Mincha

Mincha (hebrejsky: מנחה) je židovská odpolední modlitba. Jméno této modlitby je odvozeno z názvu moučné oběti,[1] která byla přinášena v Chrámu jako poslední oběť dne. Podle tradice[2] je založení této modlitby připisováno Izákovi, který měl ve zvyku vycházet v čas odpolední do polí a rozjímat,[3], podle jiných zdrojů byla ustanovena až v době poexilové.[zdroj?] Zvyk tří modliteb denně je zmíněn v knize Daniel.[4]


Židé a judaismus
ŽidéJudaismusKdo je Žid
OrtodoxníKonzervativní (Masorti)
Progresivní (Reformní - Liberální)Ultraortodoxní
SamaritániFalašovéKaraité
Etnické skupiny a jazyky
AškenázovéSefardovéMizrachim
HebrejštinaJidišLadinoGe'ezBuchori
Populace (vývoj)
EvropaAmerikaAsieAfrikaAustrálie
Náboženství
BůhPrincipy víryBoží jména
613 micvotHalachaNoachidské zákony
MesiášEschatologie
Židovské myšlení, filosofie a etika
Židovská filosofie
CdakaMusarVyvolenost
ChasidismusKabalaHaskala
Náboženské texty
TóraTanachMišnaTalmudMidraš
ToseftaMišne ToraŠulchan aruch
SidurMachzorPijutZohar
Životní cyklus, tradice a zvyky
ObřízkaPidjon ha-benSimchat batBar micva
ŠiduchSvatbaKetubaRozvod (Get)Pohřeb
KašrutŽidovský kalendářŽidovské svátky
TalitTfilinCicitKipa
MezuzaMenoraŠofarSefer Tora
Významné postavy židovství
AbrahámIzákJákobMojžíš
ŠalomounDavidElijášÁron
MaimonidesNachmanidesRaši
Ba'al Šem TovGa'on z VilnaMaharal
Náboženské budovy a instituce
ChrámSynagogaJešivaBejt midraš
RabínChazanDajanGa'on
Kohen (kněz)MašgiachGabajŠochet
MohelBejt dinRoš ješiva
Židovská liturgie
ŠemaAmidaKadiš
MinhagMinjanNosach
ŠacharitMinchaMa'arivMusaf
Dějiny Židů
starověkstředověknovověk
Blízká témata
AntisemitismusGójHolocaustIzrael
FilosemitismusSionismus
Abrahámovská náboženství

Jednotlivé části odpolední modlitby

Mincha je nejkratší modlitbou v židovské liturgii. Skládá se z následujících částí:

  • Ašrej - Žalm 145 (s úvodem ze Ž 84, 5 (Kral, ČEP) a uzavřen Ž 115, 18 (Kral, ČEP)).
  • Uva le-Cijon - pouze o šabatu a svátcích
  • Poloviční kadiš
  • Čtení z Tóry - pouze o šabatu a půstech; ke čtení jsou vyvoláni tři lidé.
  • Amida - ústřední část modlitby; tichá modlitba složená z devatenácti požehnání (o šabatu a svátku pouze sedm). Následně je celá modlitba včetně Keduše nahlas zopakována chazanem.
  • Viduj a Tachanun - kajícné modlitby, které se recitujípouze o všedních dnech. O půstech se k nim někde přidává Avinu malkejnu a o šabatu se místo nich recituje Cidkatcha cedek.
  • Celý kadiš
  • Alejnu - chvalozpěv nazvaný podle úvodních slov „Nám přísluší chválit Pána všehomíra...“, závěr bohoslužby.
  • Kadiš sirotků

Čas pro recitaci odpolední modlitby je vymezen obdobím krátce po poledni a soumrakem. Mincha recitovaná období od poledne (šest a půl hodiny po východu slunce) do devíti a půl hodiny po východu slunce je nazývána mincha gdola, „velká mincha“, mincha recitovaná v období od devíti a půl hodiny až do západu slunce je nazývána mincha ktana, „malá mincha“. „Hodinou“ se v těchto případech vždy rozumí „proporcionální hodina“ (ša'a zmanit), t.j. dvanáctina osvětlené části dne, nikoli standardní hodina o šedesáti minutách.

V pátek odpoledne je mincha obvykle oddalována na nejpozdější možný termín, aby plynule přešla do další liturgie, Kabalat šabat a poté ma’arivu pro šabat. Podobně je v mnohých komunitách zvykem spojit sobotní minchu s následující společnou hostinou a ukončením šabatu

Poznámky

  1. Nu 28, 8 (Kral, ČEP), Nu 28, 31 (Kral, ČEP)
  2. Berachot 26b
  3. Gn 24, 63 (Kral, ČEP)
  4. Da 6, 11 (Kral, ČEP)


Externí odkazy

Bibliografie

  • BLAŽEK, Jiří; HOLUBOVÁ, Markéta. Sidur Adir ba-marom. Modlitební kniha pro všední dny, šabat a svátky s paralelním českým překladem a komentářem. Praha: Nakladatelství Bergman Tomáš, 2008. 676 s. ISBN 978-80-904207-0-0.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.