
  4. Výroky učenců – דברי ספרים [divrej sfarim]
  5. Minhagמנהג – Slovo se nachází poprvé v 2Kr 9:20 a znamená jízda nebo řízení vozu – rabíni toto slovo přejali a nabylo význam jako zvyk, úzus. Označuje zvyky, které byly obecně přijaty a staly se závaznými, nebo místní regionální zvyky týkající se státu, regionu, či synagogy, nebo různé liturgické rity.

Odkazy

Literatura

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.